Boeing
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Články
Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.
Co budete dělat za měsíc? Vánoční svátky budou za námi, do Silvestra bude zbývat jen pár dní, pravděpodobně budete doma s rodinou, kde si chcete užít zasloužený klid. Jenže ve vzdálených končinách Sluneční soustavy se bude tou dobou schylovat k mimořádnému setkání. Sonda New Horizons provede historicky první blízký průlet kolem objektu z Kuiperova pásu. Závěrečná přibližovací fáze právě začala a sonda hlásí, že všechny její systémy jsou připravené na očekávanou misi.
Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.
Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.
Situace, ve které se ocitnul Kvant po svém připojení ke stanici, se podobala událostem z dubna 1971. Tehdy se ke stanici Saljut 1 připojil Sojuz-10 s trojčlennou posádkou, ovšem během zatahování dokovací tyče se proces zastavil a příruby Sojuzu a stanice od sebe dělilo pár centimetrů. Tehdy problém tkvěl v nesprávně naprogramované logice postupu při spojování, kdy se orientační motorky lodi snažily vyrovnat houpání, jež vždy po záchytu tyče nastane, následkem čehož se zlomil jeden z ustřeďovacích tlumičů. Jenže když se Kvant připojoval k základnímu bloku, nic takového se nestalo. Spojovací mechanismus byl průběžně vylepšován a snesl mnohem větší zatížení než ten původní z roku 1971. Motorky byly nyní automaticky vyřazovány tak, aby se patálie à la Sojuz-10 neopakovala. Přesto se tyč odmítla zatáhnout a příruby zadního stykovacího uzlu základního bloku a Kvantu od sebe dělilo 5 centimetrů. Po jednom dni vzrušených diskusí a debat jak na Zemi tak ve vesmíru došlo vedení letu k jednoznačnému závěru: jedinou možností, jak zjistit, co je vlastně špatně, je výstup do volného prostoru. Romaněnko a Lavejkin prošli
Dnes večer se budeme dívat směrem k Marsu. Na přistání se chystá americká sonda InSight, jejíž přístroje nám mají pomoct poznat nitro Marsu, které je zatím takřka neprozkoumané. Před devátou hodinou večerní našeho času už bude jasné, zda se vědci pohledu do nitra Marsu dočkají. InSight čeká sedm minut napětí, při kterých proběhnou všechny fáze přistání až k samotnému dosednutí. Na Zemi se výsledek dozvíme osm minut a sedm sekund poté, co se události odehrají na Marsu. My vám k této příležitosti otevíráme psaný online přenos, kde budeme sledovat, jak nakonec vše dopadne.
Dotknout vesmíru se lze bezprostředně fyzicky osobní cestou nad Kármánovu mez, vypuštěním rakety nebo sondy, která tuto mez překoná nebo významným příspěvkem k poznání vesmíru. S osobností, která patří do kategorie konstruktérů raket, jsme se seznámili v nedávném článku o Franku Malinovi. Dotknout se vesmíru je také možné uměním – slovesným, hudebním, vizuálním. Teď nemám na mysli jen samu „hvězdnou“ úroveň vynikajícího umělce, ale stejně kvalitního umělce, který se zároveň ve své tvorbě zabývá vesmírem. Jedním z takových českých umělců, který u nás není moc známý, je Ludek Pesek. Narodil se jako Luděk Pešek v roce 1919 v Kladně a své dětství a mládí strávil v dalším hornickém městě – v Ostravě, kde bydlel s rodiči v kolonii Oderka. Otec Ludvík Pešek tam pracoval jako úředník revírní bratrské pokladny.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část listopadové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat SpaceX a jejím raketám. Finále bude patřit sondě Hayabusa 2. Akce začíná v 17:30.
Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
