křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
2450 kg nákladu – to je hlavní údaj, který je spojený s nejbližším startem. V hlavní roli bude ruská zásobovací loď Progress MS-11, která kromě jídla a potřeb pro posádku doveze na Mezinárodní kosmickou stanici třeba 705 kg paliva, 50 kg vzduchu a kyslíku nebo 420 kg vody. Start je naplánován na zítřek, tedy 4. dubna a pokud se nic nepokazí, měla by se nosná raketa Sojuz 2-1A, vydat ze startovní rampy na kosmodromu Bajkonur ve 13:01 našeho času. A nezapomeňte, že zítřek bude ve znamení komentovaných startů – pokud nedojde k odkladu, čeká nás ještě jeden přenos věnovaný raketě Sojuz, ale příslušný článek Vám přineseme až zítra.
V minulých měsících byla postupně dokončena stavba evropského teleskopu, který bude mít za úkol studovat již objevené exoplanety. Vše bylo zakončeno komplexním zhodnocením, které prokázalo, že tato vědecká mise je připravena na start. Do něj ale ještě několik měsíců zbývá. V dnešním článku se podíváme na zkoušky, kterými musel teleskop projít a nastíníme si také výhled do dalších týdnů.
Administrátor NASA, Jim Bridenstine před dvěma týdny oznámil, že agentura vzhledem ke zpožděním při vývoji rakety SLS čelí zpožděním, která by znemožnila start lodi Orion a evropského servisního modulu k Měsíci v roce 2020, jak bylo původně slibováno. Dále uvedl, že NASA připravuje několik záložních řešení, přičemž jedním z nich byla i studie proveditelnosti záložní mise. Podle dva týdny starého oznámení měly být využity dvě soukromé rakety, přičemž jedna z nich by vynesla loď Orion, druhá pak horní stupeň. Obě části by se na oběžné dráze spojily a vyrazily k Měsíci. Dva týdny uplynuly a na světě se objevily výsledky analýzy.
Na první pohled vypadá objekt na fotografii jako obyčejná satelitní anténa, která zdobí fasádu či střechu leckterého domu. Ale zdání klame. Tahle anténa totiž není obyčejná a už vůbec není určena k příjmu televizního signálu. Jde o vysokoziskovou anténu HGA (high-gain antenna), jejíž příští verze bude přijímat pokyny a odesílat vědecká data z oběžné dráhy planety Jupiter. Ještě stačí dodat, že zkoušky tohoto zařízení probíhají v Langley Research Center, které spadá pod NASA a už je asi všem jasné, že bude řeč o misi Europa Clipper.
Do roku 1990 proběhly v Německé spolkové republice dva nábory do oddílu kosmonautů. Oba byly prováděny s cílem vybrat osoby pro lety na amerických raketoplánech v rámci programu Spacelab. 18. dubna 1990, tedy v období všeobecného oteplování vztahů uzavřela německá strana dohodu se Sověty o letu německého státního příslušníka na stanici Mir. V červenci stejného roku se pak německý kancléř Helmut Kohl a sovětský prezident Michail Gorbačov sešli k bilaterálním jednáním v Moskvě a Stavropolu. Během nich se domlouvali na znovusjednocení Německa a hlavně na tom, zda obnovený stát může zůstat členem NATO. V průběhu jednání došlo i na onu plánovanou německou misi a záležitost se tím okamžikem začala těšit podpoře z nejvyšších míst. Pro misi byl zvolen název Mir-92, zatím však scházeli kandidáti na cestu na stanici. Všichni členové oddílu DLR (Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt ) již byli zainteresováni v programu Spacelab. Proto padlo poměrně zajímavé rozhodnutí. Výběrová komise se znovu „prohrabala“ složkami finalistů předchozího výběru a 8. října 1990 byla oznámena jména dvou německých kandidátů: vojenský pilot Klaus-Dietrich Flade a fyzik Reinhold Ewald. Ještě v ten samý
Březnové vesmírné výzvy přetekly na téměř 37 minut! Připomeneme si první nepilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon, necháme odstartovat Sojuz MS-12, který na ISS dovezl tři nové členy posádky, dostane se i na dva výstupy do volného prostoru ze stanice kvůli výměně akumulátorů, podíváme se na plány NASA do dalších let a celý díl zakončíme novinkami kolem testovacího zařízení Starship Hopper. Rubrika Kosmonautika v kostce uprostřed videa nabídne velké množství krátkých zpráv o nejrůznějších drobných událostech a startech, které nevydají na velkou reportáž.
V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.
Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.
Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
