Webbův teleskop si prohlédl Hubbleovo ultrahluboké pole

Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.

Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Pohled teleskopu Jamese Webba (přístrojů MIRI a NIRCam) na legendární Hubbleovo ultrahluboké pole.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tato hluboká pozorování odhalila na droboučké části oblohy více než 2500 zdrojů záření. Mezi nimi najdeme stovky extrémně červených galaxií, z nichž některé jsou pravděpodobně masivní, prachem zahalené systémy, či vyvinuté galaxie s dospělými hvězdami, které se zformovaly v časné historii vesmíru. Díky Webbovu ostrému rozlišení, dokonce i na infračervených vlnových délkách, mohou výzkumníci rozluštit strukturu mnoha z těchto galaxií a studovat, jak je jejich světlo distribuováno, což vrhne světlo na procesy jejich růstu a evoluce.

Na tomto obrázku barvy, které byly přiřazeny různým vlnovým délkám infračerveného světla, zdůrazňují jemné rozdíly, které mohou astronomové díky těmto podrobným údajům rozeznat. Oranžové a červené odstíny představují nejdelší střední infračervené vlnové délky. Galaxie těchto barev mají nějaké útvary navíc – třeba vysokou koncentraci prachu, hojný vznik nových hvězd, či aktivní galaktická jádra ve svých středech, která vyzařují více tohoto vzdálenějšího infračerveného záření. Malé, zeleno-bílé galaxie jsou obzvláště vzdálené a mají výrazný rudý posuv. Posun spektra jejich záření má vrchol v datech středního infračerveného záření, což je zobrazeno v odstínech bílé a zelené. Většina galaxií na snímku postrádá takové vlastnosti zvýrazňující střední infračervené záření, takže jsou nejjasnější v kratších vlnových délkách v blízké infračervené části spektra a jsou znázorněny modrou a azurovou barvou.

Návratem k dědictví, které proslavil Hubbleův vesmírný dalekohled, Webb pokračuje a rozšiřuje tradici hlubokého pole – odhaluje nové detaily, objevuje dosud skryté galaxie a nabízí nové poznatky o vzniku prvních kosmických struktur.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/04/stsci-01evt7kbk7m9jwvta7ay9tcw0w-jpg.webp
https://media.ceros.com/…./jwst-horizontal-bkg.png
https://www.esa.int/…/26818473-1-eng-GB/Webb_takes_a_fresh_look_at_a_classic_deep_field.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Webbův teleskop si prohlédl Hubbleovo ultrahluboké pole

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗