Kosmotýdeník 324 (26.11. – 2.12.)

Taky se Vám zdá, že se toho poslední dobou děje nějak hodně? Pokud ano, pak nejste sami, taky máme ten dojem. Kosmonautika momentálně zažívá opravdu plodné období a my tak máme o témata postaráno. I tento týden se proto našlo několik informací, na které se v průběhu týdne nedostalo, aby mohly být zpracovány do podoby článku na našem webu. Proto přichází Kosmotýdeník – nepravidelným čtenářům zrekapituluje hlavní události týdne a pravidelným čtenářům zase přinese něco navíc. V hlavním tématu se podíváme na start rakety Rokot s armádním nákladem, ale čekají nás i zprávy o SpaceX či z Marsu.

Centaur pro první Starliner je připraven

Dvoumotorový horní stupeň Centaur, který bude vynášet nepilotovanou loď Starliner při testovací misi OFT (Orbital Flight Test) je o krok blíže ke startu. V testovací místnosti firmy ULA byl horní stupeň vztyčen do svislé pozice a připojen k mezistupňovému adaptéru. Ten bude zajišťovat pevné spojení horního stupně s prvním stupněm rakety Atlas V. Na opačný konec Centauru byl nainstalován adaptér LVA (Launch Vehicle Adapter), který propojí loď Starliner s horním stupněm. Ze tří dílů (mezistupňový adaptér – stupeň Centaur, adaptér LVA) vznikla takzvaná sestava OVI (Off-site Vertical Integration). Až přijde její čas, bude převezena do oblasti Vertical Integration Facility, kde dojde k jejímu vyzvednutí a umístění na vrchol rakety Atlas V. Následovat budou další kroky, které jsou nezbytné ke startu. Ten je zatím plánován na březen příštího roku.

Návrat k poslovi bohů – 9. díl / Pohled pod kůži

MPO

BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

NASA chce využívat soukromé lunární landery

Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.

Na ISS je hodně živo

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

V listopadu přivítala Mezinárodní vesmírná stanice dvě zásobovací lodě s pěti tunami zásob ve dvou po sobě následující dnech. Prosinec podle všeho také slibuje nabitý harmonogram. Dojde k výměně posádky, výstupu do volného prostoru, ale i k přijetí soukromé lodě Dragon. Nabitý harmonogram se projevuje i na současné tříčlenné posádce, která musí svůj čas dělit mezi údržbu stanice a vědecký výzkum. Ten je sice oproti tradičnímu šestičlennému stavu redukován, ale nemůže být zastaven. Jisté je, že posádka se rozhodně nenudí a ani v dalších dnech tomu tak rozhodně nebude.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Blíží se rekordní průlet

Co budete dělat za měsíc? Vánoční svátky budou za námi, do Silvestra bude zbývat jen pár dní, pravděpodobně budete doma s rodinou, kde si chcete užít zasloužený klid. Jenže ve vzdálených končinách Sluneční soustavy se bude tou dobou schylovat k mimořádnému setkání. Sonda New Horizons provede historicky první blízký průlet kolem objektu z Kuiperova pásu. Závěrečná přibližovací fáze právě začala a sonda hlásí, že všechny její systémy jsou připravené na očekávanou misi.

Mars má nového návštěvníka

Takto vypadá vizualizace sondy InSight na Marsu.

Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.

Přelomová fotografie Marsu z cubesatu

Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.