Lux Aeterna
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
Náš eshop
Články
Zástupci NASA na jednání 12. prosince po důkladném a komplexním zhodnocení připravenosti první lodi Starliner uznali, že je připravena k letu. Tohle rozhodnutí bylo nezbytné k zahájení závěrečných předstartovních příprav na Mysu Canaveral. Start nepilotované demonstrační mise k Mezinárodní kosmické stanici je stále plánován na 20. prosince přesně 36 minut po středoevropském poledni. Starliner vynese 52,4 metru vysoká raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance. Tato nepilotovaná letová zkouška je důležitá pro vyzkoušení všech systémů, které se použijí, až budou na palubě lidé – první pilotovaná mise by měla přijít někdy během roku 2020.
Na konci letošního roku začala agentura Roskosmos zkoušet nové mobilní zařízení pro plnění nízkotlakých nádrží na horním stupni Briz-M. Tento nový systém vyvinula kancelář KBTKhM a dokončený kus již byl doručen na kosmodrom Bajkonur. Technici jej přemístili na místo u rampy raket Proton 92A, kde se běžně tankují horní stupně Briz-M. V rámci zkoušek sem byla dopravena i maketa tohoto horního stupně. Podle vyjádření agentury Roskomos proběhly mezi 25. a 29. listopadem zkoušky plnění a následného vypouštění paliva. Druhého prosince pak začaly podobné testy zaměřené na manipulaci s okysličovadlem.
Je tu nedělní poledne a s ním tedy ideální čas zakousnout po nedělním obědě něco… no, chtěl jsem říct lehkého, ale dnešní přehled událostí z kosmonautiky, které tvořily minulý týden, bude napěchovaná a tučná dávka informací! A jedna lepší než druhá. V hlavním článku se dozvíte, jak sonda MAVEN poprvé v historii zmapovala vítr na planetě Mars a objevila řadu překvapení. Jednou z nejzajímavějších zpráv pak bylo oznámení AVČR, že se Česká republika bude podílet na výrobě teleskopu Ariel a pak i na sběru dat. V Kosmotýdeníku naleznete i řadu dalších informací. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.
Někdy se to prostě sejde – třeba jako v příštím týdnu. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat hned tří mimořádně atraktivních startů – v noci na úterý má startovat Falcon 9 s družicí Kacific-1 (JCSat-18), jen o pár hodin později v úterý dopoledne evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops a vše uzavře v pátek start Atlasu V s nepilotovanou lodí Starliner. V dnešním článku si posvítíme právě na nejbližší start, při kterém se můžeme těšit již na třetí použití jednoho prvního stupně. Možná přijde i záchrana obou polovin aerodynamického krytu a hlavně se bude vynášet poměrně těžká komunikační družice Kacific-1 (JCSat-18).
Zástupci firmy Northrop Grumman před pár dny oznámili, že si firma Saturn Satellite Networks vybrala raketu OmegA pro vynesení až dvou svých družic NationSat při premiéře tohoto nového nosiče na jaře roku 2021. OmegA odstartuje z floridské rampy 39B (stejnou rampu bude využívat i raketa SLS) a náklad by měla doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární. „OmegA rozšíří možnosti firmy Northrop Grumman – naše lehké a střední rakety již obsloužily 80 misí,“ uvedl viceprezident společnosti a generální manažer divize letových systémů Scott Lehr a dodal: „Tímto rozšířením do kategorie pokročilých a těžkých nosičů OmegA doplní naše portfolio pro vynášení družic zajišťujících národní bezpečnost a umožní lepší nabídku pro naše partnery.“
Vozítko Curiosity je po ukončení mise Opportunity jediným vozítkem, které momentálně brázdí povrch Rudé planety. Období samoty se mu ale postupně krátí. Příští rok vyrazí k Marsu hned čtyři mise, z nichž tři mají obsahovat rover. V dnešním článku si posvítíme na misi Mars rover 2020, který vychází právě z vozítka Curiosity. Nejedná se však o jeho přesnou kopii. Podíváme se tedy na to, co mají oba projekty společné i čím se liší. Ačkoliv obě mise spravuje kalifornská JPL, mají obě vozítka různé úkoly v celkové snaze o průzkum Marsu.
Bude to ledňáček, sluka, slavík, nebo orlovec? Řeč je samozřejmě o anglických ekvivalentech těchto ptačích jmen – tedy Kingfisher, Sandpiper, Nigtingale nebo Osprey – které byly přiděleny čtyřem finálovým lokalitám na planetce Bennu. Sonda OSIRIS-REx z jedné lokality příští rok v létě odebere cenné vzorky určené k dopravě na zemi, kde budou prozkoumány ve špičkových laboratořích. Výběru lokality se na našem webu věnujeme už od prvního představení čtyř finálových oblastí. Tento týden jsme přinesli aktuální informace o každé z nich a dokonce na našem webu běžela několik týdnů anketa, ve které jste si mohli tipnout, která oblast vyhraje (36% hlasů dostala lokalita Osprey, 31% Nightingale a zbývající dvě možnosti od vás dostaly po 17 %). Ve čtvrtek večer už bude jasno. V 19 hodin našeho času začne tisková konference, na které budou představeny výsledky několikaměsíčního výběru.
Na tiskové konferenci, která se 10. prosince konala na podzimním setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu prezentovali tři vědci nové snímky zemské ionosféry – dynamické oblasti, ve které se pozemské atmosféra setkává s kosmickým prostorem. V této oblasti pracuje celá řada družic a žijí tu i astronauti. Ionosféra neustále reaguje na změny pod i nad sebou – je tedy ovlivněna jak pozemským, tak i kosmickým počasím.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
