NASA
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA ukončuje finanční podporu několika planetárních vědeckých skupin v rámci širšího omezování poradní struktury agentury.
Společnost Starfish Space získala kontrakt od Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) na de-orbitaci družic z konstelací pro sledování raket a komunikaci z oběžné dráhy.
Společnost The Exploration Company jedná o akvizici společnosti Orbex, britského vývojáře malých nosných raket, která se údajně nachází ve finančních potížích.
Australský výrobce nosných raket a družic Gilmour Space Technologies získal dosud největší výši financování na rozšíření výroby raket a kosmických lodí.
Francouzský výrobce sledovačů hvězd a kamer Sodern expanduje do Spojených států s novým výrobním závodem v Coloradu.
Společnost Washington Harbour Partners koupila společnost Radome Services, poskytovatele inspekčních, opravárenských a údržbářských služeb pro pozemní radarová zařízení.
Společnost Eutelsat podepsala dohodu s francouzským startupem MaiaSpace o vynesení některých ze svých družic OneWeb v rámci doplňování počtu.
Náš eshop
Články

Nový malý evropský kosmický nosič Vega-C má přinést lepší výkon a také rozšířit možnosti evropské kosmonautiky. Evropská kosmická agentura vede vývoj projektu a spolupracuje s celou řadou firem. Raketové motory na tuhé pohonné látky pro nosnou raketu Vega-C vyvinula společnost Avio a všechny již mají za sebou statické zážehy, které jsou nezbytné k jejich kvalifikaci pro použití v ostrém provozu. První stupeň s motorem P120C, druhý stupeň s motorem Zefiro-40 i třetí stupeň s motorem Zefiro-9 využívají tuhé pohonné látky. Společně s horním stupněm AVUM+ na kapalné pohonné látky umožní raketě Vega-C dopravit na referenční polární oběžnou dráhu ve výšce 700 kilometrů až 2300 kilogramů nákladu.

Americký projekt RRM3 (Robotic Refueling Mission 3) úspěšně dokončil svou druhou sadu činností s robotickými nástroji. Na Mezinárodní kosmické stanici vyzkoušel klíčové technologie nutné k přečerpávání kryogenních látek, které se dají využít jako chladicí médium, pohonná látka nebo jako součást systémů podpory života. Vyzkoušené technologie půjde využít i v projektech, které mají prodloužit životnost družic, ale podpoří i cesty k Měsíci či Marsu. Mezi 19. a 22. říjnem se RRM3 s pomocí staničního manipulátoru Dextre podařilo propojit více než tři metry dlouhou hadici s kryogenním ventilem, přičemž systém neustále kontroloval správnost spojení.

Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.

V předchozím díle jsme si ukazovali vědecké přístroje, které měla sonda na palubě. V rámci naší minisérie vám dnes nabízíme předposlední setkání se sovětským programem Fobos. Popíšeme si v něm jak probíhal let obou téměř identických sond. Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.

Čtvrteční pokus o start rakety Falcon 9 byl odvolán zhruba 15 minut před plánovaným zážehem motorů. Jak jsme se později dozvěděli od Elona Muska, na vině byly problémy s kamerou na horním stupni. Odkladu navíc inženýři využili k podrobnější kontrole celého nosiče. Nyní je již Falcon 9 opět vztyčený a v sobotu v 17:31 SELČ by měl odstartovat z floridské rampy číslo 40. Těšit se můžeme na pokus o přistání prvního stupně (použit potřetí), ale poloviny krytu se zachytávat nebudou – obě lodě, které mají tento úkol na starost, jsou totiž z minulé akce trochu poškozené.

Dva dny poté, co se americká sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, se pozemní specialisté 22. října dočkali snímků, které ukazují, že sonda odebrala více než dost materiálu. Minimální požadavek na množství materiálu je 60 gramů, v maximálním případě je hlava schopna pojmout dva kilogramy povrchového materiálu. Sonda podle plánu pořídila fotografie odběrné hlavy pomocí kamery SamCam. Hlava byla nafocena v různých pozicích, aby bylo možné dobře zhodnotit množství odebraného materiálu. Když si vědci prohlédli obdržené fotky, tak zjistili, že odběrná hlava je plná materiálu. Některé úlomky dokonce z přeplněného prostoru hlavy TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) pomalu odletují. Prvotní teorie hovoří o tom, že tyto kousky prošly skrz malou mezeru pod mylarovou klapkou, kterou si můžeme představit jako pohyblivé víko odběrného zařízení. Tato klapka je zřejmě lehce nadzvednutá nějakým větším zachyceným kamenem.

Víte co se stalo 23. října 2009 v 15:36 středoevropského letního času? Na celém světě to byla určitě celá řada věcí, ale pro nás bylo nejdůležitější, že v tu chvíli skončila automatická příprava souborů na našem hostingu. Na adrese vesmir.thos.cz vzniklo diskusní fórum, které v dalších týdnech a měsících navštěvovalo stále více a více lidí. Postupně kolem něj vznikla stabilní a silná komunita, fórum se přestěhovalo na snáze zapamatovatelnou adresu kosmonautix.cz a jeho uživatelů stále přibývalo. Postupem času se fórum stalo středobodem celého portálu kosmonautix. A i když dnes už není na jeho hlavní stránce, ale sídlí na subdoména forum.kosmonautix.cz, stále má pro chod celého webu zásadní význam – vždyť autoři pro web kosmonautix se rekrutují právě z aktivních diskutujících na našem fóru. Komunita kolem našeho webu je naší nejsilnější stránkou. Budeme proto moc rádi, když si v pátek večer uděláte čas a zastavíte se na naší dvouhodinové oslavě.

O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.

Na čtvrteční podvečer (18:14 SELČ) chystá SpaceX start rakety Falcon 9. Ta by měla z floridské rampy číslo 40 vynést již čtrnáctou porci ostrých družic Starlink. Pokud se dnes start podaří, padnou hned dva rekordy – nejrychlejší opakované použití prvního stupně a nejkratší čas mezi statickým zážehem a startem. Proč však v nadpisu hovořím o nejistém startu? Inu předpověď počasí dává jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Z přístavu navíc nevypluly lodě GO Ms Tree a GO Ms Cheif, které chytají kryty. Jedna má z minula poškozenou síť, druhá problémy s anténou. Obě poloviny krytu jsou nové, takže by byla škoda se jich zbavit. Uvidíme tedy, jak SpaceX celou situaci vyřeší. Pokud se poletí, bude připraven náš tradiční komentovaný přenos.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci

Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu

Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou

Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu

Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.