TrustPoint
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Náš eshop
Články
Nejnovější družice určená k měření výšky hladin moří, Sentinel-6B z programu Copernicus, vyrazil na svou cestu z Evropy na Vandenbergovu základnu, odkud má v listopadu startovat. Družice zabalená v kontejneru s pečlivě řízeným prostředím aktuálně cestuje přes Atlantik na nákladní lodi Industrial Dolphin. Sentinel-6B má kráčet ve stopách svého předchůdce, Sentinelu-6 Michael Freilich, od kterého převezme roli referenční mise radarových výškoměrů a bude pokračovat v záznamech výšky mořských hladin nejméně do roku 2030.
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Včerejší pokus o start Falconu 9 se neuskutečnil. Na vině však nebyly problémy na raketě, nákladu, či startovní rampě. Stopku vystavily blíže neupřesněné obavy o narušení vzdušného prostoru ve střeleckém sektoru. Odklad proto mohl být jen o jeden den a dnes večer se tak opět můžeme těšit na pokus o start. Falcon 9 má na nízkou oběžnou dráhu vynést několik družic, přičemž hlavním nákladem jsou dvě vědecké družice TRACERS od NASA. Chybět nebude ani pokus o přistání prvního stupně na pevnině a to vše můžete sledovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 23. července ve 20:13 SELČ Startovní okno: 20:13 – 21:10 SELČ Místo startu: Rampa SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí pošestnácté) Primární náklad: 2 družice TRACERS Hmotnost primárního nákladu: 400 kilogramů Cílová dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 600 kilometrů První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské ploše LZ-4 Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy kolem 19:55 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se
V prosinci 2023 se týmu expertů, kteří řídí americkou sondu Juno, podařilo provést kroky k opravě kamery JunoCam, aby zachytili fotografie Jupiterova měsíce Io. Výsledky této opravy na dálku byly prezentovány 16. července v rámci technického zasedání na konferenci Institute of Electrical and Electronics Engineers Nuclear & Space Radiation Effects v Nashvillu. JunoCam je barevná kamera pracující s viditelným světlem. Její optická část se nachází mimo radiační trezor s titanovými stěnami, který chrání citlivé elektronické systémy mnoha vědeckých přístrojů i sondy Juno samotné.
Po včerejším neúspěšném pokusu o start Falconu 9 s telekomunikačními družicemi O3b mPOWER nás dnes nakonec čekají starty hned dva, oba v podání Falconu 9. Jako první je v plánu mise TRACERS, kdy budou na sun-synchronní oběžnou dráhu vyneseny dvě stejnojmenné družice coby primární náklad. Ty jsou určené ke zkoumání interakce slunečního větru s magnetickým polem Země. Druhá mise je již zmiňovaná odložená O3b mPOWER, kdy by měly být vypuštěny dvě telekomunikační družice pro lucemburskou firmu SES.
Družice Athena EPIC (Athena Economical Payload Integration Cost) je technologická demonstrační mise, která má v praxi otestovat inovativní a škálovatelný design družic, které by mohly být v budoucnu používány. Malá družicová platforma je navržena tak, aby sdílela dostupné zdroje s náklady na palubě tím, že řídí rutinní funkce, takže jednotlivé užitečné náklady nemusí. Tento přístup má vést k nižším nákladům ze strany daňových poplatníků, ale i k rychlejší cestě na startovní rampu.
Konstelace O3b mPOWER telekomunikačních družic lucemburské firmy SES by se měla před dnešní půlnocí rozšířit o další dvě stejnojmenné družice. Každá z nich má hmotnost kolem dvou tisíc padesáti kilogramů a jejich životnost by měla dosahovat dvanácti let. Každá z nich je vybavena anténami s fázovým polem, díky čemuž mohou poskytovat až 5000 bodových paprsků na družici, z nichž každý je nasměrován podle potřeby tak, aby cíleně rozděloval výkon a šířku pásma k jednotlivým uživatelským terminálům. První stupeň Falconu 9 se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu.
V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.
Φsat-2 je malá družice, jejíž fáze uvádění do provozu byla úspěšná a nyní začíná posílat první vědecká data. Využívá přitom algoritmy pro zefektivnění procesů komprimace snímků Země, ale také detekuje lesní požáry, lodě, znečištění moří a mnoho dalšího. Jedná se o Cubesat s rozměry 22 × 10 × 33 centimetrů, který byl vypuštěn vloni v srpnu a své první fotky poslal už o čtyři dny později. Od té doby strávil řídící tým devět měsíců uváděním družice do provozu s hlavním důrazem na palubní multispektrální snímač a AI aplikace, které mohou pokrýt široké spektrum aktivit. Mezi možnosti AI algoritmů patří třeba výběr snímků s jasnou viditelností a vyřazení těch, které zakrývá oblačnost. Algoritmy mohou také detekovat a analyzovat oblasti, kde došlo k přírodním katastrofám, kupříkladu lokality zasažené lesními požáry, zemětřesením, či povodněmi a identifikovat přístupové cesty pro záchranáře. Družice dokáže také detekovat lodě, sbírat data o nelegálním rybolovu, či znečištění moří. Proces uvádění do provozu skončil ve druhém čtvrtletí tohoto roku a družice již posílá vědecká data. Φsat-2 krouží kolem Země ve výšce 510 kilometrů a vytváří mapy
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
