Webbův teleskop si prohlédl Hubbleovo ultrahluboké pole

Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.

Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tato hluboká pozorování odhalila na droboučké části oblohy více než 2500 zdrojů záření. Mezi nimi najdeme stovky extrémně červených galaxií, z nichž některé jsou pravděpodobně masivní, prachem zahalené systémy, či vyvinuté galaxie s dospělými hvězdami, které se zformovaly v časné historii vesmíru. Díky Webbovu ostrému rozlišení, dokonce i na infračervených vlnových délkách, mohou výzkumníci rozluštit strukturu mnoha z těchto galaxií a studovat, jak je jejich světlo distribuováno, což vrhne světlo na procesy jejich růstu a evoluce.

Na tomto obrázku barvy, které byly přiřazeny různým vlnovým délkám infračerveného světla, zdůrazňují jemné rozdíly, které mohou astronomové díky těmto podrobným údajům rozeznat. Oranžové a červené odstíny představují nejdelší střední infračervené vlnové délky. Galaxie těchto barev mají nějaké útvary navíc – třeba vysokou koncentraci prachu, hojný vznik nových hvězd, či aktivní galaktická jádra ve svých středech, která vyzařují více tohoto vzdálenějšího infračerveného záření. Malé, zeleno-bílé galaxie jsou obzvláště vzdálené a mají výrazný rudý posuv. Posun spektra jejich záření má vrchol v datech středního infračerveného záření, což je zobrazeno v odstínech bílé a zelené. Většina galaxií na snímku postrádá takové vlastnosti zvýrazňující střední infračervené záření, takže jsou nejjasnější v kratších vlnových délkách v blízké infračervené části spektra a jsou znázorněny modrou a azurovou barvou.

Návratem k dědictví, které proslavil Hubbleův vesmírný dalekohled, Webb pokračuje a rozšiřuje tradici hlubokého pole – odhaluje nové detaily, objevuje dosud skryté galaxie a nabízí nové poznatky o vzniku prvních kosmických struktur.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/04/stsci-01evt7kbk7m9jwvta7ay9tcw0w-jpg.webp
https://media.ceros.com/…./jwst-horizontal-bkg.png
https://www.esa.int/…/26818473-1-eng-GB/Webb_takes_a_fresh_look_at_a_classic_deep_field.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Webbův teleskop si prohlédl Hubbleovo ultrahluboké pole

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗