TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Na 2617 kilogramech v útrobách včera vypuštěné lodi Dragon mají velký podíl vědecké experimenty – celkem jich Dragon nese 38! Tyto experimenty pokrývají široké spektrum vědeckých oborů – namátkou od snímkování Země přes potravinářství, šíření ohně až k biologii. V dnešním článku se podíváme na několik experimentů, které Dragon nese a které jsou z nějakého důvodu zajímavé. Je však potřeba znovu zopakovat, že nejde o kompletní výčet. ISS je unikátní laboratoř, na které již proběhly tisíce experimentů a vědci stále její potenciál nevyčerpali.
Zatímco čtvrteční večer patří Dragonu (přímý přenos rozběhneme dnes v 18:15, start přijde v 18:29), páteční dopoledne bude patřit ruskému Progressu. Zásobovací loď Progress MS-13 má odstartovat pomocí nosné rakety Sojuz 2-1a z kosmodromu Bajkonur, konkrétně pak ze vzletové rampy 31/6. Start je momentálně plánován na pátek v 10:34 středoevropského času. Kosmická loď označovaná také jako Progress 74 by se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit na modul Pirs v pondělí kolem půl dvanácté našeho času. Jak vidíte – posádka na stanici se nudit nebude a diváci mají o naše komentované přenosy postaráno.
V srpnu 2018 se do kosmického prostoru dostala sonda Parker Solar Probe (zkráceně PSP), která se měla stát rekordmanem z hlediska blízkosti přiblížení ke Slunci. Díky špičkovým vědeckým přístrojům, které nese na palubě, dokáže studovat podmínky ve svém okolí a už nyní, po pouhých třech z plánovaných 24 obletů, prozkoumala dosud neprobádané oblasti sluneční atmosféry – koróny. 4. prosince byly v časopise Nature zveřejněny hned čtyři studie popisující, co se vědci dozvěděli od této unikátní sondy. Zároveň naznačili, na co se můžeme těšit do budoucna.
Zbrusu nový první stupeň Falconu, který se pokusí přistát na mořské plošině. Horní stupeň, který bude testovat prodloužený pobyt na oběžné dráze a konečně loď Dragon, která veze na ISS několik tun nákladu – to jsou hlavní účinkující středečního představení, které Vám přineseme živě a s českým komentářem. Ke startu by mělo dojít v 18:51 a meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Vrásky na čele dělá jen výškový vítr, který se do uvedených parametrů nezapočítává. Snad ale bude vše v pořádku.
Premiérový start kosmické lodi Starliner od firmy Boeing na nosné raketě Atlas V od United Launch Alliance se odkládá o dva dny – takovou informaci v úterý přinesla oficiální místa. Mise označovaná jako OFT (Orbital Flight Test) měla podle dřívějších plánů odstartovat už 17. prosince a po zhruba šestidenním pobytu u ISS se měla loď vrátit na Zemi. Tato mise je nesmírně důležitým krokem k další misi, při které už Starliner ke stanici ponese živé astronauty. Tahle závěrečná testovací mise označovaná jako CFT (Crew Flight Test) je podle firmy Boeing momentálně plánována na polovinu roku 2020.
Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.
V průběhu expedice EO-21 proběhlo několik změn v časovém plánu. Jedním z nich bylo prodloužení pobytu Onufrijenka a Usačova o několik týdnů. Prapůvodní záměr byl provést výměnu posádek v první červencové dekádě. Znamenalo to, že Shannon Lucid, pro kterou měl přiletět raketoplán Atlantis v rámci mise STS-79, bude nějakou dobu pracovat s novou posádkou. Na Zem se měla vrátit o měsíc později než její dva ruští kolegové. V průběhu května se však začaly objevovat zvěsti o tom, že Onufrijenko s Usačovem si svůj pobyt prodlouží do přelomu srpna a září. Přestože na kosmonauty už začal doléhat stesk po domově, prodloužení se nebránili. Byli o něm už předem zpraveni prostřednictvím soukromých dopisů od kolegů kosmonautů, proto pro ně oficiální oznámení nebylo překvapením. Vypadalo to, že Shannon Lucid tak své dva přátele bude čekat na Zemi. Nikdo v té době ještě netušil, že problémy s motory SRB u startovní sestavy raketoplánu oddálí také start amerického stroje a Shannon se tím pádem nakonec přeci jen zdrží na stanici déle, než Onufrijenko a Usačov. Na konci května však byl zatím program EO-21
V prvním výstupu (15. listopadu) z celé série se Luca Parmitano a Andrew Morgan věnovali hlavně zajištění přístupu k přístroji AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy. Kromě instalace madel se pustili do odstranění krytu. Při druhém výstupu (22. listopadu) pak stejná dvojice začala stříhat trubičky rozvádějící chladicí médium. Astronauti také nainstalovali systémy, které se budou hodit při instalaci nového čerpadla. A dnes má tato mimořádně komplexní oprava pokračovat. V 11:30 SEČ by mělo začít vysílání NASA TV, která by měla celý pondělní výstup vysílat živě. Samotný výstup by měl začít ve 12:50 a jako obvykle se očekává, že kosmická procházka potrvá kolem šesti a půl hodiny.
Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
