Aeolus-2
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Náš eshop
Články

Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.

O tom, že společně s misí Artemis 1 poletí 13 cubesatů, jsme už na našem webu psali několikrát. Nyní však NASA uvedla, že by ráda přizvala na palubu tyto malé cestující i u mise Artemis 2. Při ní se mají lidé v lodi Orion dostat dál za odvrácenou stranu Měsíce než kdy dříve. Tato mise představuje významný krok vstříc pilotované výpravě na Měsíc v roce 2024, která má odstartovat dlouhodobý průzkum našeho souputníka, na kterém se budeme připravovat na let k Marsu. A právě zde mohou cubesaty pomoci – měly by nám přinést některé informace, které se budou v dalších letech hodit.

V polovině března 1995 vládla na Miru vzrušená atmosféra. Měl totiž dorazit Sojuz TM-21 s další směnou. Pro Viktorenka, Kondakovu a Poljakova bylo vše zajímavější o to více, že jedním ze tří členů osmnácté expedice byl i americký občan – Norman Thagard. Ten se zatím na palubě Sojuzu opět vžíval do pocitů, které nastávají během letu v beztížném stavu. I pro něj to byl zvláštní pocit: přestože se už do vesmíru podíval čtyřikrát na palubě raketoplánu, tentokrát to bylo ve zcela jiných podmínkách a Thagard svým startem vstoupil do historie jako první Američan, který vzlétnul na palubě ruské lodi a jako součást ruské posádky. Situace to byla o to pikantnější, že v letech 1969-1970 odlétal 163 bojových misí ve Vietnamské válce, kde USA a SSSR stály proti sobě. „Kdyby mi někdo v roce 1969 řekl, že budu sloužit pod velením ruského podplukovníka, řekl bych mu že je šílený. Jestli bych někdy měl nad sebou Rusa, tak pouze v případě, že mě sestřelili a jsem válečným zajatcem…“ Přesto o šestadvacet let později právě tato situace nastala,

Americká sonda studující Slunce se pomalu, ale jistě blíží ke svému třetímu průletu nejnižším bodem oběžné dráhy. Vědci zatím mají plné ruce práce, ale nejsou zatíženi žádnými problémy, právě naopak. Probírají se záplavou dat, která sonda naměřila během prvních dvou průletů perihelem. PSP si totiž vede přímo vzorně a pozemním týmům doručí nejen to, co čekali, ale i něco navíc. Třeba takový druhý průlet – 6. května, tedy jen lehce přes měsíc po skončení druhé vědecké fáze v okolí perihelu, dorazil do počítačů odborníků z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory i poslední balíček údajů nasbíraných při tomto průletu – celkem to bylo 22 GB dat.

Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.

21. června došlo na nízké oběžné dráze k velmi zajímavému momentu. Vůbec poprvé v historii byl proveden koordinovaný systém manévrů dvou cubesatů na dráze kolem Země. O tohle prvenství se postaraly cubesaty v rámci mise Optical Communications and Sensor Demonstration pod hlavičkou NASA. Dvojice identických družic (1,5 U) se na oběžnou dráhu dostala 12. listopadu 2017 s osmou zásobovací lodí Cygnus. V průběhu roku 2018 otestovaly třeba první vysokorychlostní přenos dat pomocí laseru mezi cubesatem a pozemní stanicí, nebo první optickou komunikační linku mezi dvěma cubesaty. Pro lepší představu dokáží tyhle malé krabičky s využitím pozemního teleskopu o průměru 30 cm přenášet data rychlostí 200 Mb/s. Dnes se však zaměříme na jejich jiný úspěch.

Přesně sedm dní nás dělí od zatím posledního vydání Kosmotýdeníku a tak je čas na další souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za tento týden přinesla. Začneme pohledem na test rozkládacího systému pro sekundární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba, byl to poslední velký test před konečným sestavením celé observatoře. Podíváme se také na nestandardní odlet a pokračující misi lodi Cygnus NG-11 a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čínská soukromá firma LinkSpace má zájem o znovupoužitelnost svých raket. Postavila proto zkušební testovací prototyp RLV-T5, který můžeme považovat za analogii k zařízení Grasshopper, na kterém SpaceX před lety sbírala první zkušenosti s motorickým přistáváním prvních stupňů. RLV-T5 vystoupala 19. dubna letošního roku do výšky 40 metrů a následně měkce přistála. Nyní přišla větší výzva – vyletět do výšky 300 metrů a pokusit se o motorické přistání. Jak dokládá níže přiložené video, pokus byl úspěšný.

Společnost Rocket Lab si v uplynulých měsících vypracovala velmi slušnou pozici na rodícím se trhu s malými družicemi. Její malá raketa Electron má za sebou již sedm startů, při kterých vynesla dohromady 35 družic. její plány však nejsou vůbec malé – firma by chtěla současnou frekvenci startů zvýšit na dvojnásobek, vyvíjí vlastní družicovou platformu Photon, která by mohla poprvé letět leště letos. Vyrobila již sto 3D tištěných motorů Rutherford s elektrickým čerpadlem, a buduje novou startovní rampu na východním pobřeží USA. Ta by se mimochodem mohla stát nejrychleji postavenou startovní rampou kosmické rakety. Její stavba začala letos v lednu a do konce roku by se z ní mohl uskutečnit první start. V tomto týdnu však přišlo ještě jedno oznámení, které bylo avizováno jako začátek nové éry firmy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.

Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.