SpaceX ve 4K rozlišení

Propojte si počítač se svou televizí, usaďte se do křesla a připravte se na fantastický zážitek – tak nějak by se daly v krátkosti shrnout pokyny pro sledování následujícího videa. SpaceX totiž vzala záběry na starty Falconů 9 a Grasshopperu a složila je dohromady. Takových videí je na internetu mnoho a vždy je to krásná podívaná. Ale tenhle sestřih je v jedné věci unikátní. SpaceX totiž použila záběry natočené v rozlišení 4K. Díky tomu obsahuje video mnohem více detailů a celek je neskutečně působivý. Nejlépe samozřejmě tyto detaily vyniknou na velké ploše – proto doporučujeme například televizi, která si poradí s vysokým rozlišením.

V útrobách Dragonu

Další start rakety soukromé Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se nezadržitelně blíží. Pokud půjde všechno podle plánu, tak se už v pondělí 13. dubna ve 22:33 SELČ zapálí všech devět motorů Merlin 1D a nosič se vydá k obloze. Náš dnešní článek si dává za cíl pokrýt jak samotný start (s hlavním zaměřením na očekávané přistání prvního stupně), tak i na náklad v útrobách Dragonu. Mezi položkami totiž najdeme několik velmi zajímavých experimentů, které bude v dalších týdnech a měsících obsluhovat posádka na palubě ISS.

3D výtisky z ISS

3D tisku na ISS jsme se na našem webu již věnovali. První kolo testů, během kterého tiskárna vytvořila několik zkušebních exemplářů skončilo, vzorky se vrátily na Zemi a nyní je dostanou do rukou technici v laboratořích Marshallova střediska v Huntsville, Alabama. V první fázi se výrobky vyfotí, následovat bude jejich přesné měření, porovnání rozměrů s počítačovými modely, podle kterých se tisklo a v neposlední řadě se výrobky vytištěné porovnají se stejnými modely, které byly vytištěné v zemské tíži. Cílem zkoumání je ověřit, zda 3D tisk ve stavu beztíže nějakým způsobem neovlivňuje strukturu výsledných výrobků.

Třináct statečných (skoro)astronautek

Často si to neuvědomujeme, ale význam některých věcí doceníme až s odstupem času. Přesně do této kategorie bychom mohli zařadit neoficiální skupinu amerických pilotek, která dostala název „Mercury 13“. Ty se snažily dokázat, že ženy mohou být v kosmické lodi stejně užitečné jako muži. Název „Mercury 13“ v sobě má vícero symboliky (byť je umělý a vymyslel ho až v roce 1995 producent James Cross). Především parafrázuje neoficiální označení prvního „mužského“ oddílu astronautů USA „Mercury 7“. Třináctka přitom symbolizovala nejen počet členek (resp. členů) oddílu, ale také „nešťastné znamení“ – pilotky si byly dobře vědomy faktu, že NASA s ženami pro kosmické lety nepočítá.

Evropsko-japonský průzkumník Merkuru se zdrží

Včera jsme Vás informovali o nezadržitelně se blížícím konci americké sondy MESSENGER, která už čtyři roky pracuje na oběžné dráze planety Merkur. Dnes se podíváme do budoucnosti. Evropská a japonská kosmická agentura totiž už několik let chystají společnou misi Bepi-Colombo, která měla k Merkuru vyrazit v roce 2016. Kvůli zpoždění v dodávce se ale nyní start přesouvá na začátek roku 2017. BepiColombo se skládá ze tří částí – evropské sondy Mercury Planetary Orbiter, japonské sondy Mercury Magnetospheric Orbiter a společného přeletového modulu, který je vybaven iontovými motory.

Změny pilotované mise k asteroidu

Mise k asteroidu

Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.

Messenger oddaluje svůj zánik

Americká sonda Messanger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. Na sondu na oběžné dráze Merkuru však působí řada nepříznivých vlivů, jako je gravitační působení blízkého Slunce nebo nepravidelné gravitační pole Merkuru, které narušují její oběžnou dráhu. Robotický průzkumník ji tak musí neustále upravovat a jeho palivová nádrž je dnes již prázdná. Touto dobou už měl být Messenger roztříštěn o povrch planety. Operátoři z NASA však přišli s neotřelým řešením, jak misi prodloužit.

Vesmírné osudy 101. díl – Story Musgrave

Story během tréningu pro STS-80

Jestliže jste v oddílu amerických astronautů už bezmála tři dekády, máte za sebou pět misí a šedesátku na krku, šance, že poletíte ještě jednou, jsou mizivé. Právě v takovéto pozici se ocitnul v polovině devadesátých let Story Musgrave. V oddílu astronautů se to hemžilo mladými, schopnými a ambiciozními profesionály a mnozí měli za to, že Musgrave jen zabírá místo. Přesto byl i na prahu šedesátky Story v naprosto dokonalé fyzické a psychické kondici. Většina lidí zažívá kolem čtyřicátého roku věku stav, kdy se stále ještě zdánlivě nevyčerpatelná energie snoubí s umem a zkušenostmi, nasbíranými za dosavadní kariéru. Story dokázal tento stav protáhnout o dvě desetiletí. Ve skrytu duše doufal, že se bude moci zúčastnit druhé servisní mise k Hubblu, která byla plánována na rok 1997. Jeho jméno se však na rozpisu neobjevilo. Musgrave se snažil všem okolo dokázat, že ještě nepatří na smetiště. Jeho snaha, diplomacie, ale hlavně schopnosti mu nakonec ještě jednou křeslo v kabině raketoplánu zajistily. Tentokrát to ale skutečně měla být labutí píseň…

Astronaut mechanik

úvodní obrázek

„Toto byl jeden z těch týdnů v životě výcviku astronauta, kdy jsem se cítila jako malé dítě na letním táboře. Strávila jsem celé tři dny na letecké základně Ellington Air Filed, kde se nachází flotila cvičných proudových letounů T-38 patřících NASA. Můj výcvik zahrnoval základní dovednosti údržby s úžasnými mechaniky, kteří tyto stroje opravují a starají se o to, aby létání s nimi bylo bezpečné. Byla to skvělá příležitost zopakovat si některé dovednosti a naučit se mnoho nových a užitečných triků.

Život a práce na ISS

úvodní obrázek

„Jak jste si nejspíš všimli, moc jsem toho za uplynulý měsíc nenapsala – mé večery neuvěřitelně rychle ubíhaly. Můj zájem byl rozprostřen mezi neodolatelnou touhu po Cupole, několik projektů přesahujících standardní pracovní dobu a mnoho malých osobních věcí, o které jsem se musela postarat. Během dne nás Mezinárodní vesmírná stanice zaměstnává spoustou vědecké práce, údržbou, domácími pracemi, logistikou a udržováním naší kvalifikace v nouzových procedurách, robotice, ovládání Sojuzu… na co si jen vzpomenete. Když se nad tím pozastavím a uvědomím si rozmanitost věcí, které tady nahoře děláme, je to ohromující.