sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Články
Tak tohle byl opravdu nabitý týden plný zajímavých startů, přistání i informací. Kosmotýdeník vám již tradičně zrekapituluje události, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a samozřejmě přidá i nějaké pořádné téma navrch. Tím tématem bude tentokrát zveřejnění výsledků pozorování vystřelujících částic z planetky Bennu, kterou zkoumá mise OSIRIS-REx. Nevynecháme však ani další témata, kterými jsou například zmíněné starty raket z USA, Ruska, Nového Zélandu, či Číny a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Před pár týdny jsem se rozhodl vyzkoušet novinku – živě a česky komentovat nejen start kosmické lodi, ale i její přílet k ISS. U přenosu z příletu lodi Cygnus NG-12 jsem Vás požádal, abyste na nový formát, který není tak akční jako starty, napsali svůj názor. Děkuji tímto všem, kdo jste se vyjádřili – ať už v komentářích pod článkem, pod videem, osobně, nebo mailem. Těší mne, že mezi desítkami reakcí nebyla žádná negativní a proto jsem se rozhodl, že budeme tento formát zařazovat častěji. Dovolte tedy, abych Vás pozval k nedělnímu zachycení lodi Dragon, ke krému by mělo dojít v 11:30 SEČ.
Na Marshallově středisku v Huntsville (stát Alabama) se připravuje zkouška, při které bude testovací exemplář vodíkové nádrže centrálního stupně rakety SLS zatížen nad návrhové limity, aby inženýři zjistili, kde už konstrukce nevydrží. Jelikož je testovací nádrž konstrukčně shodná s letovým hardwarem, pomohou tato data lépe porozumět odolnosti celé rakety. Asi není potřeba zdůrazňovat, že podobné údaje mají velký vliv na celkovou bezpečnost a také najdou využití při plánování dalších verzí rakety SLS.
Nebojte, náš web se nezačíná věnovat informování o kouzelnictví a iluzionistice. Výraz „průchod zdí“ zavedl před několika měsíci šéf firmy Rocket Lab, Peter Beck, když představil plány své společnosti na záchranu prvních stupňů raket Electron. Onu zmíněnou zeď představuje zemská atmosféra – jde o přirovnání, které má ukázat, jak nebezpečný je pro kosmickou raketu vstup do plynného obalu naší planety. Kvůli rychlostem, které kosmické rakety mají, bývá vstup do atmosféry zničující. Ale pokud má být Electron v budoucnu znovupoužitelný, je potřeba, aby se na naučil „procházet zdí“. A dnes se mu to poprvé podařilo.
Na 2617 kilogramech v útrobách včera vypuštěné lodi Dragon mají velký podíl vědecké experimenty – celkem jich Dragon nese 38! Tyto experimenty pokrývají široké spektrum vědeckých oborů – namátkou od snímkování Země přes potravinářství, šíření ohně až k biologii. V dnešním článku se podíváme na několik experimentů, které Dragon nese a které jsou z nějakého důvodu zajímavé. Je však potřeba znovu zopakovat, že nejde o kompletní výčet. ISS je unikátní laboratoř, na které již proběhly tisíce experimentů a vědci stále její potenciál nevyčerpali.
Zatímco čtvrteční večer patří Dragonu (přímý přenos rozběhneme dnes v 18:15, start přijde v 18:29), páteční dopoledne bude patřit ruskému Progressu. Zásobovací loď Progress MS-13 má odstartovat pomocí nosné rakety Sojuz 2-1a z kosmodromu Bajkonur, konkrétně pak ze vzletové rampy 31/6. Start je momentálně plánován na pátek v 10:34 středoevropského času. Kosmická loď označovaná také jako Progress 74 by se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit na modul Pirs v pondělí kolem půl dvanácté našeho času. Jak vidíte – posádka na stanici se nudit nebude a diváci mají o naše komentované přenosy postaráno.
V srpnu 2018 se do kosmického prostoru dostala sonda Parker Solar Probe (zkráceně PSP), která se měla stát rekordmanem z hlediska blízkosti přiblížení ke Slunci. Díky špičkovým vědeckým přístrojům, které nese na palubě, dokáže studovat podmínky ve svém okolí a už nyní, po pouhých třech z plánovaných 24 obletů, prozkoumala dosud neprobádané oblasti sluneční atmosféry – koróny. 4. prosince byly v časopise Nature zveřejněny hned čtyři studie popisující, co se vědci dozvěděli od této unikátní sondy. Zároveň naznačili, na co se můžeme těšit do budoucna.
Zbrusu nový první stupeň Falconu, který se pokusí přistát na mořské plošině. Horní stupeň, který bude testovat prodloužený pobyt na oběžné dráze a konečně loď Dragon, která veze na ISS několik tun nákladu – to jsou hlavní účinkující středečního představení, které Vám přineseme živě a s českým komentářem. Ke startu by mělo dojít v 18:51 a meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Vrásky na čele dělá jen výškový vítr, který se do uvedených parametrů nezapočítává. Snad ale bude vše v pořádku.
Premiérový start kosmické lodi Starliner od firmy Boeing na nosné raketě Atlas V od United Launch Alliance se odkládá o dva dny – takovou informaci v úterý přinesla oficiální místa. Mise označovaná jako OFT (Orbital Flight Test) měla podle dřívějších plánů odstartovat už 17. prosince a po zhruba šestidenním pobytu u ISS se měla loď vrátit na Zemi. Tato mise je nesmírně důležitým krokem k další misi, při které už Starliner ke stanici ponese živé astronauty. Tahle závěrečná testovací mise označovaná jako CFT (Crew Flight Test) je podle firmy Boeing momentálně plánována na polovinu roku 2020.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
