Vydala jsem se do kina na Gravitaci

Deník astronautky Speciál

„Včera jsem využila nečekaného nedělního volna a vydala jsem se do kina podívat se na Gravitaci. Stálo to za to, a pokud jste to ještě neviděli, myslím, že byste opravdu měli. Na tomto místě však musím podotknout jeden fakt: má znalost kinematografie je zhruba stejná jako má znalost gramatiky sanskrtu. Dovolím si ale říct, že budete dozajista pohlceni estetickou krásou tohoto filmu, jeho fantastickou vizuální stránkou a jeho poutavou hudbou. Děj mě sice nějak nechytl, ale koho to zajímá? Je to výborná výmluva, abychom se vydali na výlet do vesmíru a pozorovali Zemi z perspektivy na oběžné dráze. A také abychom navštívili některé z lidských výtvorů, které ve vesmíru jsou, od Hubbla přes Mezinárodní vesmírnou stanici a Sojuz, které jsou okopírovány do neuvěřitelných detailů, až po přesné označení tlačítek na ovládacích panelech. Běžte do kina, nasaďte si 3D brýle a podívejte se sami. Poté vyjděte ven, pohleďte vzhůru na noční oblohu a pomyslete na to, že všechny tyto věci existují i ve skutečnosti na zemské oběžné dráze. Nechte se touto myšlenkou obklopit… Dobrá a teď k tomu, co opravdu chcete vědět. Ano, modely hardwaru jsou úžasně přesné. Ale co ten děj? Je reálný?

ŽIVĚ: Série výstupů z ISS finišuje

21. února, 25. února a 1. března – to jsou termíny, na které pozemní týmy naplánovaly trojici výstupů do volného prostoru. Američané Barry Wilmore a Terry Virts v minulých dnech už strávili vně stanice více než 13 hodin. Dnes by měli přidat dalších šest a půl. Výstup začal ve 12:52 našeho času tím, že dvojice přepnula své skafandry na vnitřní baterie. Úkolem astronautů je natáhnout více než 120 metrů kabelů a nainstalovat zřízení, které bude v příštích letech komunikovat se soukromými pilotovanými lodě během jejich přibližování ke stanici. V našem článku můžete celý výstup sledovat živě.

Kosmotýdeník 128. díl (23.2. – 1.3.2015)

Mezinárodní vesmírná stanice

Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.

Sci-fi festival s přesahem do reálné techniky

Nejrůznějších tématicky zaměřených filmových festivalů je i v naší republice celá řada. Mezi diváky patří mezi nejpopulárnější ty, které se zaměřují na sci-fi. jedním z nich je festival Future Gate, který se ale od svých konkurentů liší. Nabízí totiž kromě promítání sci-fi pořadů i přesah do reálné techniky. Právě z tohohle důvodu jsme se rozhodli, že se staneme mediálním partnerem tohoto festivalu. Velmi totiž oceňujeme, že organizátoři chápou nutnost vyvážit sci-fi skutečnou technikou. Mnoha lidem totiž sci-fi splývá s realitou a proto je chvályhodné, že se organizátoři snaží o vyvážený mix.

Na Falcon čeká další premiéra

Každá nosná raketa si na začátku činnosti prochází různými misemi a pokaždé, když ji čeká něco nového, jsou všichni napjatí. Největší nervy jsou pochopitelně u letové premiéry, ale i u dalších misí bývají fandové kosmonautiky na pozoru když na raketu čeká něco, co ještě nedělala – třeba první let mimo nízkou oběžnou dráhu Země, premiérové vynášení vědeckého nákladu, první let mimo zemské gravitační a pole a tak dále. Soukromá raketa Falcon 9 v1.1 má všechny tyto milníky za sebou, přesto ji nyní čeká jedna premiéra – poprvé má totiž vynést hned dva telekomunikační satelity na dráhu přechodovou ke geostacionární.

SMAP rozvinula anténu

Americká družice SMAP, která od konce ledna krouží kolem Země na polární dráze ve výšce 660 kilometrů procházela v těchto týdnech důkladnými zkouškami. Nejdůležitějším krokem bylo rozvinutí drátěné antény o průměru šest metrů. Anténa je totiž pro tuhle družici klíčová. Právě přes ni se odráží radarové vlny, díky kterým může sonda měřit půdní vlhkost. V dnešním krátkém článku uvidíte, jak rozkládání probíhalo. Jak se z malého kusu poskládaných drátů postupně stala vzorná anténa.

Nově zveřejněné fotky ze zlaté éry NASA, Zn: Nepovedené

Alan Beam zdroj:gizmodo.com

„Mistře, neměl byste tam nějakej nepovedenej obraz?“ Podobnou větou, jakou pronesla Zdena Hadrbolcová v dnes již legendárním filmu Slavnosti sněženek, byla zřejmě častována americká kosmická agentura tak dlouho, až se rozhodla otevřít archivy a ukázat vůbec poprvé za dobu své existence fotografie, které mají dle mínění jejích odborníků i samotných astronautů, kteří je pořídili, nějakou vadu na kráse.

Ve skafandru se zase objevila voda

Včerejší výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru měl na konci drobný problém. Při zpětném tlakování přechodové komory si Terry Virts všiml malého množství vody ve své helmě. To po jejím sejmutí potvrdila i Samantha Cristoforetti, která odhadla množství vody na zhruba 15 mililitrů. Vodou byla nasáklá i absorpční vložka, která se do helmy umísťuje po problémech, které měl Luca Parmitano. Během samotného výstupu si astronaut vody nevšiml a NASA zdůrazňuje, že posádka nebyla v ohrožení.

Rusové ISS neopustí

Události posledních měsíců přinesly mnoho otázek, které se točily kolem budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Ať již šlo o politické spory kvůli rusko-ukrajinské krizi, zákaz společných konferencí odborníků z NASA a Ruska, nebo o prohlášení vicepremiéra Dmitrije Rogozina, že Američané mohou pro dopravu na ISS použít trampolínu, nebyly to momenty, které by nějakým výrazným způsobem dokazovaly souznění obou stran. Ozývaly se dokonce hlasy, že není vyloučeno rozdělení ISS na ruskou a „západní“ část. jenže nic není tak horké, jak se uvaří, což dokazuje vývoj v nedávných dnech.

AKTUALIZOVÁNO: Maraton výstupů z ISS pokračuje

Dnes ve 13:10 našeho času by měli přechodovou komoru modulu QWuest opustit Barry Wilmore a Terry Virts. Vydají se na plánovanou vycházku volným prostorem, která má trvat šest a půl hodiny. Za úkol mají natáhnout další kabely nutné pro přílety soukromých kosmických lodí, ale čeká na ně i promazání záchytového mechanismu na konci staniční robotické paže, nebo příprava modulu Tranquility, který za několik měsíců čeká přemístění zásobního modulu Leonardo a připojení nafukovacího modulu BEAM.