sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Gateway, Artemis IV a V

    Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

    Latitude

    Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

    O3b mPower

    Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

    Atomic-6

    Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

    LeoLabs

    Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

    Skynopy

    Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

    NOAA

    Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    ANKETA: Jakých PĚT momentů roku 2019 považujete za nejdůležitější?

    Logo kosmonautix.cz

    Vždycky na začátku nového roku vyhlašujeme výsledky ankety, ve které naši čtenáři hlasovali o událostech následujícího roku a dávali nám najevo, na co se nejvíce těší. Tradičně jsme také ve stejnou chvíli založili anketu novou – ta mapovala právě skončený rok a lidé v ní mohli hlasovat pro nejdůležitější kosmonautické události. Na začátku roku 2020 jsme na tuto tradici trochu pozapomněli, takže na ni přichází řada skoro až v polovině února. Ale věřím, že Vám to nebude vadit a že v nové anketě udělíte své hlasy. Přijměte zároveň pozvání na vyhodnocení dnes ukončené ankety, ve které jste mohli hlasovat skoro 4 měsíce.

    Rok 2019 byl mimořádně zajímavý. Přinesl nám spoustu zajímavých momentů – poprvé se na oběžnou dráhu dostala soukromá kosmická loď schopná vozit posádku, poprvé lidmi vyrobená sonda měkce přistála na odvrácené straně Měsíce, poprvé jsme spatřili kontaktní dvojplanetku Arrokoth, která se stala nejvzdálenějším objektem, kolem kterého prolétla lidmi vyrobená sonda. Ale dělo se toho mnohem více – zaznamenali jsme první marsotřesení, sonda Hayabusa 2 odebrala dvakrát vzorky z planetky Ryugu (z toho jednou po vytvoření umělého kráteru), na oběžnou dráhu Měsíce se dostala první soukromá sonda. Rozloučili jsme se s vozítkem Opportunity, skončily rakety Rokot, Sojuz-FG či jednotrupové Delty IV.

    Bylo toho samozřejmě mnohem více, ale pro potřeby ankety jsme vybrali dvacet momentů či událostí, které pokrývají kosmonautiku v roce 2019 v celé její šíři. O tom, jaké bude pořadí těchto událostí, už rozhodujete Vy, naši čtenáři. Abyste měli rozhodování mezi dvaceti možnostmi alespoň trochu usnadněné, máte k dispozici celkem pět hlasů. budeme rádi, když se v anketě projevíte, protože je to pro nás cenná možnost zjistit zájmy našich čtenářů. zajímá nás, jaká témata jsou pro Vás atraktivní a u možností, které dostanou méně hlasů zase dostáváme informaci, že bychom o nich možná mohli psát trochu častěji, abyste o nich měli více informaci.

    Po představení nové ankety přichází čas na zhodnocení té právě ukončené. V ní jste vybírali mezi třiceti očekávanými událostmi roku 2020 a mohli jste udělit celkem deset hlasů pro možnosti, na které se těšíte nejvíce. Anketa byla spuštěna 8. listopadu roku 2019 a skončila dnes, tedy 10. února 2020. Celkem se v této anketě projevilo 1 773 lidí, kteří udělili 12 960 hlasů – to je zhruba 7,3 hlasu na osobu, takže je vidět, že někteří hlasující ani nepotřebovali deset možností. Na tomto místě bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se do ankety zapojili a poskytli nám tak cenné informace o tom, co naše čtenáře baví.

    Výsledky ankety: Na jakých DESET událostí roku 2020 se těšíte nejvíce?
    Výsledky ankety: Na jakých DESET událostí roku 2020 se těšíte nejvíce?

    Z dřívějších anket už to víme a i návštěvnost článků o těchto tématech nám to dennodenně potvrzuje, takže nás ani nepřekvapilo, že i v této anketě dominovala SpaceX. První příčku obsadila první pilotovaná mise lodi Crew Dragon, kterou mezi deset nejočekávanějších událostí roku 2020 zařadilo 1 546 hlasujících, tedy 87 % lidí, kteří hlasovali. SpaceX získala i pomyslné stříbro – to si odnáší letové zkoušky lodi Starship, pro které hlasovalo 1246 čtenářů (70 % všech hlasujících). Bronz získala firma Boeing a pilotovaná testovací mise lodi Starliner s 1170 hlasy (66% hlasujících).

    Že si rok 2020 zaslouží označení „rok Marsu“ asi není potřeba spekulovat. V posledních letech rozhodně není běžné, že by se k rudé planetě měly vydat hned čtyři mise ze čtyř různých států (v jednom případě jde navíc o společný projekt dvou kosmických agentur). Je tedy potěšující, že se v TOP 5 ankety umístily dva projekty, které mají v létě vyrazit vstříc Marsu, o kterých se mluví nejvíce – na čtvrtém místě americký Mars rover 2020 (1024 hlasů) a na pátém místě evropsko-ruský ExoMars 2020 (952 hlasů). Čínská marsovská mise Huoxing-1 se umístila na 13 místě s 314 hlasy a mise Hope od Spojených arabských emirátů skončila 24. se 104 hlasy.

    Jelikož anketa vznikla na začátku listopadu loňského roku, vycházela z tehdy dostupných informací. V některých případech se však situace za uplynulé čtyři měsíce změnila, takže některé možnosti jsou již pro rok 2020 mimo hru – to se týká třeba startu modulu Nauka (9. místo a 549 hlasů) nebo modulu Tianhe (17. místo a 224 hlasů). některé události plánované momentálně na konec roku 2020 samozřejmě mohou sklouznout na rok 2021. To se týká třeba premiéry rakety Ariane 6 (8. místo a 686 hlasů).

     

     

    Rubrika:

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    20 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    janecka
    janecka
    5 let před

    Tak Nauka na další rok? Čtu pravidelně přehled novinek a ani při prohledávání jsem to nenašel. Každopádně by připojení Nauky byl nervák srovnatelný se startem teleskopu Jamese Webba

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před
    Odpověď  janecka

    Ano, o Nauce a jejím odkladu jsme psali koncem roku 2019 v tomto článku. Cituji:
    Dlouho to vypadalo, že se v roce 2020 dočkáme dlouhé roky odkládaného vypuštění ruského vědeckého modulu Nauka, ale nakonec jeho start sklouznul na rok 2021. V čem byl problém?
    Vypuštění modulu Nauka již bohužel není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně vedly k odkladu na první polovinu roku 2021. Důvodem je zejména nutná kontrola a recertifikace částí modulu, kterým již skončila životnost. V případě nutnosti také jejich výměna, co při větším počtu může vést k opětovnému zpoždění.

    Vladimir Todt
    Vladimir Todt
    5 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Nauka startuje po indicku – „necháme to na indy“ 😀

    v600
    v600
    5 let před

    Hmm,
    v seznamu mi hodně chybí první (a další) průlety PSP co nejblíže slunci 🙂
    To mi přijde rozhodně zajímavější i užitečnější, než marsotřesení.

    Ale jinak moc dobré.
    Díky za možnost hlasovat

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před
    Odpověď  v600

    Ty rekordní průlety PSP v minimální vzdálenosti 6,9 milionu km od Slunce nás čekají až na konci roku 2024. Do té doby se bude perihel neustále rok od roku snižovat. Proto bych se zařazením PSP do ankety počkal až na ten rok 2024.

    Radoslav Karásek
    5 let před

    Že Ultima Thule dostalo už meno mi úplne ušlo. Trochu som teda váhal, okolo čoho ešte to letela.. Možno tam mohol byt aj názov Ultima Thule aspoň v zátvorke. Síce to není presne, ale všetky popularizacne články (nielen tu) písali len o Ultima Thule

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před

    Chápu, ale není přesné, že bychom všechny články psali jen o UT. Tady jsou tři články/zprávy, které jsme vydali už o Arrokothu.
    https://www.kosmonautix.cz/2019/11/ultima-thule-ma-finalni-jmeno/
    https://www.kosmonautix.cz/2019/11/kosmotydenik-374-11-11-17-11/
    https://www.kosmonautix.cz/2019/12/jaky-byl-rok-2019/

    Radoslav Karásek
    5 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Myslel som v tej dobe, kedy to bolo aktuálne.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před

    Jo takhle. To je podobné jako když Musk přejmenoval Starship Mk3 na SN1. Nebo když se před lety řešilo, jak se bude jmenovat Crew Dragon. 🙂

    athlo
    athlo
    5 let před

    Chang’e 4 .. když přistála, pomyslel jsem si o jak učebnicovou záležitost jde. Ale izraelský a indický pokus opět ukázali jak moc je kosmounatická praxe nevypočitatelná. Číně se podařilo ale hlavně vozítko. Jeho schopnosti přečkat noc na povrchu Měsíce jsou neskutečné.

    racek
    racek
    5 let před
    Odpověď  athlo

    To už dokázaly i Lunochody a to je už hooodně dlouho. Ale už samo přistání na odvrácené straně Měsíce bylo excelentní.

    ldx
    ldx
    5 let před
    Odpověď  racek

    Přesně tak, zatím toho Číňani moc nepředvedli a nebyl žádný důvod pro tento bod hlasovat, aspoň za mně.

    Lepší aktivita by bylo například vypuštění sledovacího orbiteru, který by dokázal mapovat velice přesně, s rozlišením na centimetry, celý povrch Měsíce v různých spektrech, ideálně doplněný aktivním radarem a výsledky tohoto mapování umožnil bez omezení sledovat v živých mapách, například ve stylu google earth moon v internetovém prohlížeči. To by byla věc důstojná pro 21. století.

    Bylo by to něco podobné tomu (jen v menších rozměrech), co začne už brzo fungovat pro celou hvězdnou oblohu po spuštění LSST.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před
    Odpověď  ldx

    Ehm, mohu se zeptat k čemu by byla tak extrémně podrobná mapa Měsíce (kromě toho, že by zabírala velké množství datového prostoru)? Vědcům bohatě stačí nižší rozlišení.

    ldx
    ldx
    5 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Faktických důvodů by bylo víc než dost, ale přesáhlo by to značně rámec a možnosti této diskuze.
    A mimo toho, spektakulární a kampaňovité čínské aktivity notabene v kombinaci s utajováním všeho, co se stranické propagandě zrovna nehodí, se mi osobně nelíbí.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    5 let před
    Odpověď  ldx

    Zrovna v kosmonautice je Čína vcelku otevřená. A to superpodrobné rozlišení povrchu Měsíce by fakticky nebylo k ničemu. Vědcům stačí to, co dělá třeba LRO. Navíc si možná neuvědomujete, že to, co navrhujete, je mimo současné technické možnosti. Spolu s výše zmíněným sporným přínosem to považuji pouze za silné řeči internetového diskutéra, který rozumí všemu nejlépe a dělal by to vždy lépe než odborníci na slovo vzatí. Promiňte, ale opravdu to na mne působí jako rady hokejových fanoušků v době mistrovství světa, kdo by měl být v sestavě a kdo ne.

    Spytihněv
    Spytihněv
    5 let před
    Odpověď  ldx

    Naopak. Hlasovat pro Chang’e 4 důvod byl a velký. Šlo nejen o první přistání na odvrácené straně Měsíce, ale dokonce se o toto nikdo ještě ani nepokusil. S tím samozřejmě souvisela nutnost umístění další čínské sondy do libračního bodu k přenosu signálu. Lander i rover navíc pracují už velmi dlouho. Takže ne, že „moc nepředvedli“. Předvedli přesně to, co si naplánovali. Což není špatné. K těm Lunochodům. To bylo trochu o něčem jiném. Ty byly řízeny téměř v reálném čase pomocí joysticku přímo ze Země a samozřejmě na přivrácené straně.

    Radim Pretsch
    Radim Pretsch
    5 let před
    Odpověď  racek

    Chang’e 4 je úspěch. Čínský určitě, ale v kontextu současného úsilí o Měsic i v mezinárodním měřítku.
    Shazovat jej poukazováním na Lunochody, které tohle dokázaly už dávno, není úplně relevantní. Souhlasím s „athlo“, že dojem, že je cokoliv v kosmických letech „zmáknuté“ je lichý.

    racek
    racek
    5 let před
    Odpověď  Radim Pretsch

    Tedy, z čeho usuzujete že jsem to shazoval? Já jen upřesnil poznámku p. athlo. Tím se přece nic neshazuje. Naopak, přečtěte si co jsem řekl. Byl to excelentní výkon.

    racek
    racek
    5 let před
    Odpověď  Radim Pretsch

    Myslel jsem samozřejmě to přežití měsíční noci.

    Hawk
    Hawk
    5 let před

    SLS jsem tam nenasel, tak je asi odsun na dalsi rok definitivni, Cinska stanice je hranicni, ale soucasna situace kolem viru a s tim souvisejicich ekonomickych problemu ji mozna ve vysledku odsune na rok pristi definitivne ne-li s ohledem na pripadne zarezy v rozpoctu a stanoveni priroit hure.
    Tak se snad z pilotovanych letu dockame konecne Crew Dragonu, na Starliner bych moc nesazel.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.