sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Články
Společnost Relativity Space oznámila další krok k podpoře meziplanetárních kosmických letů – plně znovupoužitelný nosič střední nosnosti pojmenovaný Terran R. Nosič by měl nabídnout vyšší kapacitu nákladu než částečně znovupoužitelný Falcon 9. Terran R bude také teprve druhým plně znovupoužitelným strojem od soukromé firmy, který byl představen – hned po programu Super Heavy / Starship od SpaceX. Dvoustupňová raketa by měla na výšku měřit 65,8 metru a její průměr má být 4,9 metru. Druhý stupeň ponese aerodynamické plochy, které pomohou při záchraně a znovupoužitelnosti. Jelikož bude Terran R plně znovupoužitelný, týká se to i jeho pětimetrového aerodynamického krytu.
Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
Z historie dnes již víme, že vojenská orbitální stanice MOL se přes velmi pokročilou fázi rozpracování (a dokonce jeden testovací let s některými komponenty) zapsala do dějin kosmonautiky jako projekt, který nikdy neopustil startovní rampu. Přes všechny snahy a ne zcela malé finanční investice se okolnosti vlastně téměř nikdy nevyrovnaly do příznivé konstelace a MOL zůstal jen snem vojáků o vlastním dedikovaném kosmickém pracovišti a současně prostředku pro získání důležitých a hlavně aktuálních informací o protivníkovi (byť v tomto ohledu se nakonec vše vyřešilo s příchodem nových bezpilotních družic s přenosem obrazu v reálném čase). Stanice a její součásti nakonec zůstaly jen obrázky na rýsovacích prknech, hromadou šrotu a zmařenými nadějemi několika pilotů, kteří doufali, že se z její paluby budou dívat na svět tak, jak se zatím poštěstilo jen velmi úzké skupince smrtelníků. Přitom stačilo tak málo – více peněz a více politické vůle – aby se stanice MOL stala skutečností a svými výkony a možnostmi překonala i představy svých tvůrců z období, kdy koncept získával oficiální posvěcení. Příběh MOL totiž neměl končit pěti pilotovanými a několika bezpilotními lety. Mnozí v konceptu
„Ne, to přece nemůže být pravda,“ přesně takovou reakci teď zažívá velká část našich čtenářů. Nedivím se Vám, sám jsem včera reagoval stejně, když jsem se dozvěděl, že náš redakční kolega, správce našeho Discordu a hlavně technický správce našeho webu, Drahoslav Trnka, již není mezi námi. Zprávě jsem zprvu nemohl (a ani nechtěl) uvěřit, ale bohužel se v dalších hodinách potvrdila z dalších dvou na sobě nezávislých zdrojů. Jelikož byl Drahoslav Trnka velmi významným a důležitým členem naší redakce, rozhodli jsme se, že Vás o této mimořádně smutné události informujeme formou tohoto článku.
Až se lidé po téměř 50 letech vrátí k Měsíci, tak přenos dat přes lasery umožní nám, pozemšťanům, užít si fotky a videa ve vysokém rozlišení. „Byl jsem s tímhle projektem od jeho začátku. Je to čest pracovat s víceoborovým týmem a vytvářet revoluční komunikační systém,“ přiznává Michael Bay, systémový inženýr projektu O2O (Orion Artemis II Optical Communications System) a dodává: „Společně budeme konvertovat informace do světelných pulsů.“ Projekt O2O má uplatnit laserovou (někdy můžeme narazit na výraz optickou) komunikaci na chystané lodi Orion. Její mise Artemis II, jejíž start je plánován na rok 2023, bude první pilotovanou výpravou k Měsíci od programu Apollo. během zhruba desetidenní mise Orion obkrouží Měsíc a poté zamíří k Zemi. O2O tak z Artemis II udělá jednu z prvních pilotovaných misí, která využije laserový přenos dat.
Plně sestavená dvojice pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky nové americké rakety Space Launch System (SLS) již několik měsíců stojí na mobilní vypouštěcí plošině uvnitř montážní haly VAB na Kennedyho středisku na Floridě a jsou připraveny na další fázi sestavování obřího nosiče pro misi Artemis I. Pracovníci kosmodromu a týmy společnosti Jacobs se už před několika dny začali chystat na zvednutí 85 tun těžkého centrálního stupně, který bude následně umístěn mezi zmíněné sestavené urychlovací motory na tuhé pohonné látky. Bylo potřeba zkontrolovat a připravit jeřáby, které zajistí zvednutí, umístění a zajištění centrálního stupně na mobilní vypouštěcí plošině.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední starty raket Falcon byly tak trochu monotónní – každou chvíli Starlink a sérii jen občas přerušil Crew Dragon nebo Dragon 2. SpaceX totiž v minulých letech díky vysoké kadenci vyčistila čekací listinu, která se vytvořila v době, kdy Falcony tolik nelétaly a nyní již firma čeká na dokončení družic, které má vynášet. Jednou z nich je také SXM-8, která má společně s vloni vynesenou SXM-7 zajišťovat vysílání rádií pro 30 milionů zákazníků v Severní Americe. Falcon pro tuto misi prošel statickým zážehem a jeho první stupeň bude použit potřetí. Start z floridské rampy SLC-40 je momentálně plánován na nedělní ráno v 6:26 našeho času, ale počasí zatím nevypadá ideálně.
V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
