TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Specialisté z NASA a firmy Northrop Grumman dokončili 8. července odlévání – nebo chcete-li plnění – pohonné směsi do všech deseti segmentů postranních urychlovacích motorů druhého exempláře rakety SLS. V Promontory v Utahu tak vznikl základ dvou prakticky identických pětisegmentových motorů, z nichž každý bude na jedné straně rakety SLS. A budou to opravdoví siláci, až se sestaví – při startu vyvine každý z nich tah stěží představitelných 1632 tun! Dohromady se tedy budou podílet na tahu celé rakety při startu z 80 %. Během dvouminutového hoření urychlí raketu na potřebnou úroveň, aby pilotovaná loď Orion mohla zamířit k Měsíci.
Kosmická loď Dragon dorazila k Mezinárodní kosmické stanici, kam přivezla desítky vědeckých experimentů z mnoha oborů. Nyní její mise pomalu končí a Dragon se včera vydal na Zemi. I tehdy byla na jeho palubě věda – na Zemi totiž dovezl vzorky, přístroje i data nasbíraná během pobytu na nízké oběžné dráze. Dnes Vás seznámíme s několika vybranými experimenty, které představují výběr těch nejzajímavějších kousků z celého pestrého spektra nákladu, který Dragon dovezl na Zemi.
Včerejší čekání na poskočení Starship Hopperu se nám překulilo přes půlnoc a nakonec jsme ponocovali do dvou hodin ráno – a skok jsme přitom neviděli. Podle dostupných informací by měl být problém velmi banální – hovoří se o konektoru u elektrických zapalovačů. Ty má motor Raptor celkem 4 – v každém preburneru (předspalovací komoře) najedeme dva zapalovače. Oprava by tedy měla být jednoduchá a zdá se, že bychom se skoku do výšky 150 metrů mohli dočkat ještě dnes. Pokud dáte Starhopperu po dnešním ponocování druhou šanci, rádi Vás přivítáme na našem přenosu.
Program sovětských orbitálních stanic měl zprvu dva relativně jasně definované proudy. Jedním byla řada DOS Saljut. Ta byla navenek civilní a byla míněna hlavně jako zástěrka pro druhý proud, kterým byla řada vojenských stanic s označením OPS Almaz. Pro veřejnost byly obě řady označovány společným názvem Saljut, nicméně zaměření se velmi lišilo. Zatímco na palubách stanic DOS (tedy Saljut 1, 4, 6, 7) byl prováděn z velké části civilní vědecký výzkum, na stanicích Almaz (Saljut 3 a 5) byla práce kosmonautů zaměřena z valné většiny na vojenské cíle, zejména špionáž. To ovšem neznamenalo, že by se na civilní stanici neobjevily položky letového programu, které byly navýsost vojenské – například už na Saljutu 1 mimo jiné probíhal tajný experiment „Sviněc (olovo)“, v jehož rámci měli kosmonauti pozorovat start balistické rakety. Na Almazech zase probíhaly biomedicínské experimenty, jež měly za cíl zmapovat adaptaci lidského organismu na stav mikrogravitace. Do jisté míry se tedy civilní a vojenská náplň prolínala. Situace se změnila v roce 1985, kdy se ke stanici Saljut 7,
Velmi často jsme v posledních dnech dostával dotazy, zda budeme česky komentovat poslední skok zařízení Starship Hopper (či Starhopper). Dlouho jsem si nebyl jistý – ostatně okno otevřené od devíti večer do sedmi ráno SELČ nepůsobilo zrovna lákavě. Když se však ukázalo, že by ke skoku mohlo dojít kolem jedenácté večer, rozhodl jsem se této šance využít. Starhopper sice nakonec nevyletí do 200 metrů, ale „jen“ do 150. Vyplývá to z informací od úřadu FAA. Náš článek však vznikl v době, kdy tyto informace nebyly k dispozici. Přijměte však naše pozvání ke komentovanému přenosu, který proběhne dnes večer. Dost možná stojíme na prahu nové éry SpaceX – nenechte si tento okamžik ujít.
Japonská firma ispace Inc. (pozor, neplést s čínskou iSpace, která staví rakety Hyperbola) oznámila nové strategické partnerství a změny harmonogramu programu HAKUTO-R. Ten má nabídnout různým zákazníkům možnost poslat na Měsíc spolehlivě libovolný náklad. Součástí tohoto upraveného plánu je i zrušení demonstrační mise, ke které mělo dojít příští rok. Firma tedy chce začít v roce 2021 rovnou ostrou misí s lunárním přistáním. O dva roky později bychom se měli dočkat i vysazení vozítka pro průzkum okolí.
Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!
Týden uběhl jako pád do černé díry (pro někoho rychle, pro někoho pomalu – záleží, jak se na to díváte), ale pro všechny je přichystán tradiční přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát netradičně ponoříme pod vodu a to ve zcela nových technologických udělátkách. Nahlédneme totiž do přípravy expedice NEEMO NXT. Dalšími tématy budou například další plán na řešení problémů se Sojuzem MS-14, anebo fotografie z posledního startu rakety Delta IV. Přeji vám dobré četní a hezkou neděli.
Dnes v 7:31 SELČ se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit ruská loď Sojuz MS-14. Ta startovala před dvěma dny bez posádky, aby se ověřilo správné fungování rozhraní mezi nosnou raketou Sojuz 2-1a a kosmickou lodí Sojuz. Na jaře příštího roku by totiž tato nová raketa měla vynášet pilotované lodě Sojuz a je tedy potřeba ověřit její spolehlivost. Na palubě se kromě zhruba 600 kilogramů nákladu pro ruskou sekci ISS nachází jen humanoidní robot Fedor (Skybot F-850). Když se však Sojuz začal chystat na připojení k modulu Poisk, objevil se problém.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.