Vast
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, se pouští do výroby družic s řadou vysoce výkonných družicových tahačů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, se pouští do výroby družic s řadou vysoce výkonných družicových tahačů.
Společnost Quindar, startup se sídlem v Denveru specializující se na satelitní pozemní systémy, oznámila, že podepsala dohodu se společností Portal Space Systems o poskytování služeb řízení misí pro nadcházející mise zahrnující manévrovatelná kosmickélá zařízení.
Úřadující ředitel Agentury pro rozvoj vesmíru Gurpartap Sandhoo byl jmenován do dvojí role, v níž dohlíží jak na agenturu, tak na nový úřad pro nákupy družic pro varování před raketami pro americké vesmírné síly.
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
Náš eshop
Články
Kosmický hardware se dá testovat různě. Třeba tak, že vezmete model CubeSatu Juventas, zavěsíte jej pod dron a pak s ním vyletíte do výšky – šlo o praktickou zkoušku antén, které mají za úkol provést historicky první radarový průzkum vnitřní stavby planetky. Juventas o velikosti krabice na boty poletí k dvojplanetce Didymos na palubě evropské sondy Hera. Jakmile se oddělí od mateřské sondy, vyklopí svou anténu, s pomocí které zahájí nízkofrekvenční radarové skenování menší planetky Dimorphos až do hloubky sto metrů. Tyto nízké frekvence se projeví ve formě vln o vlnové délce až 6 metrů, což je pro většinu měřicích stanovišť v interiérech budov příliš mnoho.
Když se řekne „první kosmonaut světa“, automaticky nám naskakuje odpověď Jurij Alexejevič Gagarin. Ale otázka „kdo byl prvním narozeným člověkem, který se později vydal do vesmíru“ už je trochu záludnější. Odpověď zní: Georgij Timofejevič Beregovoj. Právě dnes by se dožil sta let. Ano, je to tak: nikdo dříve narozený, než Georgij Beregovoj se totiž do vesmíru nevydal. Seznam dvanácti „nejdříve narozených“ kosmonautů totiž vypadá následovně:
Ve středu v 17:15 SELČ by měl z texaské základny Van Horn odstartovat 18 metrů vysoký jednostupňový nosič New Shepard. Ten si odbyl premiéru už letos v lednu a jeho oddělitelná kabina nese celou řadu prvků, které cílí na pilotované mise – od komunikačního spojení s řídícím střediskem až po pohlcovače vlhkosti z atmosféry. Také dnes bude v jednom ze šesti křesel figurína Mannequin Skywalker, ale před startem aktuální mise NS-15 proběhne nácvik činností, které mají simulovat nástup cestujících. Po přistání kabiny také pracovník firmy vyzkouší otevírání průlezu a vyzkouší se výstup imaginárních cestujících. To jsou jednoznačné známky, že se blíží pilotované suborbitální skoky do výšky okolo 100 kilometrů.
NASA vybízí výzkumníky, aby vyvíjeli a studovali nečekané inovativní metody pro cesty do kosmického prostoru a také pro jeho výzkum. Aby tyto cíle mohly pokročit, vybrala agentura celkem sedm studií, které si mezi sebe rozdělí dodatečných pět milionů dolarů. Vše probíhá pod hlavičkou programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts). Vybraní výzkumníci již dříve za své návrhy získali alespoň jedno ocenění v rámci NIAC. „Kreativita je klíčem k budoucímu kosmickému průzkumu. To, že dnes podpoříme tyto revoluční nápady, může vypadat bizarně, ale připraví nás to na příští mise, získáme svěží přístup pro průzkum v dalších dekádách,“ říká Jim Reuter, zástupce administrátora ředitelství technologických misí NASA STMD (Space Technology Mission Directorate).
SpaceLogistics LLC, dceřiná společnost Northrop Grumman dokončila spojení MEV-2 (Mission Extension Vehicle-2) ke komerční komunikační družici Intelsat 10-02, která díky tomu bude moci poskytovat i nadále své služby. V současné době je Northrop Grumman jedinou firmou, která nabízí prodloužení aktivní služby družic a aktuální spojení je druhým případem, kdy byl systém MEV-2 využit. Jako první se do historie zapsal MEV-1, který se v únoru 2020 spojil s družicí Intelsat 901. V jeho případě došlo ke spojení s cílovou družicí nad geostacionární dráhou, ale MEV-2 se s Intelsat 10-02 spojila přímo na provozní geostacionární dráze.
Když se v první polovině šedesátých let objevila první inkarnace pozdějšího programu MOL, počítalo se s tím, že bude startovat z Cape Kennedy na dráhu ve výšce zhruba 300-350 km a se sklonem přibližně 30° vůči rovníku. Pro obecné experimenty, sběr základních dat o reakci lidského organismu na dlouhodobý pobyt v mikrogravitaci a omezené příležitosti k fotografování zemského povrchu tato dráha dostačovala. Ovšem s tím, jak se postupně posouvalo těžiště zamýšlených aktivit MOL stále více do „černé (rozuměj výzvědné a proto tajné)“ oblasti, nastal v tomto ohledu poměrně závažný problém. Pakliže by mise probíhaly na původně plánovaných drahách, byl by celý projekt vlastně k ničemu. Území, které politické špičky USA a vedení NRO zajímalo, leželo mnohem více na sever. Hranice Sovětského svazu měly svůj nejjižnější bod kousek nad 42° severní šířky. K tomu, aby bylo možné získat skutečně užitečná data stran dění na území největšího protivníka, by byla nejvhodnější polární dráha – tedy taková, která má sklon co nejblíže k 90° vzhledem k rovníku. Tato dráha by umožňovala sledovat de facto území celé planety. Byl tady
Před čtyřiceti lety odstartoval raketoplán Columbia. Ale mohl se taky jmenovat Liberty. Nebo Marco Polo. Nebo Constellation. Nebo taky úplně jinak. Byl to každopádně tehdejší prezident USA Richard Nixon, který v roce 1972 rozhodl, že se nově vyvíjené kosmické raketoplány nebudou nijak jmenovat. Prostě půjde o program Space Shuttle. Na stole měl přitom návrh na názvy Pegasus, Hermes, Astroplane, Skylark a Space Clipper. První čtyři předložila NASA, pátý doplnili zaměstnanci Bílého domu. Nixon všechny odmítl a nechal kosmický raketoplán prostě kosmickým raketoplánem. Předchozí americké pilotované lodě dostaly jména Mercury, Gemini a Apollo, takže to byl odklon od zavedených pořádků.
Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo?
Rychle a špinavě do vesmíru
Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.
Náhledový snímek článku vznikl 31. března 2021. Vidíme na něm, jak v útrobách Neil Armstrong Operations and Checkout Building na floridském Kennedyho středisku výzkumnice Sarah Snyder aplikuje selektivní povrchovou vrstvu na elektrodynamický prachový štít EDS (Electrodynamic Dust Shield). Tohle je jedna z řady souběžně probíhajících zkoušek, které mají připravit kousky tohoto prachového štítu na testy v kosmickém prostoru. Technologie pro omezení účinků prachu by se jednou daly využít na Měsíci u systémů jako jsou kamery, fotovoltaické panely, skafandry, nebo nářadí dopravených na povrch v rámci programu Artemis. Zkrátka a dobře u všech systémů, kterým všudypřítomný prach škodí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
