křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
Zatímco v minulých dílech věnovaných americkým či sovětským jaderným štěpným reaktorům v kosmonautice byla řeč o projektech, které se buďto vůbec nedostaly do kosmického prostoru, nebo šlo o jedinou misi, dnes to bude jinak. Sovětský jaderný štěpný reaktor Buk (alias BES-5) se totiž mezi roky 1967 a 1985 dostal na oběžnou dráhu Země v celkem 36 případech! Primárně měla tato technologie sloužit k napájení radarových družic pro sledování lodí a ponorek v oceánech.
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Dvanácté použití prvního stupně jsme tu ještě neměli. Starty s družicemi Starlink se již pro mnoho lidí mohly stát rutinou, ale posouvání rekordů v podobě počtu startů prvního stupně, se rutinou asi nestane. První stupeň, který byl vybrán pro tuto misi má označení B1051 a čeká ho už dvanáctý let. Start Falconu 9 proběhne ve 04:23:40 našeho času a odstartuje z rampy SLC-40. Družice Starlink budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 304 × 317 kilometrů a sklonem 53,2°. Přistání prvního stupně proběhne na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat 641 kilometrů od místa startu. Aerodynamické kryty po přistání do vody vyloví loď Doug, která bude čekat 670 kilometrů od místa startu.
Už vloni, když k ISS vyrazila loď Sojuz MS-19 s herečkou a režisérem, šlo o čistě ruskou výpravu. Tehdejší Sojuz ale na stanici ISS strávil jen pár dní. Sojuz MS-21 je ale jiný – jeho posádku tvoří opět trojice Rusů, ale jejich pobyt na ISS bude trvat zhruba půl roku – čeká na ně nefalšovaná dlouhodobá expedice. Lodi velí Oleg Artěmjev, který vyráží na třetí kosmickou misi. Spolu s ním vyráží na ISS nováčci Denis Matvějev a Sergej Korsakov. A aby toho nebylo málo, tak nás hned v den startu čeká i připojení k ISS – premiéru si v tomto případě odbude vloni připojený uzlový modul Pričal. Jak start, tak i připojení Vám nabídneme v rámci komentovaných přenosů.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Po letech vývoje, simulací, testů, ověřování a nakonec i sestavování v montážní hale VAB jsme se konečně dočkali okamžiku, kdy první sestavená raketa SLS zamíří na vzletovou rampu LC-39B, kde v následujících týdnech podstoupí mnoho testů, po kterých se opět vrátí do haly VAB. Můžeme se tedy těšit na pohledy, které jsme měli dosud možnost vidět pouze v počítačových animacích. O vývoz rakety usazené na mobilní vypouštěcí plošině se postará osvědčený Crawler transporter, který vozil už lunární rakety Saturn V či raketoplány. Před začátkem programu Artemis však prošel výraznou modernizací, která potkala i další prvky infrastruktury floridského kosmodromu. V našem článku naleznete přehrávač přímého přenosu této události.
Jedna velkolepá mise, která otestuje způsobilost nové super rakety a kosmické lodě k pilotovaným letům k Měsíci a dále. To je mise Artemis I. Za tímto všemi sledovaným startem, jehož dosažení je po letech na dosah ruky, se skrývá dalších deset rozměry malinkatých misí. Rozměrem sice malých, ambicemi ale odvážných misí. Deset CubeSatů, které poletí společně s Artemis I a budou plnit rozličné technologické a vědecké výzvy. Jedna mise zajímavější než druhá a všechny ve skoro kapesním vydání! My se dnes podíváme v rychlosti na jeden CubeSat, jehož primárním cílem je testování nových inovativních způsobů navigace a pohonu v meziplanetárním prostoru. Stále jde o 6U CubeSat, ale s cíli opět tak zajímavými, že by se za ně nemusela stydět lecjaká velká mise. Poznejte Team Miles.
Indická kosmická agentura již nějaký čas vyvíjí malý nosič SSLV, a první start se výrazně přiblížil poté, co první stupeň SS1 v pondělí absolvoval úspěšný test. Ke zkoušce zážehu v plné délce došlo na kosmodromu Šríharikota v Indii. Jednalo se prý o poslední test před samotným startem. Nutno připomenout, že jeden minulý se nepovedl. Po 60 sekundách byly zaznamenány neočekávané vibrace a v 95 sekundě hoření to nevydržela tryska motoru. Podle dostupných informací víme, že ji bylo nutné přepracovat. Úspěch tedy ukazuje také na vyřešení problému, ať už byl jakýkoli.
V roce 2002 po neúspěšných rozhovorech s Ruskem o odkupu jejich raket, založil Elon Musk 14. března společnost, kterou dnes zná každý fanoušek kosmonautiky. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX, která doslova nakopla vesmírný průmysl, která díky věcem co ostatní nezkusili, dokázala přitáhnout k tak úžasnému oboru širokou veřejnost. Za 20 let co tato firma existuje, se od malých raket propracovala až k nejsilnější raketě současnosti, která má být kompletně znovupoužitelná! Cíle má SpaceX pouze dva. Provést revoluci v kosmonautice, což už se pomalu začíná vyplňovat a dopravit lidi na Mars. V tomto článku si projdeme celou cestu této firmy od jejího založení v roce 2002 až po současnost. SpaceX toho za 20 let dokázala tolik, že bude tento článek rozdělen do dvou částí. Druhá část článku vyjde příští týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
