New Glenn
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.
Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Společnost Voyager Technologies získala kontrakt s Výzkumnou laboratoří amerického letectva v hodnotě 21 milionů dolarů na vývoj nástrojů pro zpracování signálů s využitím umělé inteligence.
Společnost Overview Energy plánuje vyvinout družice, které budou sbírat sluneční energii na geostacionární oběžné dráze a vysílat ji na Zemi pomocí laserů se širokým paprskem ve spektru infračerveného záření.
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
Náš eshop
Články

Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 provedla v minulých týdnech několik manévrů, které její dráhu čím dál tím víc protahovaly. Včera ve 22:51 přišel šestý manévr, který však byl výjimečný. V odborné terminologii se tento zážeh označuje jako TLI (Trans-lunar injection) – to znamená, že po dokončení tohoto manévru, který trval 1203 sekund, míří sonda skutečně k Měsíci. Ale ke vstupu na jeho oběžnou dráhu potřebuje ještě jeden zážeh. V tomto článku se podíváme na další plány, které sondu čekají v nejbližších týdnech.

Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.

O tom, že společně s misí Artemis 1 poletí 13 cubesatů, jsme už na našem webu psali několikrát. Nyní však NASA uvedla, že by ráda přizvala na palubu tyto malé cestující i u mise Artemis 2. Při ní se mají lidé v lodi Orion dostat dál za odvrácenou stranu Měsíce než kdy dříve. Tato mise představuje významný krok vstříc pilotované výpravě na Měsíc v roce 2024, která má odstartovat dlouhodobý průzkum našeho souputníka, na kterém se budeme připravovat na let k Marsu. A právě zde mohou cubesaty pomoci – měly by nám přinést některé informace, které se budou v dalších letech hodit.

V polovině března 1995 vládla na Miru vzrušená atmosféra. Měl totiž dorazit Sojuz TM-21 s další směnou. Pro Viktorenka, Kondakovu a Poljakova bylo vše zajímavější o to více, že jedním ze tří členů osmnácté expedice byl i americký občan – Norman Thagard. Ten se zatím na palubě Sojuzu opět vžíval do pocitů, které nastávají během letu v beztížném stavu. I pro něj to byl zvláštní pocit: přestože se už do vesmíru podíval čtyřikrát na palubě raketoplánu, tentokrát to bylo ve zcela jiných podmínkách a Thagard svým startem vstoupil do historie jako první Američan, který vzlétnul na palubě ruské lodi a jako součást ruské posádky. Situace to byla o to pikantnější, že v letech 1969-1970 odlétal 163 bojových misí ve Vietnamské válce, kde USA a SSSR stály proti sobě. „Kdyby mi někdo v roce 1969 řekl, že budu sloužit pod velením ruského podplukovníka, řekl bych mu že je šílený. Jestli bych někdy měl nad sebou Rusa, tak pouze v případě, že mě sestřelili a jsem válečným zajatcem…“ Přesto o šestadvacet let později právě tato situace nastala,

Americká sonda studující Slunce se pomalu, ale jistě blíží ke svému třetímu průletu nejnižším bodem oběžné dráhy. Vědci zatím mají plné ruce práce, ale nejsou zatíženi žádnými problémy, právě naopak. Probírají se záplavou dat, která sonda naměřila během prvních dvou průletů perihelem. PSP si totiž vede přímo vzorně a pozemním týmům doručí nejen to, co čekali, ale i něco navíc. Třeba takový druhý průlet – 6. května, tedy jen lehce přes měsíc po skončení druhé vědecké fáze v okolí perihelu, dorazil do počítačů odborníků z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory i poslední balíček údajů nasbíraných při tomto průletu – celkem to bylo 22 GB dat.

Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.

21. června došlo na nízké oběžné dráze k velmi zajímavému momentu. Vůbec poprvé v historii byl proveden koordinovaný systém manévrů dvou cubesatů na dráze kolem Země. O tohle prvenství se postaraly cubesaty v rámci mise Optical Communications and Sensor Demonstration pod hlavičkou NASA. Dvojice identických družic (1,5 U) se na oběžnou dráhu dostala 12. listopadu 2017 s osmou zásobovací lodí Cygnus. V průběhu roku 2018 otestovaly třeba první vysokorychlostní přenos dat pomocí laseru mezi cubesatem a pozemní stanicí, nebo první optickou komunikační linku mezi dvěma cubesaty. Pro lepší představu dokáží tyhle malé krabičky s využitím pozemního teleskopu o průměru 30 cm přenášet data rychlostí 200 Mb/s. Dnes se však zaměříme na jejich jiný úspěch.

Přesně sedm dní nás dělí od zatím posledního vydání Kosmotýdeníku a tak je čas na další souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za tento týden přinesla. Začneme pohledem na test rozkládacího systému pro sekundární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba, byl to poslední velký test před konečným sestavením celé observatoře. Podíváme se také na nestandardní odlet a pokračující misi lodi Cygnus NG-11 a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské

Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy

Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na

Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou

Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue

Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.