Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

Americké sondy MMS

Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

Potvrzeno! Na Marsu bude létat dron

Vizualizace dronu (helikoptéry) na Marsu.

Jo! Na tuhle zprávu jsme čekali několik měsíců. Prakticky už skoro dva roky fanoušci kosmonautiky spekulují, zda NASA ke své misi Mars rover 2020 přidá vrtulový dron či nikoliv. Včera konečně přišla zpráva s definitivním rozhodnutím a opravdu máme důvod k radosti. NASA totiž dala projektu prvního létajícího zařízení na jiné planetě zelenou! Mars Helicopter je malé autonomní zařízení vybavené rotory, které by mělo spolu s vozítkem odstartovat k Marsu v červenci 2020. Jeho úkolem je ověřit technologie a možnosti těchto strojů, což by mohlo do budoucna otevřít dveře potenciálním větším průzkumníkům, kteří by létali v atmosféře Marsu, ačkoliv jsou těžší než „vzduch“.

Vodopád atraktivních novinek od Elona Muska

Elon Musk při prezentaci.

Šéf firmy SpaceX a jeden z největších vizionářů posledních let nesděluje novinky a zajímavé informace nonstop. Můžete si však být jistí, že když se dostane do správné nálady, sype ze sebe jednu zajímavost za druhou. Pro nás jsou tyto jeho povídavé relace vždy vítaným zdrojem pro sepsání článků. Naposledy to bylo letos v únoru, kdy jsme se díky Muskovi dozvěděli něco o nových krytech, nebo o připravované přistávací plošině. Ve čtvrtek 10. května se před prvním pokusem o premiérové vypuštění Falconu 9 Block 5 uskutečnila telekonference, na které Musk opět sypal z rukávu novinky. Tentokrát byla řeč hlavně o znovupoužitelnosti, ale dotkl se i dalších témat. V tomto článku Vám přinášíme shrnutí všech zajímavých informací, na jejichž realizaci se můžeme těšit.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus o premiéru Blocku 5

SpaceX chtěla včera provést premiérový start své rakety Falcon 9 ve finální konfiguraci Block 5. Záměr se však nezdařil, protože se objevil problém, který se do konce startovního okna nepodařilo vyřešit. Podle vyjádření SpaceX nebyl problém v raketě ani v nákladu – ty byly v dobrém stavu. Jako viník byl označen pozemní počítač, který z neupřesněných důvodů zastavil odpočet. Další pokus má přijít již dnes, ale počasí se nám zatím lehce zhoršilo. Včera byly podmínky na 80 % dobré a vypadalo to, že dnes klesneme na 60 %. Nakonec jsme na kompromisních sedmdesáti procentech a nezbývá než věřit, že to dnes klapne.

SLS bude potřebovat další urychlovací motory

NASA nedávno vydala novou žádost o informace (RFI – Request For Information), podle které je jasné, kdy bude muset chystaná raketa Space Launch System (SLS) přejít na vylepšené urychlovací motory, které ji jednak osvobodí ze závislosti na hardwaru, který zbyl po raketoplánech, ale také umožní navýšit její nosnost. Podle zveřejněného dokumentu k tomu musí dojít nejpozději při jejím devátém letu. Důvodem je především omezený počet existujících exemplářů, které zbyly z éry raketoplánů. NASA si proto chce obstarat dalších šest sad urychlovacích bloků ještě předtím, než vyčerpá své skladové zásoby.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 poprvé ve finální verzi

Družice Bangabandhu-1 by byla jen tuctovým telekomunikačním satelitem a význam by měla jen pro Bangladéš, která zatím žádnou takovou družici neměla. Ovšem její start bude se zatajeným dechem sledovat celý svět. O její vynesení se totiž postará raketa Falcon 9, která poprvé poletí ve své finální verzi označované jako Block 5. Tahle verze disponuje řadou vylepšení, ale hlavně bez přehánění otevře stavidla znovupoužitelnosti raket naplno – bavíme se minimálně o deseti opakovaných použitích. Pokud chcete sledovat tento historický start i pokus o přistání, budeme velmi rádi, když využijete našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Další rána pro Webbův teleskop

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Vývoj mimořádných projektů často naráží na mnoho technických problémů, protože je potřeba připravit systémy buďto mimořádně přesné, nebo mimořádně velké – někdy dokonce platí obě tyto podmínky. Inženýři proto musí často vyšlapávat novou cestu, se kterou ještě nemají zkušenosti. Příprava velkých projektů, kterým se často právem říká vlajkové lodě, je tedy drahá a dlouhodobá činnost. Své o tom ví lidé zapojení do přípravy vlajkové lodě astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Jejich projekt totiž potkalo už několik komplikací a nyní čelí další.

Start ICONu se pomalu blíží

1. května dorazila na Vandenbergovu základnu družice ICON (Ionospheric Connection Explorer), jejíž start by měl přijít 14. června. Družice putovala na kalifornský kosmodrom z arizonského Gilbertu, kde vznikala v hale společnosti Orbital ATK. Právě tato firma měla na starost nejen stavbu, ale i samotný návrh této vědecké sondy. Na Vandenbergově základně bude náklad spojen s raketou Pegasus XL a ta se následně spojí s letounem L-1011. Ten pak odstartuje a zamíří na atol Kwajalein na Marshallových ostrovech, odkud by měl 14. června odstartovat na samotný start. ICON bude kroužit kolem Země, kde bude studovat rozhraní mezi nejvyššími vrstvami zemské atmosféry a samotným vesmírem. Zajímavé bude sledovat, jak dokáží palubní přístroje vnést nové světlo do této oblasti, kterou jsme začali lépe chápat až nedávno.

ESA vybrala tři kandidáty na novou misi

Evropská kosmická agentura používá pro dělení svých projektů program Cosmic Vision, který má tři kategorie – malé, střední a velké. ESA nyní představila tři návrhy na mise středního rozsahu, z nichž vyjde vítěz, který se stane pátým evropským středně velkým projektem (M5). Těmi předchozími byly Solar Orbiter pro blízký průzkum Slunce, Euclid studující temnou hmotu, Plato zaměřená na hledání a výzkum exoplanet a Ariel studující složení exoplanet, přičemž všechny zatím čekají na svůj start. Pátý středně velký projekt se bude realizovat až za hezkých pár let. Předpokládaný termín startu momentálně vychází na rok 2032.

Zaměstnanci ULA stávkují

Stávky občas potkají i oblast kosmonautiky. Z poslední doby můžeme zmínit situaci, která před víc než rokem na několik týdnů ochromila provoz na jihoamerickém kosmodromu v Kourou. Nyní se stávka týká americké společnosti United Launch Alliance. V neděli 6. května totiž členové tamní strojařské odborové organizace odmítli tříletou dohodu a o den později zahájili stávku a spustili demonstrace. Protestujícím nevadí nízké platy, ale „způsob nakládání se zaměstnanci jako s komoditou a ne jako s lidmi“. Jde především o povinnost nedobrovolně cestovat a dlouhodobě až 30 dní pobývat na různých kosmodromech a jiných místech USA, z čehož vzniká jejich odloučení od rodin.