Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Články
Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Aby mohl Dalekohled Jamese Webba pozorovat vzdálené kosmické objekty v infračervené části spektra, musí být jeho přístroje ochlazeny na extrémně nízké teploty – tak nízké, že by na Zemi stačily nejen ke zkapalnění kyslíku, ale dokonce i k jeho ztuhnutí. Abychom byli konkrétní, tak třeba přístroj MIRI bude speciální „ledničkou“ ochlazován na 6,7 K, tedy necelých sedm stupňů nad absolutní nulou – pro lepší představu v nám známých jednotkách je to -266,45°C. Díky tomu budou senzory spolehlivě registrovat i slabé infračervené záření, které se jinak nazývá tepelné záření. Chlazení přístrojů jsme se již věnovali v samostatném článku, ale ani zrcadla nebudou ponechána kosmickému prostředí napospas.
V posledním zákoně o federálních výdajích, který prošel Kongresem letos v březnu, a který obsahuje i kapitolu výdajů NASA, je trochu zastrčena „malá“ položka 100 miliónů USD na vývoj jaderných raketových motorů. Podle sdělení NASA plánuje do roku 2024 demonstrační let takového motoru. Jaderný pohon – Nuclear Thermal Propulsion (NTP) je teoreticky mnohem účinnější než chemický pohon a může snížit podstatně letový čas i spotřebu paliva při letu např. k Marsu. To by přineslo snížení času stráveného astronauty v prostředí mikrogravitace i jimi přijatých dávek radiace. I nepilotované sondy by dosáhly s takovým pohonem svých cílů dříve a tím by se Sluneční soustava otevřela dalšímu zkoumání.
Při pohledu do kalendáře je jasně vidět, že dnes nastává poslední pátek v měsíci a pravidelní čtenáři našeho webu už jistě vědí, co to znamená – přichází čas na čtvrté vydání našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Pokud jste o tomto formátu ještě neslyšeli, pak vězte, že jde o živé vysílání, které trvá jednu až dvě hodiny a jeho náplní je odpovídání na dotazy diváků v chatu. Má to být přátelská diskuse v klidné atmosféře, což se nám zatím v předchozích dílech vždy dařilo. Pevně věřím, že tomu tak bude i tentokrát a už se těšíme na všechny, kdo naše vysílání navštíví. Začínat bychom měli v osm hodin večer.
Pokaždé, když na oběžné dráze dojde k rozpadu nějaké družice, nebo horního stupně, vzniká tím velké množství úlomků, které mohou ohrožovat ostatní družice. Když už ale k takové události dojde, je vhodné se z ní poučit, využít ji ke sběru informací, které bychom jinak získávali jen stěží a právě o jednom takovém příkladu, kdy nepříjemná událost mohla být využita pro dobrou věc, bude pojednávat dnešní článek. V hlavní roli se představí horní stupeň Centaur, který se do vesmíru vydal prakticky před deseti lety a nedávno se rozpadl na mnoho malých kousků. Díky mezinárodní spolupráci a rychlé výměně informací však vědci získali cenné informace o tom, jak tyto události probíhají.
Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila včera v 7:30 sestup k asteroidu Ryugu. Důvodem byla inspekce kráteru, který tu na začátku dubna vytvořila pomocí impaktoru SCI (bližší informace najdete v tehdejším článku). Poté, co došlo k vypálení měděného projektilu vůči planetce, se sonda od povrchu vzdálila do bezpečné vzdálenosti. V okolí Ryugu se pochopitelně objevilo větší množství úlomků různých velikostí a proto se od začátku počítalo s tím, že sonda počká minimálně dva týdny, než se odhodlá blíže k povrchu. Během této doby některé úlomky odletěly pryč a jiné sedly na povrch. Nyní je již podle všeho bezpečné zahájit inspekci nově vytvořeného kráteru.
V diskuzích i v komentářích pod našimi články občas zaznívá, že kolonizovat Mars, nebo se tam jen pokusit letět je zbytečné a nic nám nemůže přinést. Zaznívají rozličné důvody od těch evergreenů jako „Dokud nevyřešíme hlad v Africe“, po oblíbené konstatování, že robotické automaty jsou více než dostatečné k zodpovězení všeho, co by mohl člověk zjistit na Marsu, či jinde ve sluneční soustavě. Nabízíme vám pět argumentačních odpovědí na nejpoužívanější důvody „proč ne“, abyste mohli vysvětlit „proč ano“.
Indie v současnosti nepovoluje soukromé společnosti v kosmickém průmyslu, ale předpokládá se, že tento trh se na subkontinentě co nejdříve otevře. Navrh zákona z r. 2017 o vesmírných aktivitách, umožní po svém schválení mj. soukromým společnostem vyrábět rakety, satelity a vypouštět je pro indické i zahraniční zákazníky. Když se vědečtí pracovníci indické vesmírné agentury (Indian Space Research Organisation ISRO), Pawan Kumar Chandan, Naga Bharath Daka a Vasudevan Gnanagandhi s tímto návrhem seznámili, rozhodli se z ISRO odejít a založit vlastní raketovou společnost – Skyroot Aerospace. Skyroot je společnost finančně podporovaná zakladateli CureFitu (zabývající se zdravím, fitness, výživou a mentálním koučinkem) Mukeshem Bansalem a Ankitem Nagorim. Předpokládá se, že první raketa Skyrootu odstartuje někdy v roce 2021.
Tomu se říká úlovek! Americká sonda InSight změřila proces, který může být prvním zaznamenaným marsotřesením v historii. Marsotřesení, tedy jakási marsovská obdoba pozemských zemětřesení byla vědeckou obcí dlouho diskutovaným fenoménem. Sonda InSight měla na tyto otázky přinést odpovědi a je fascinující vidět, že se jí daří plnit jeden z hlavních úkolů mise. Přístroj SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) umístěný na povrchu Marsu zachytil 6. dubna slabý seismický signál. Pro sondu InSight se tak 128. marsovský den (alias sol) na povrchu Rudé planety stal historickým momentem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
