sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HyImpulse

Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.

Satellogic

Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.

ISRO

Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.

All.Space

Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.

NSF

Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.

Quindar

Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.

Yank Technologies

Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.

Creotech Instruments

Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Webbův teleskop si prohlédl Hubbleovo ultrahluboké pole

Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.

Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tato hluboká pozorování odhalila na droboučké části oblohy více než 2500 zdrojů záření. Mezi nimi najdeme stovky extrémně červených galaxií, z nichž některé jsou pravděpodobně masivní, prachem zahalené systémy, či vyvinuté galaxie s dospělými hvězdami, které se zformovaly v časné historii vesmíru. Díky Webbovu ostrému rozlišení, dokonce i na infračervených vlnových délkách, mohou výzkumníci rozluštit strukturu mnoha z těchto galaxií a studovat, jak je jejich světlo distribuováno, což vrhne světlo na procesy jejich růstu a evoluce.

Na tomto obrázku barvy, které byly přiřazeny různým vlnovým délkám infračerveného světla, zdůrazňují jemné rozdíly, které mohou astronomové díky těmto podrobným údajům rozeznat. Oranžové a červené odstíny představují nejdelší střední infračervené vlnové délky. Galaxie těchto barev mají nějaké útvary navíc – třeba vysokou koncentraci prachu, hojný vznik nových hvězd, či aktivní galaktická jádra ve svých středech, která vyzařují více tohoto vzdálenějšího infračerveného záření. Malé, zeleno-bílé galaxie jsou obzvláště vzdálené a mají výrazný rudý posuv. Posun spektra jejich záření má vrchol v datech středního infračerveného záření, což je zobrazeno v odstínech bílé a zelené. Většina galaxií na snímku postrádá takové vlastnosti zvýrazňující střední infračervené záření, takže jsou nejjasnější v kratších vlnových délkách v blízké infračervené části spektra a jsou znázorněny modrou a azurovou barvou.

Návratem k dědictví, které proslavil Hubbleův vesmírný dalekohled, Webb pokračuje a rozšiřuje tradici hlubokého pole – odhaluje nové detaily, objevuje dosud skryté galaxie a nabízí nové poznatky o vzniku prvních kosmických struktur.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/04/stsci-01evt7kbk7m9jwvta7ay9tcw0w-jpg.webp
https://media.ceros.com/…./jwst-horizontal-bkg.png
https://www.esa.int/…/26818473-1-eng-GB/Webb_takes_a_fresh_look_at_a_classic_deep_field.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.