křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.
Na kosmodromu MARS ve Virginii se na start připravuje raketa Antares ve verzi 230+ od firmy Northrop Grumman. Start se sice musel kvůli špatnému počasí odložit, nicméně nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít 2. října ve 3:38 našeho času. Pokud se start podaří, vydá se zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici, kam má doručit téměř 3,5 tuny nákladu. Bude se jednat již o třetí misi lodi Cygnus v rámci kontraktu CRS-2 a na palubě se nachází například 850 kilogramů zásob pro posádku, nebo 151 kilogramů potřeb pro výstupy do volného prostoru.
Ve změti posunů a odkladů startů posledních dnů se člověk už může snadno ztratit. Věřme však, že se situace konečně srovná a jedním krůčkem k tomuto srovnání může být start rakety Falcon 9, která by dnes v 15:17 měla vynést dalších 60 družic Starlink – půjde již o dvanáctou várku těchto ostrých družic. První stupeň na této misi bude použit podruhé, ale zato jedna polovina aerodynamického krytu zažije již svůj třetí start. Věřme, že se dočkáme úspěšné záchrany prvního stupně i obou polovin krytu. Jako obvykle budeme rádi, když zavítáte na náš živě a česky komentovaný přenos.
Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.
Skoro osm měsíců visela v pravém menu našeho webu anketa, ve které jste mohli hlasovat o nejdůležitějších kosmonautických událostech roku 2019. Ano, uznávám, že ta anketa tam byla déle než obvykle, ale jednak jsme neměli inspiraci na novou otázku a také se toho dělo (a stále děje) tolik, že jsem si na anketu, přiznám se, vůbec nevzpomněl. Dnes se to ale změnilo – stará anketa byla uzavřena (všem jménem redakce mnohokrát děkuji za hlasy!) a místo ní byla spuštěna anketa nová. Dnes jsem si totiž uvědomil, že tu máme jednu věc, u které bych rád znal Vaše názory.
Americké misi OSIRIS-REx se nezadržitelně blíží její vrcholný okamžik. Sondu dělí již jen několik týdnů od sestupu k balvany posetému povrchu planetky Bennu. Kontakt sondy s povrchem bude trvat pouze pár sekund, během kterých proběhne odběr kamenů a regolitu. Půjde o vůbec první americkou misi, která odebere vzorky z povrchu planetky určené k pozdější dopravě na Zemi. První pokus o odběr vzorků TAG (Touch-And-Go) je plánován už na 20. října. Série manévrů navede sondu až do lokality Nightingale, což je kamenitá oblast o průměru 16 metrů v severní části Bennu, kde se robotická paže pokusí odebrat vzorek.
NASA a SpaceX se dohodly na posunutí startu první ostré lodi Crew Dragon o zhruba týden. Nyní platí, že ke startu s čtyřčlennou posádkou dojde nejdříve 31. října v 8:40 SEČ. Nový termín má zajistit eliminaci časového konfliktu s činnostmi, které souvisí se startem a přistáním ruských lodí Sojuz. Dodatečný čas navíc umožní v klidu dokončit všechny zatím otevřené úkoly – ať už na pozemské technice nebo na ISS. Posun startu také zajistí vhodné příležitosti k provedení dodatečných zkoušek nutných k izolaci místa úniku vzduchu z ISS, pokud to bude zapotřebí. Čas navíc ocení i SpaceX, která na start připravuje loď Crew Dragon i raketu Falcon 9 – technici tak budou mít na všechny činnosti více času.
Vozítko Perseverance ještě několik měsíců poletí meziplanetárním prostorem a pak na něj čeká složité přistání na Marsu, ke kterému by mělo dojít 18. února 2021. Pokud se všechno podaří, bude moci zahájit svou vědeckou misi, při které má pátrat po stopách mikroskopických forem života, které na Marsu mohly existovat před několika miliardami let. Za tímto účelem je rover vybaven třeba přístrojem PIXL (Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry), přesným zařízením, které k vědeckému výzkumu používá rentgenové záření a také umělou inteligenci.
Na začátku září jsme se těšili na působivý start rakety Delta IV Heavy od United Launch Alliance na misi NROL-44 s utajeným nákladem. Jenže nosič se vinou technické závady neodlepil od rampy – start byl totiž na poslední chvíli zastaven. Následovala podrobná inspekce situace a firma ULA vyměnila pro jistotu všechny tři regulátory přívodu vysokotlakého helia. Nyní se zdá, že by startu nemělo nic bránit a ke startu by tedy mělo dojít v úterý ráno v 6:02 SELČ. Pokud Vás tedy časné vstávání neodradí, rádi Vás pozveme k našemu živě a česky komentovanému přenosu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
