sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Dror-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Články

Na palubě Vomit Comet

Na palubě Vomit Comet

Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller

Indická pilotovaná mise: po nadšení kritické poznámky

Po ambiciózním oznámení ministerského předsedy Indie, pana Neandra Modiho, při oslavě Dne nezávislosti 15. 8. 2018, že do roku 2022 vynesou dcery nebo synové Indie indickou trikolóru do kosmu, se objevila řada více či méně nadšených ohlasů. Ti všichni kvitovali, že idea pilotovaného letu, kterou ISRO rozpracovává více než 10 let, se konečně dočkala politické a (doufají) finanční podpory. Odhadovaná cena celého programu na toto období bude asi 100 miliard rupií (USD 1,4 miliardy).

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší Telstar 18V

SpaceX si pro nás připravila další start Falconu 9, který přichází po více než měsíční startovní pauze. V akci dnes bude zbrusu nová raketa, přičemž první stupeň se opět pokusí o měkké přistání na mořské plošině, která kotví v Atlantiku. Vynášeným nákladem je telekomunikační družice Telstar 18V nazývaná též APStar 5C, která bude svým signálem pokrývat asijsko-pacifickou oblast.

Kosmotýdeník 312 (3.9. – 9.9.)

Od vydání minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně 604 800 sekund a je čas na vydání nového pokračování, které zhodnotí dění v kosmonautice za zmíněný uplynulý čas. Podíváme se zejména na neodvratně se blížící konec velkolepé mise americké sondy Dawn. Budeme se však také věnovat odkladu letu dalšího Falconu Heavy a Delta IV Heavy, nebo se podíváme na perfektní záběry z vývozu vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Parker Solar Probe se probouzí

Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.

Aeolus otevřel oči

Ještě máme v živé paměti start rakety Vega, která 22. srpna vynesla na polární dráhu evropskou družici Aeolus, která disponuje unikátním vědeckým přístrojem Aladin pro mimořádně přesné globální měření proudění vzduchu. Nyní přišla potěšující zpráva – tento špičkový přístroj byl úspěšně aktivován a již začal do zemské atmosféry vysílat laserové pulsy ultrafialového světla. Ještě lepší zprávou ale je, že už z této prvotní fáze máme k dispozici zajímavé údaje, které jsou jen drobnou ochutnávkou toho, co všechno tato mise dokáže.

První motor rakety OmegA dokončen

Společnost Northrop Grumman úspěšně dokončila proces lití paliva do prvního „živého“ motorového segmentu budoucí rakety OmegA. Tento segment vychází z firemního programu CBS (Common Boost Segment) a byl speciálně navržen, aby splňoval požadavky na novou raketu, která se svou nosností zařadí na pomezí středně silných a těžkých nosičů. Firma očekává, že tato raketa by mohla v příštích letech vynášet i těžké náklady související s národní bezpečností USA. Odlévání spodního segmentu motoru prvního stupně CASTOR 600 (C600) mohlo začít po kontrole odlévání inertního motoru, které proběhlo v dubnu letošního roku. Pro Northrop Grumman tehdy šlo o odlití největšího motoru na tuhé palivo v dějinách společnosti. Odlévání inertního motoru mělo za úkol odhalit případné nedostatky ve výrobním procesu, aby byl čas je odstranit a aby odlévání „živého“ motoru proběhlo bez problémů.

Rakesh Sharma, jediný občan Indie v kosmu

Digitální časopis ThePrint uveřejnil interview s prvním indickým mužem v kosmu, podplukovníkem Rakeshem Sharmou, který letěl v roce 1984 jako 125. člověk v kosmu. 69 letý Sharma prohlásil, že je nadšen oznámením o indické pilotované misi tříčlenné posádky v roce 2022, a že se 34 let po svém letu cítí trochu osamocený jako jediný kosmonaut (vyomanaut – vyom = vesmír v sanskrtu) v Indii. Pilotovaná mise ISRO, kterou provede vlastními silami, vyžaduje finance, mozky a odhodlání. ISRO podle Sharmy dosáhla bodu, kdy je technologicky schopná tuto misi uskutečnit již dnes. Vláda nyní ISRO poskytla podporu a finance, které ji umožní postoupit v uskutečnění tohoto cíle o krok dále, dodal. Ocenil také, že Modi (indický předseda vlády) nechce let uskutečnit pomocí cizí technologie a z cizího území.

Jak přistát na Marsu

Jak přistát na Marsu?

Mars je již od počátků dobývání vesmíru nejlákavější planetou pro robotický i budoucí pilotovaný průzkum. V současné době se jedná o nejlépe probádanou cizí planetu, na jejíž oběžné dráze pracuje celá řada automatických sond. Na povrch Marsu se vydaly desítky sond i vozítek, avšak jen zlomku z nich se podařilo úspěšně přistát. Mars je totiž pro přistání nesmírně složitým tělesem. Na jednu stranu obsahuje atmosféru, která nutí přilétající průzkumníky použít tepelný štít pro svou ochranu, na stranu druhou je tato atmosféra až příliš řídká, aby sestupující tělesa zpomalila dostatečně. Z tohoto důvodu je ke zpomalení zapotřebí dále využít raketových motorů. Jakýkoliv pokus o dobytí povrchu Rudé planety tak znamená použití kombinace různých přístupů pro dopravu sond na povrch.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.