deltaVision
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Náš eshop
Články

Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času, a to od pondělí 10. listopadu. Odborní komentátoři z USA se shodují, že se jedná o bezprecedentní opatření. Nouzové nařízení nevysvětluje, jak bude stanoven „místní čas“ v případě návratu. K návratu totiž obvykle dochází v několika časových pásmech.

Bude to zní jako déja vu, ale prezident USA, Donald Trump, nominoval podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana na příštího administrátora NASA. A v čem je ono v důvodu zmíněné opakování? Isaacman už od Trumpa jednu takovou nominaci dostal, ale před méně než půl rokem byla jeho nominace stažena, převážně z politických důvodů. Prezident své nové rozhodnutí oznámil v úterý večer místního času na své sociální sítí Truth Social.

Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.

Na letošním Czech Space Weeku bylo odhaleno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých informací o každém z projektů – a právě ty teď postupně přiblížím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden konkrétní experiment. I když budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za vlastní tvorbu – vycházejí z oficiálních tiskových zpráv, které jsem jen drobně upravil pro lepší čtení. Sérii představíme podle abecedy, a proto nás dnes čeká experiment AstroMoWe – s podtitulem Chytrá nositelná elektronika k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů na ISS. Na tomto projektu spolupracují ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, G.L. Electronic a VÚB.

Přestože raketa Atlas V má být v budoucnu nahrazena nosičem Vulcan, tak před svým odchodem do výslužby odbaví ještě několik misí. Jednou z nich je zítřejší start s šestitunovou geostacionární telekomunikační družicí ViaSat-3 F2, která je druhou ze tří plánovaných částí sítě ViaSat-3 pracující v pásmu Ka. První z nich startovala na raketě Falcon Heavy před dvěma lety. Cílem této malé konstelace telekomunikačních družic je poskytovat vysokorychlostní připojení pro zákazníky od běžných lidí až po vládní či vojenské účely v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Africe a Asijsko-pacifickém regionu. První exemplář sice měl podle původního plánu svým signálem pokrýt Ameriku a ten druhý Evropu, Afriku a Blízký východ, ale kvůli selhání při rozvinování antény si družice své role budou muset vyměnit, jelikož signálová kapacita VS3 F1 se snížila o více než 90%. ViaSat spolupracuje na stavbě těchto družic se společností Boeing, která mu poskytuje jejich družicovou platformu Boeing 702. Atlas V poletí v nejsilnější provozované variantě 551 – tedy s pěti pomocnými boostery, pětimetrovým aerodynamickým krytem a jednomotorovým horním stupněm. Raketa byla již na Floridě

Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX, Tomem Muellerem. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Toto oznámení klade důraz na zájem firmy zaplnit „kritickou mezeru“ ve schopnostech lunárních landerů. Firma věří, že se díky tomu stane klíčovým hráčem v sílícím komerčním kosmickém závodě. Mueller, známý jako architekt motoru Merlin společnosti SpaceX, založil společnost Impulse Space, aby se zabýval výzvami v oblasti mobility v kosmickém prostoru.

Dnes ve večerních hodinách odstartuje z kosmodromu CSG letos potřetí a celkově počtvrté raketa Ariane 6 v konfiguraci Ariane 62 se dvěma pomocnými boostery. Jejím nákladem bude radarová snímkovací družice Sentinel 1D spadajicí do první konstelace družic evropského programu Copernicus pro snímkování zemského povrchu. Měla by v budoucnu nahradit dosluhující Sentinel 1A, který sice stále ještě funguje, ale již překročil svou plánovanou životnost o více než čtyři roky. Sentinel 1D je vybaven radarem se syntetickou aparaturou v pásmu C, díky němuž poskytne snímky Země ve vysokém rozlišení bez ohledu na počasí, protože dokáže prohlédnout skrze mraky, déšť i kouř. Bude na sun-synchronní oběžné dráze fungovat minimálně sedm let a bude spolupracovat se svojí sesterskou družicí Sentinel 1C, rovněž v rámci programu Copernicus.

Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.

Kosmická loď Sojuz MS-28, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit dva Rusy a jednoho Američana, měla svůj start naplánovaný na 27. listopadu 2025 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Už 21. srpna 2024 Agentura Roskosmos oznámila, že do posádky Sojuzu MS-28 byli přiřazeni kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. V té době se se startem Sojuzu MS-28 počítalo okolo 25. října 2025. Ovšem ještě před koncem roku 2024 se mise posunula na už zmíněné datum 27. listopadu 2025. Začátkem roku 2025 agentura NASA oznámila, že v posádce Sojuzu MS-28 nahradil Platonova Christopher Williams v rámci třetího rozšíření dohody o vzájemném vynášení astronautů na ISS mezi americkou kosmickou agenturou a Roskosmosem. Misi měla původně obsloužit kosmická loď Sojuz s výrobním číslem 759, která byla na montážní lince RKK Eněrgija továrny ZEM v Korojlovu u Moskvy jako další v pořadí. Ovšem během rutinních povýrobních testů na kontrolním a testovacím stanovišti továrny ZEM bylo zjištěno, že kosmická loď utrpěla výrazné poškození svého tepelného ochranného systému, který se nedal opravit tak, aby se stíhal start plánovaný na konec roku 2025.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního

Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.