Bližší pohled na části modulu Schiaparelli

Výřez ze snímku EDM Schiaparelli pořízeného kamerou na MRO. Zdroj: NASA

19. října se pokazila závěrečná fáze přistávací sekvence zkušebního modulu EDM, známého také pod jménem Schiaparelli, který byl součástí mise ExoMars 2016. Již 20. října jsme měli možnost nahlédnout do oblasti Meridiani Planum, kde se odehrál dopad přistávacího modulu. Díky snímku sondy Mars Reconnaissance Obiter (MRO), která patří americké NASA, jsme mohli pozorovat tmavou skvrnu v místě dopadu, světlý padák a skvrnku po pravděpodobném dopadu tepelného štítu. Protože šlo o snímek zešikma a tedy z větší vzdálenosti s menším rozlišením, všichni jsme se těšili na další detailní snímek. Ten byl pořízen již 25. října a tentokrát už je vidět i menší objekty. Snímek odhalil předtím nesnadno viditelné, nebo nespatřené části a dává tušit, co se přesně při dopadu stalo. Přesto bude třeba ještě počkat na další detailní snímky pořízené v jinou část dne nebo pod jiným úhlem a také na výsledky vyšetřování, co se přesně pokazilo.

Blíží se start meteodružice, ale ne ledajaké

Na mysu Canaveral je opět rušno. Technici tu v tomto týdnu začali sestavovat raketu Atlas V, která by měla 16. listopadu vynést satelit, který výrazným způsobem vylepší předpovědi počasí – nás může mrzet jen to, že družice GOES-R bude pokrývat oblast Spojených států a jejich okolí. Start je zatím naplánován na 22:42 SEČ a startovní okno bude dvouhodinové. To je ale zatím ještě daleko, v dnešním článku se seznámíme s aktuálním stavem přípravy nosné rakety, ale řeč bude i o samotné družici.

Juno je zpět ve službě, příští průlet bude vědecký

Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.

Putování po Nebeských palácích III.

V těchto chvílích se první posádka druhé čínské stanice Tiangong 2 snaží dokázat, že čínské technologie a zkušenosti s vesmírnými lety jsou schopny dosáhnout dlouhodobého bezpečného pobytu ve vesmíru. To, co jiné mocnosti nabírali před čtyřiceti lety nyní, musí Čína dohánět ve spěchu. A tak teprve jejich druhá stanice již disponuje mnoha pokusnými technologiemi, které by měly umožnit již za pár let umístit na orbitu dlouhodoběji udržitelnou vícemodulovou stanici. Pojďme se v posledním dílu krátkého seriálu o stanici Tiangong-2 podívat právě na tyto technologie.

Mohl za havárii EDM výškoměr?

Zatímco odborníci z Evropské kosmické agentury prověřují data nasbíraná minulou středu modulem EDM (Schiaparelli) a hledají v nich příčinu selhání, na povrch vyplouvají první náznaky. Známý ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak na svém webu uvedl, že ztrátu modulu EDM způsobil výškoměr. Konkrétně se mělo jednat o softwarovou chybu na programovém vybavení dopplerovského radarového výškoměru. Chyba měla spočívat v tom, že tento výškoměr předával řídícímu počítači špatné informace o výšce nad terénem.

Léky na míru, aneb kosmická medicína budoucnosti

Týmy pokročilých konceptů, světových kosmických agentur a soukromých aerokosmických společností nyní pracují na odvážných plánech objevitelských kosmických misí, zahrnujících vybudování stálých základen na Měsíci nebo na Marsu. Takové mise budou charakteristické nejen pobytem v nehostinném a životu nebezpečném prostředí. Lidé budou zcela izolování, odkázaní sami na sebe a na své, velmi omezené, zdroje. Život na Měsíční, nebo Marsovské základně si od budoucích průzkumníků bude vyžadovat vysokou úroveň autonomie. To platí i v případě, pokud dojde k onemocnění či k úrazu některého ze členů posádky. Je řada technologií, které bude potřeba teprve vymyslet, ale již dnes mají vědci dobře nakročeno do budoucnosti…

Výroba Starlineru jede na plné obrátky

Kosmická loď od firmy Boeing se dříve označovala jako CST-100, ale již několik měsíců ji známe pod vzletnějším jménem Starliner. Jelikož víme, že se poměrně často věnujeme vývoji v rámci konkurenční firmy SpaceX, neradi bychom, aby to vypadalo, že Boeing přehlížíme. Když NASA na svém webu zveřejnila fotku ze stavby lodi Starliner, měli jsme jasno, že tenhle povedený snímek by měli vidět i naši čtenáři. Ostatně právě pro tyto drobné střípky vznikly naše krátké články, které by jinak zapadly, protože nevystačí na tradiční velký článek.

Co prozradil Elon Musk na Redditu?

Elon Musk při prezentaci.

Elon Musk je příznivcem přímé komunikace s technicky zaměřenými fanoušky svých firem. Kromě sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a dalších zůstává ve spojení s nadšenci pro kosmonautiku i prostřednictvím několika diskusních portálů. Jedním z nich je Reddit, kde se čas od času nechá vyzpovídat prostřednictvím otevřeného rozhovoru AMA (Ask Me Anything) – Zeptej se mě na cokoli. Zatím nejnovější AMA s Elonem Muskem proběhl včera v noci našeho času a to na téma doplňující otázky ke zveřejněnému konceptu meziplanetárního dopravního systému ITS (MCT). Otázky různých přispěvatelů a Muskovy odpovědi Vám přinášíme v tomto článku.

Cygnus zakotvil u ISS

Kosmická loď Cygnus vypuštěná v úterý 18. října v 1:45 našeho času byla včera ve 13:28 SELČ, když stanice ISS přelétala nad Kyrgyzstánem, zachycena staniční robotickou paží. Po nezbytné kontrole byla připojena ke spodnímu uzlu na modulu Unity. Aktuální konfiguraci Mezinárodní vesmírné stanice včetně připojených lodí si můžete prohlédnout, když kliknete na úvodní obrázek tohoto článku. Posádka po připojení lodi Cygnus získala přístup k téměř dvěma a půl tunám nákladu, které loď na stanici přivezla ve svých útrobách. V přiloženém videu si můžete prohlédnout ty nejlepší záběry natočené během příletu lodi ke stanici.

Voyager 2 pomáhá hledat měsíce Uranu

Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.