NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Náš eshop
Články
Sonda EnVision se má stát další evropskou oběžnicí kolem Venuše. Jejím úkolem bude poskytnout zevrubný pohled na planetu – od jejího vnitřního jádra až po vysoké vrstvy atmosféry, aby mohli vědci zjistit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Mise EnVision byla vybrána 10. června Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury jakožto pátý zástupce střední kategorie vědeckých misí v rámci programu Cosmic Vision. Start je prozatím plánován na začátek příštího desetiletí. „Čeká nás nová éra průzkumu našeho nejbližšího, byť velmi odlišného, souseda,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého programu ESA a dodává: „Společně s nově oznámenými americkými misemi k Venuši, vznikne extrémně podrobný vědecký program zaměřený na tajemnou planetu, který bude probíhat i v příští dekádě.“
První mise nové americké kosmické lodi Orion bude bezpilotní, ale přesto se při ní na cestu kolem Měsíce vydá hned několik malých pasažérů, kteří pomohou vyšlapat cestu svým „lidským kolegům“. Program kosmického biologického výzkumu v rámci NASA vybral už před dvěma lety čtyři výzkumné projekty, které se zaměří na nutriční hodnotu semen, schopnost hub opravovat DNA, adaptaci kvasinek a genetické změny řas. Vědci tak budou moci lépe porozumět tomu, jak biologické systémy ovlivňuje prostředí hlubšího vesmíru, což se bude hodit pro pilotované mise k Měsíci a jednou i k Marsu. Společným bodem všech vybraných výzkumů je studování poškození DNA a ochrana před zářením. To bude extrémně důležité pro mise k Měsíci, kde jsou radiační dávky dvakrát větší než na palubě ISS.
Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.
Sonda Juno prolétla 7. června kolem největšího měsíce Jupiteru v menší vzdálenosti, než jakákoliv sonda za více než dvě desetiletí – na pouhých 1038 kilometrů. Díky tomu mohla pořídit působivé pohledy na tento ledový svět. Na Zemi byly přijaty (a zveřejněny) první dva snímky z tohoto průletu – první (viz náhledová fotka článku) pochází z kamery JunoCam a druhá z kamery SRU (Stellar Reference Unit), která běžně slouží jako sledovač hvězd. Oba snímky nám ukázaly povrch s mnoha detaily – vidíme krátery, ostře oddělené tmavé a světlé oblasti a dlouhé struktury, které pravděpodobně souvisí s tektonickými poruchami. „Je to největší přiblížení jakékoliv sondy k tomuto obřímu měsíci za jednu generaci,“ říká hlavní vědecký pracovník sondy Juno, Scott Bolton ze Southwest Research Institute San Antoniu a dodává: „Chce si ale dát dost času, než představíme nějaké vědecké výsledky. Do té doby ale můžeme jednoduše obdivovat tento nebeský zázrak.“
Společnost Relativity Space oznámila další krok k podpoře meziplanetárních kosmických letů – plně znovupoužitelný nosič střední nosnosti pojmenovaný Terran R. Nosič by měl nabídnout vyšší kapacitu nákladu než částečně znovupoužitelný Falcon 9. Terran R bude také teprve druhým plně znovupoužitelným strojem od soukromé firmy, který byl představen – hned po programu Super Heavy / Starship od SpaceX. Dvoustupňová raketa by měla na výšku měřit 65,8 metru a její průměr má být 4,9 metru. Druhý stupeň ponese aerodynamické plochy, které pomohou při záchraně a znovupoužitelnosti. Jelikož bude Terran R plně znovupoužitelný, týká se to i jeho pětimetrového aerodynamického krytu.
Díky přístroji OCO-3 (Orbiting Carbon Observatory 3) na Mzeinárodní kosmické stanici mohli výzkumníci zveřejnit jednu z nejpodrobnějších map všech dob, která z vesmíru ukazuje vliv lidské činnosti na koncentrace oxidu uhličitého v metropolitní oblasti Los Angeles. Nejvyšší naměřené koncentrace jsou na mapě zobrazeny žlutě a najdeme je v západní části centra města – hustě obydlené oblasti s ucpanými dálnicemi a průmyslovými podniky, které produkují oxid uhličitý. Žlutá barva naznačuje, že je koncentrace oxidu uhličitého zvýšena o pět a více molekul na milion ostatních. To odpovídá množství, o které se každé dva roky průměrně na celém světě zvýší koncentrace oxidu uhličitého.
Z historie dnes již víme, že vojenská orbitální stanice MOL se přes velmi pokročilou fázi rozpracování (a dokonce jeden testovací let s některými komponenty) zapsala do dějin kosmonautiky jako projekt, který nikdy neopustil startovní rampu. Přes všechny snahy a ne zcela malé finanční investice se okolnosti vlastně téměř nikdy nevyrovnaly do příznivé konstelace a MOL zůstal jen snem vojáků o vlastním dedikovaném kosmickém pracovišti a současně prostředku pro získání důležitých a hlavně aktuálních informací o protivníkovi (byť v tomto ohledu se nakonec vše vyřešilo s příchodem nových bezpilotních družic s přenosem obrazu v reálném čase). Stanice a její součásti nakonec zůstaly jen obrázky na rýsovacích prknech, hromadou šrotu a zmařenými nadějemi několika pilotů, kteří doufali, že se z její paluby budou dívat na svět tak, jak se zatím poštěstilo jen velmi úzké skupince smrtelníků. Přitom stačilo tak málo – více peněz a více politické vůle – aby se stanice MOL stala skutečností a svými výkony a možnostmi překonala i představy svých tvůrců z období, kdy koncept získával oficiální posvěcení. Příběh MOL totiž neměl končit pěti pilotovanými a několika bezpilotními lety. Mnozí
„Ne, to přece nemůže být pravda,“ přesně takovou reakci teď zažívá velká část našich čtenářů. Nedivím se Vám, sám jsem včera reagoval stejně, když jsem se dozvěděl, že náš redakční kolega, správce našeho Discordu a hlavně technický správce našeho webu, Drahoslav Trnka, již není mezi námi. Zprávě jsem zprvu nemohl (a ani nechtěl) uvěřit, ale bohužel se v dalších hodinách potvrdila z dalších dvou na sobě nezávislých zdrojů. Jelikož byl Drahoslav Trnka velmi významným a důležitým členem naší redakce, rozhodli jsme se, že Vás o této mimořádně smutné události informujeme formou tohoto článku.
Až se lidé po téměř 50 letech vrátí k Měsíci, tak přenos dat přes lasery umožní nám, pozemšťanům, užít si fotky a videa ve vysokém rozlišení. „Byl jsem s tímhle projektem od jeho začátku. Je to čest pracovat s víceoborovým týmem a vytvářet revoluční komunikační systém,“ přiznává Michael Bay, systémový inženýr projektu O2O (Orion Artemis II Optical Communications System) a dodává: „Společně budeme konvertovat informace do světelných pulsů.“ Projekt O2O má uplatnit laserovou (někdy můžeme narazit na výraz optickou) komunikaci na chystané lodi Orion. Její mise Artemis II, jejíž start je plánován na rok 2023, bude první pilotovanou výpravou k Měsíci od programu Apollo. během zhruba desetidenní mise Orion obkrouží Měsíc a poté zamíří k Zemi. O2O tak z Artemis II udělá jednu z prvních pilotovaných misí, která využije laserový přenos dat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
