TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Progress MS-06 ukrývá na palubě kromě zásob pro posádku i 705 kg paliva, 50 kg kyslíku a 420 kg vody. Start na raketě Sojuz 2-1A je naplánován na zítřek, konkrétně na 11:20 našeho času. Po startu se loď usadí na oběžné dráze, která ji po 34 obězích kolem Země přivede k ISS. Se zadním uzlem ruského modulu Zvezda by se měl Progress spojit 16. června ve 13:42 našeho času. Ale to předbíháme. Zatím je v plánu start – a právě ten bychom Vám rádi přinesli ve formě česky komentovaného přímého přenosu.
Problémy Saljutu 7 narušily plánované práce nejen z hlediska časového plánu. Pomyslný „klacek do špic“ zasáhnul i personální sestavy posádek. Původně měla čtvrtou expedici na Saljut tvořit trojice Vasjutin-Savinych-Volkov. Ovšem poté, co byl Savinych přeřazen do posádky, jež měla stanici zachránit, vyvstala otázka, kdo tuto záchranářskou posádku vystřídá. Nejjednodušším řešením se jevilo částečně zachovat původně plánované posádky, ovšem na místa palubních inženýrů měli usednout kosmonauti-specialisté z oddílu NPO Eněrgija, kteří měli za úkol posoudit dopad poruch na systémy stanice přímo „in situ“. Od března 1985 se tak začaly připravovat tři posádky. Vladimira Vasjutina a Alexandra Volkova, kteří měli původně tvořit dvě třetiny hlavní posádky čtvrté expedice, doplnil zkušený harcovník Georgij Grečko. Záložní posádka pak sestávala z původní dvojice Alexandr Viktorenko a Jevgenij Salej. Původního palubního inženýra Alexandra Alexandrova v posádce vystřídal Gennadij Strekalov. Rezervní posádku tvořila trojice Anatolij Solovjov, Alexandr Serebrov a Nikolaj Moskalenko. Jakmile se podařilo Saljut přivést zpět k životu, byly plány na další využití stanice potvrzeny: ke stanici se vydají Vasjutin, Grečko a Volkov. Poté, co Grečko
Na obrázku vidíte 14 metrů dlouhý solární panel – jeden ze dvou, kterými bude vybaven přeletový modul evropsko-japonské mise BepiColombo. Rozkládání solárního panelu si technici vyzkoušeli minulý měsíc v čisté místnosti evropského technologické střediska ESTEC v Nizozemí. Jedná se o součást závěrečných zkoušek předtím, než budou jednotlivé díly odeslány na kosmodrom v Kourou, odkud má mise startovat v říjnu 2018. Pětisegmentový panel byl během rozkládání jištěný shora, aby se nezlomil – naostro se totiž rozloží až ve vesmíru, kde panuje beztížný stav.
Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.
Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.
Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Premiéře nejsilnější indické rakety GSLV Mk III. jsme se na našem webu věnovali v přímém přenosu a tak naši čtenáři už vědí, že start dopadl úspěšně a satelit GSAT-19 se od horního stupně úspěšně oddělil. Později ale vyšlo najevo, že horní stupeň indického nosiče dosáhl jiné dráhy, než jaká byla původně plánována. Původní plány počítaly s tím, že kryogenní stupeň C25 urychlí sestavu během 10 minut a 43 sekund dlouhého zážehu o 5,8 km/s na 9,8 km/s. Řídící středisko ale zjistilo, že horní stupeň byl výkonnější, než očekávaly předletové simulace a že zrychlil více, než měl. Dosažení jiné, než plánované dráhy není nic neobvyklého – zvláště pak u zbrusu nové rakety, která za sebou nemá žádné letové zkušenosti a vychází se jen z modelů výkonnosti.
Nová americká raketa SLS se bude skládat z mnoha důležitých dílů, ale jeden z těch vůbec nejdůležitějších rozhodně není největší. Právě naopak – motorová sekce tvořící nejspodnější část centrálního stupně je ve srovnání s celkovou výškou rakety zanedbatelná. Přesto na tento díl budou při startu působit ohromné síly – Budou v ní usazené čtyři motory RS-25 a navíc se na ni budou z obou stran upínat urychlovací bloky na tuhá paliva, což dohromady vytváří tah téměř 4 000 tun. Motorová sekce tedy musí odolat ohromným silám. Právě proto vyrostlo v Marshallově středisku stanoviště, kde se bude testovat odolnost tohoto dílu. V dnešním článku Vám přinášíme přeloženou infografiku, která ukazuje, jak budou zkoušky probíhat.
Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
