Další těžká výzva pro Falcon 9

Pomalu ale jistě se nám blíží další fanouškovsky velice populární start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Tato raketa nám naposledy, kromě doručení nákladní lodi Dragon na nízkou oběžnou dráhu, předvedla ukázkové přistání prvního stupně na pevnině, během kterého byly mimo jiné pořízeny nádherné záběry pomocí rychloběžné kamery. Náklad, který na raketu čeká, patří tentokrát do kategorie těžkotonážních telekomunikačních satelitů mířících na dráhu přechodovou ke geostacionární, přistání prvního stupně tedy bude muset být provedeno za ztížených podmínek na plošině Of Course I Still Love You. Přenos startu vám samozřejmě přineseme v rámci naší série ŽIVĚ A ČESKY, před startem vyjde ještě samostatný článek s informacemi o přenosu.

Kam přistane Schiaparelli?

Přistávací elipsa modulu EDM

Společná evropsko-ruská sonda ExoMars 2016 v minulých dnech provedla nezbytné korekční zážehy, které drobně upravily její dráhu. Nyní bezpečně míří k Marsu, ke kterému dorazí už za devět týdnů. Je proto potřeba se zaměřit na místo, kam by měl 19. října dosednout zkušební modul EDM označovaný též jako Schiaparelli. Jeho úkolem je otestovat technologie nutné pro průchod atmosférou a přistání na Marsu, což se bude hodit, až se v roce 2020 vydá k této planetě druhá fáze programu ExoMars, která bude obsahovat i vozítko. Přistávací oblastí je lokalita nazývaná Meridiani Planum. Vědci ji vybrali především kvůli rovinatému terénu. Přecijen je potřeba sázet na jistotu a bylo by nebezpečné poslat zkušební přistávací modul do hornatých lokalit. ESA už vytyčila i přistávací elipsu, ve které by měl EDM přistát. Tato elipsa měří na délku 100 kilometrů a na šířku 15 kilometrů.

TOP5: Soukromé firmy v kosmonautice

Až jednou budou historikové zabývající se kosmonautikou hodnotit období, ve kterém momentálně žijeme, je dost možné, že pro tuto éru zvolí označení, které bude souviset se vzestupem významu soukromého sektoru. V minulých letech totiž do kosmonautického rybníčku vletělo několik štik, které velmi svižně rozvířily stojaté vody a mnoho lidí z běžné veřejnosti dokázaly přivést ke kosmonautice a ukázat jim její krásy. Soukromé firmy určitě nejsou všespasující a bylo by hloupé si myslet, že po jejich nástupu nebudou státní agentury potřeba. Soukromý sektor ale přinesl do kosmonautiky „tah na bránu“ a velkou chuť ke změnám.

Webbův teleskop složil své zrcadlo

Dalekohled Jamese Webba asi není potřeba důkladně představovat. Tento šperk astronomické techniky se do vesmíru podívá v roce 2018, aby nahradil dosluhující Hubbleův teleskop. Bez přehánění půjde o vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí a tak se není co divit, že NASA pilně informuje o jeho stavbě, aby fanouškům tohoto projektu neutekl žádný důležitý moment. Před pár dny se agentura pochlubila videem, které vzniklo v polovině července. V čisté místnosti na Goddardově středisku technici složili primární zrcadlo teleskopu.

Příval novinek od SpaceX

Poslední hodiny přinesly hned několik zajímavých novinek okolo pečlivě sledované firmy SpaceX. Ve městě Logan v Utahu se uskutečnila konference Small Satellite Conference, na které vystoupila ředitelka SpaceX – Gwynne Shotwell. Ta se v průběhu konference před médii rozhovořila hned o několika zajímavých tématech, která se točí kolem její společnosti. Na internet postupně unikaly zajímavosti jedna po druhé a nejprve jsme plánovali, že Vás s nimi seznámíme formou krátkého článku, ale protože v průběhu hodin přibývaly další novinky, rozhodli jsme se je všechny spojit do jednoho většího článku.

Česká republika se dnes opět spojí s ISS

Když se na začátku letošního března spojili olomoučtí radioamatéři s Mezinárodní vesmírnou stanicí, aby studenti zdejších gymnázií mohli položit své dotazy britskému astronautu Timu Peakovi, organizátoři slibovali, že do budoucna chystají další podobné akce. Dnes se proto Česká republika spojí s ISS znovu a opět bude v hlavní roli Morava. Účastníci znojemského Elektrotábora si dnes ve 20:56:17 středoevropského letního času popovídají s japonským kosmonautem Takujou Ónišim.

Plány pro nástupce ISS pomalu nabírají obrátky

Návrh od společnosti Orbital ATK

NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.

Unikátní pohled na zážeh gigantického motoru

Když se 28. června na základně v Promontory v Utahu zapálil urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS, snímalo jeho chování několik set senzorů. Mezi nimi byla i kamera označovaná jako HiDyRS-X (High Dynamic Range Stereo X). V čem je tak zajímavá? To poznáte na první pohled, když se podíváte na přiložené video. Kamera totiž zvládá hned dva velmi důležité úkoly. Jednak jde o rychloběžnou kameru, která snímá scénu s mnohem vyšší snímkovací frekvencí, aby při běžném přehrávání poskytla zpomalený záběr, ale kromě toho disponuje opravdu širokým dynamickým rozsahem.

Skylab – laboratoř na nebesích (5. díl)

První posádka Skylabu (zleva: Weitz, Conrad, Kerwin)

Před několika minutami zažila Florida poslední start největšího nosiče v dosavadní historii dobývání vesmíru. Diváci se pomalu začínali rozcházet, možná s náznakem zklamání, neboť krátce po startu se nosič se Skylabem na špici vnořil do nízké oblačnosti. Startu přihlíželi i budoucí první obyvatelé orbitální stanice – Pete Conrad, Paul Weitz a Joe Kerwin. Podle plánu se měli příští den vydat ke stanici a strávit v ní rekordních 28 dní. Nyní byli na cestě do ubytovny posádek, zítra je čeká velký den. Záložní posádka mezitím směřovala na startovní párty, jednu z mnoha, které byly ten den v okolních barech na Cocoa beach pořádány. Po příchodu na ubytovnu ovšem Conrada, Weitze a Kerwina zastihly šokující novinky: Skylab má problémy. Podle prvních odhadů se jednalo o jakési anomálie v datech a zdálo se, že se situace každou minutou horší. Astronauti rychle pochopili, že zítra nikam nepoletí. Na svůj start si počkají minimálně pět dní, přesně takovou periodu totiž mělo startovní okno ke stanici. Přesto 15. května astronauti odstartovali. Nesměřovali však ke stanici, nýbrž ve svých tryskových letounech T-38 letěli do Houstonu, aby se mohli účastnit záchrany stanice. NASA, přes momentální šok a zklamání, stála na prahu několika dní, jež budou později srovnávány s hvězdnými hodinami, během nichž bylo zachráněno Apollo 13…

Dva roky manévrů Rosetty ve čtyřech minutách

Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.