NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Náš eshop
Články
Poté, co Dalekohled Jamese Webba 24. ledna úspěšně dorazil na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, začali pozemní experti pracovat na dalších složitých úkolech. V sérii komplexních kroků začali pouštět elektrickou energii do všech vědeckých přístrojů, došlo také k vypnutí ohřívačů, aby mohl začít proces chladnutí, což povede k zachycení prvních fotonů primární kamerou. Tím započne několik měsíců trvající nastavování a ladění všech palubních systémů. Zatímco přístroj MIRI a některé prvky ostatních přístrojů se dočkaly dodávek elektřiny už v týdnech, které přišly po 25. prosinci, kdy observatoř startovala, dokončení napájení zbylých přístrojů NIRCam, NIRSpec a FGS/NIRISS přišlo až v minulých dnech. Týmy zodpovědné za provoz se již chystají na další důležitý milník – tím bude vypnutí ohřívačů v přístrojích. Přítomnost ohřívačů jistě mnoho čtenářů překvapí – zvlášť když se často opakuje nutnost co nejnižší teploty na senzorech. Ohřívače však plnily důležitou roli – udržovaly důležité optické prvky v teple, čímž bránily riziku kondenzace vody či ledu. Když přístroje dosáhly předem definovaných kritérií pro celkové teploty, může tým vypnout tyto
Byť je profesní život kosmonauta navenek plný zajímavé práce a nevšedních zážitků, svého skutečného naplnění dojde jen tehdy, když se dotyčný na špici rakety vydá za hranice atmosféry. K tomuto okamžiku každý profesionální kosmonaut směřuje po dlouhé roky základního výcviku a posléze nevděčné a neviditelné, přesto však důležité a často úmorné práce ve stínu těch, jejichž velký okamžik již nastal. O to horší musí být zjištění, že když má konečně nadejít váš čas, kdesi v hierarchii vysoko nad vámi kdosi od stolu rozhodne o tom, že si na svou cestu do vesmíru ještě nějaký čas počkáte. Taková rána není lehce stravitelná pro veterána, natož pro nováčka. Přesto se v rámci programu Almaz podobný případ udál. Posádky tehdy spoléhaly na to, že jestliže odvedou dobrou práci coby dubléři, příští let bude patřit jim. Koneckonců dublující posádka byla na srovnatelné úrovni vycvičenosti jako hlavní posádka, znala stanici do posledního šroubku a navíc figurovala i během letu hlavní posádky v roli podpůrného týmu, který pomáhal řešit nastalé problémy a zádrhely. V době, kdy se životnost stanic počítala
Raketu Falcon 9, která má pod svým aerodynamickým krytem družici CSG-2 čeká již čtvrtý pokus o start. Při prvních dvou pokusech start zhatilo nepříznivé počasí, ale při včerejším třetím pokusu nebyl odklad způsoben nepříznivým počadím, ale lodí, která vyplouvala z nedalekého přístavu Port Canaveral a mířila do uzavřené oblasti. Jelikož loď nestihla včas opustit uzavřenou oblast, musel být odpočet zastaven a kvůli okamžitému startovnímu oknu nezbývalo nic jiného, než start odložit o 24 hodin. Můžeme tedy jen doufat, že při tomto pokusu nebude startu v cestě stát počasí, loď nebo letadlo a start na čtvrtý pokus proběhne úspěšně i s úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Start je nyní naplánován na 1. února 00:11:19 SEČ.
Je tu pondělí a s ním čas podívat se na další várku nejčastějších otázek ohledně Teleskopu Jamese Webba, který je již více jak měsíc ve vesmíru, kam se dostal díky spolehlivé raketě Ariane 5. Nedávno úspěšně „zaparkoval“ na plánovanou oběžnou dráhu. A teď ho čeká kalibrace přístrojů. To bude trvat několik měsíců a snad se někdy v létě dočkáme i prvních snímků. Krom toho se v tomto díle podíváme třeba na to, jak je teleskop velký, nebo se podrobně zaměříme na jeho zrcadla a oběžnou dráhu. I tentokrát platí, že pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Zkušební verze amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) si při testech v laboratoři SLOPE (Simulated Lunar Operations Laboratory) vyzkoušela pohyb v jemném materiálu. Testy, které proběhly v listopadu 2021, měly zakončit nejnovější iterace zkoušek pohyblivosti. Šlo přitom o klíčový krok na cestě k ověření, že je vozítko připraveno k začátku své mise v roce 2023. V jejím rámci má prostudovat okolí jižního pólu Měsíce a přímo na místě provádět pečlivou analýzu využitelných zdrojů – například vody. Nejnovější prototyp roveru (označovaný také jako MGRU3 – Moon Gravitation Representative Unit 3) má stejný design kol i rozměry základny jako letový kus, který se vydá k Měsíci. Kromě toho je také vybaven motory, převodovkami a spoji, jejichž konstrukce se použije na letovém kusu. Součástí testovacího prototypu je také nejnovější verze řídícího softwaru.
Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát se v kosmonautice dělo mnoho zajímavých věcí. Je tedy ideální čas na pravidelný týdenní souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. Hlavním tématem tentokrát bude aktuální stav přípravy evropské rakety Vega-C k jejímu premiérovému startu. Dále se podíváme na nově vyvíjený evropský znovupoužitelný nosič, anebo na video testu motoru Raptor-2 společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Už dvakrát počasí přerušilo přípravy na start rakety Falcon 9 s italskou radarovou družicí CSG-2. Pokaždé následoval odklad o 24 hodin, takže v noci na neděli v 0:11 proběhne třetí pokus. Za pozornost stojí nejen náklad samotný, ale i první stupeň nosné rakety Falcon 9. Ten vyrazí na svou třetí misi, což není v současné době nic mimořádného, ale za pozornost stojí především skutečnost, že předešlé dva starty tento stupeň zažil jako postranní stupeň Falconu Heavy. Takovou konverzi jsme tu ještě neměli. Přidejte si k tomu skutečnost, že se má první stupeň pokusit o přistání na pevnině a rázem je vidět, že tento start opravdu stojí za pozornost.
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
