sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Máme za sebou další měsíc a kosmonautika nám v něm přinesla opět celou řadu zajímavých momentů. Pokud si o nich (a samozřejmě nejen o nich) budete chtít popovídat, máte možnost dnes večer od osmi hodin našeho času. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, čeká nás již 66. Pokec s kosmonautixem. V rámci tohoto cca dvouhodinového přímého přenosu rozhodujete o tématech právě Vy, diváci. Stačí jen napsat otázku do chatu a čekat, až ji zodpovíme. Pokud tedy budete mít čas a chuť na naše vysílání, rádi Vás uvítáme na našem přenosu.
V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.
Dění kolem návratu raket Falcon 9 do služby připomíná hru kočky s myší. SpaceX se snaží Federálnímu leteckému úřadu (FAA) všemi možnými způsoby ukázat, že je připravena opět startovat se svými raketami Falcon. Zjevně tak chce úřad přimět ke schválení svého návrhu, o kterém jsme psali už minulý týden. V kostce jde o to, že pokud úřad uzná, že při nehodě mise Starlink 9-3 nedošlo k ohrožení veřejné bezpečnosti, nemuselo by se s návratem čekat až se FAA seznámí s výsledky vyšetřování. SpaceX by pokračovala ve vyšetřování, ale zároveň by už mohla opět startovat.
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.
Přepravní člun Pegasus, který ukrývá druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS, doplul během včerejška na Kennedyho kosmické středisko. V dalších hodinách probíhaly přípravy na vysunutí cca 65 metrů dlouhého stupně o průměru 8,5 metru z přepravního člunu. Nyní je již vše připraveno na přesun hardwaru ze člunu Pegasus do montážní haly VAB. Tento důležitý milník v rámci příprav pilotované testovací mise Artemis II můžeme společně sledovat díky přímému přenosu na YouTube od kanálu Nasaspaceflight. Pokud později NASA rozběhne vlastní vysílání, doplníme jej též do tohoto článku.
Ještě nám zbývá několik zajímavých nákladů, které byly vyneseny při prvním startu rakety Ariane 6. Ariane Group a ESA poskytly při prvním letu prostor řadě nízkonákladových a zkušebních misí, které se tak mohly relativně jednoduše dostat do kosmického prostoru – byť s rizikem, které představuje každý první start nového nosiče. Dnešním tématem bude budoucnost rozvíjející se kosmické infrastruktury. S přibývajícím počtem družic a zařízení, která jsou na oběžné dráze, je kladen stále větší důraz na zvýšení bezpečnosti provozu tolika zařízení. Odpovědí je například experiment SIDLOC, který pomůže vytvořit bezpečnou identifikaci jednotlivých objektů na oběžné dráze. Tento článek také ukazuje, do jak širokých rámců se můžeme při zájmu o kosmonautiku dostat. Kosmonautika je totiž stále více průmyslová a komerční, což s sebou nese snahu o vytvoření pravidel a jasných postupů. SIDLOC je navíc spojen se snahou o otevřenost a open-source filosofii. Rozhodně je to zajímavý experiment, který má šanci se stát jedním ze základních prvků budoucí kosmické infrastruktury.
Společnost ABL Space Systems včera na svém profilu na sociální síti X oznámila, že její raketu RS1 19. července po předletovém statickém zážehu zachvátily plameny, které jí způsobily neopravitelné poškození. Fotografie sice nejsou k dispozici, ale týmy expertů již vyšetřují příčinu, která k anomálii vedla. Firma také přislíbila, že bude poskytovat nové informace, až vyšetřování pokročí. Raketa RS1 má za sebou zatím pouze jeden start – v lednu 2023 odstartovala z kosmodromu PSCA na aljašském ostrově Kodiak. Z přípravy na tento start pochází také použitá náhledová fotografie dnešního článku. Krátce po startu však raketu potkala anomálie a nosič havaroval. Druhý start měl přijít někdy v červenci opět z rampy LP-3C. Nyní je však jisté, že se bude muset vyrobit nová raketa, což start výrazně zpozdí.
Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.
V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
