sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Náš eshop
Články
Tajný náklad patřící národnímu průzkumnému úřadu NRO (National Reconnaissance Office) se v sobotu večer vydal díky raketě Delta IV Heavy do vzduchu. Z kalifornského kosmodromu se ale podle všeho dostal na dráhu, kterou můžeme označit za neobvyklou. V dosavadní letce amerických tajných družic je vpravdě unikátní a zatím žádná tajná družice ji nevyužívala. To vzbuzuje četné spekulace o tom, zda byly předešlé domněnky o určení nákladu správné. Je totiž docela dobře možné, že se do vesmíru dostal zástupce úplně nové řady družic, který na nic nenavazuje.
Minulý rok byl mimořádný – ať se na to díváme z hlediska počtu startů, nebo z hlediska množství zajímavých událostí. Za dvanáct měsíců jsme zažili takové množství silných a unikátních, že se z toho až tají dech. Ale co považujete za nejzajímavější právě Vy, naši čtenáři? Na to nám odpoví anketa, kterou jsme dnes před polednem spustili. Těmito anketami nám navíc poskytujete cennou zpětnou vazbu, díky které můžeme vidět, co Vás baví a která témata rádi čtete. Možnosti, které získají hlasů málo jsou pak pro nás také přínosné – dávají nám najevo, že bychom se na dané události měli detailněji zaměřit, protože o nich třeba lidé ještě vůbec neslyšeli.
Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy od United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už na začátku loňského prosince, ale potkalo ji hned několik odkladů – většinou kvůli počasí. 20. prosince se odpočet dostal jen pár minut před start, ale další pokračování zastavila bezpečnostní čidla, která zaznamenala zvýšené koncentrace vodíku v okolí rakety. Trvalo skoro měsíc, než došlo na další pokus o start. Počasí dává 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, proto Vás zveme k našemu komentovanému přenosu.
Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.
Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.
Gaganyaan, tak je nazvaný Indický vesmírný program pilotovaných letů. Indian Space Research Organisation (ISRO) byla ministerským předsedou Naréndrou Dámodardásem Módím loni v létě uložen úkol – vyslat 2-3 „syny či dcery Indie“ na sedmidenní let do kosmu (na orbitu ve výšce 400 km) před rokem 2022, kdy bude Indie slavit 75. výročí nezávislosti. Předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan 12. ledna 2019 oznámil založení Centra pilotovaných vesmírných letů (Human Space Flight Centre), představil jeho nově jmenovaného ředitele, kterým bude Unnikrishnan Nair a zároveň novinářům sdělil, že byli vybráni i zástupci ředitele – jedním z nich je R. Hutton, který povede projekt Gagayaan. Dosavadní malá kancelář pilotovaných vesmírných letů v ústředí ISRO v Antariksh Bhavan (vedená „raketovou ženou“ V. R. Lalithambikou) zůstává a bude se věnovat koordinaci všech prací související s pilotovanými lety. Ve vlastním centru bude postupně zaměstnáno 800 až 900 pracovníků.
Odborníci za NASA se přiblížili k návratu vědeckého přístroje WFC 3 (Wide Field Camera 3) do běžného provozu. Jeho služba byla přerušena 8. ledna a o týden později, tedy 15. ledna začal znovu fungovat. Osmého ledna krátce po poledni amerického východního času si software v útrobách kamery WFC 3 všiml úrovní napětí, které byly mimo bezpečně definovaný rozsah. Kontrolní systém zafungoval správně – po zaznamenání mimořádné situace převedl kameru do bezpečného režimu, při kterém přístroj nesbírá vědecká data a čekal na reakci pozemních specialistů.
Z hlediska celosvětové kosmonautiky byl rok 2018 nesmírně bohatý. Bez přehánění můžeme říci, že takovou sklizeň událostí, startů a významných historických milníků jsme už nezažili celá desetiletí. Ne jinak tomu bylo i u společnosti SpaceX, která v minulém roce opět plnila své plány na ovládnutí komerčního trhu kosmických nosičů, a která i nadále dokazovala, že je na poli vývoje raketové techniky světovým lídrem. Kromě rekordního počtu startů svých raket firma SpaceX konečně uskutečnila start Falconu Heavy – zdaleka nejsilnější kosmické rakety současnosti, dokončila vývoj pilotované lodi Crew Dragon a významně pokročila v přípravách na její první start, začala vyrábět první testovací prototyp meziplanetární lodi Starship, uvedla do provozu finální verzi rakety Falcon 9, pokročila ve stavbě svého kosmodromu v Texasu, nadále se pokoušela zachraňovat aerodynamické kryty, získala certifikaci NASA pro vynášení nejcennějších vědeckých nákladů, a jako obvykle spolehlivě zásobovala Mezinárodní vesmírnou stanici tunami nákladu a také jej vozila zpět. Bylo toho opravdu hodně. Pojďme se na rok 2018 u SpaceX podívat souhrnným pohledem faktů, dat, čísel a grafů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
