sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
Únor byl jednoznačně ve znamení Marsu. Mohli jsme se těšit z příletu sond Tianwen-1 a Al-Amal k Rudé planetě. Asi nejepičtější divadlo nabídla NASA, které se podařilo dopravit na povrch vozítko Perseverance. Videa z jednotlivých fází přistání vypadala naprosto úchvatně. I v pilotované kosmonautice se toho nedělo zrovna málo. K ISS se vydaly dvě zásobovací lodě a sice ruský Progress MS-16 a americký Cygnus NG-15. Dvakrát vyrazili kosmonauti mimo stanici. Další mise Starlink jsou na oběžné dráze. Starship SN9 se vydal do výšky několika kilometrů a pak se pokusil přistát. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
SpaceX si na další hodiny naplánovala hned dvě zajímavé události. Mezi 16:00 a 1:00 SEČ má totiž z texaské základny Boca Chica startovat prototyp Starship SN10, který vyletí do výšky 10 kilometrů a pak se pokusí přistát (což nezvládly předešlé prototypy Starship SN8 a 9). Stejně jako v minulých případech, je termín testu neznámý. Od diváků tedy bude vyžadovat průběžné sledování tohoto článku, do kterého budeme doplňovat aktuality. Ve čtvrtek dopoledne by pak konečně po řadě odkladů měl odstartovat Falcon 9 se sedmnáctou várkou šedesáti družic Starlink.
V únoru se projekt Dalekohledu Jamese Webba dočkal důležitého pokroku – v čisté místnosti firmy Northrop Grumman v kalifornském městě Redondo Beach totiž byly dokončeny poslední testy funkčnosti. Ve skutečnosti se vlastně jednalo o dokončení dvou důležitých kroků – testovací týmy úspěšně vyzkoušely vnitřní elektroniku observatoře, která fungovala podle očekávání, ale také se zaměřily na čtyři palubní vědecké přístroje. U nich se sledovalo, zda dokáží odesílat a přijímat data pomocí komunikační sítě, kterou využijí i v ostrém provozu. Jelikož byly tyto testy úspěšné, posunula se observatoř opět o kus blíž ke startu plánovanému na říjen letošního roku.
Příběh sedmnácté várky ostrých družic Starlink začíná připomínat mexickou telenovelu – nejen počtem dílů, ale i množstvím nečekaných dějových zvratů, které oddalují start. V noci na pondělí byl automatický odpočet zastaven v čase 1 minuta a 24 sekund před okamžikem startu. Jelikož šlo o okamžité startovní okno, bylo jasné, že se dočkáme dalšího odkladu. Nejbližší možnost ke startu se naskytne 3. března ve 1:53 našeho času. Počasí ale může dnešní přípravy zhatit. Pokud se tedy SpaceX nerozhodne z jakéhokoliv důvodu pro odklad, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
O tom, že americká firma Rocket Lab provozuje lehké rakety Electron, už ví asi většina fanoušků kosmonautiky. Stejně tak není nová ani informace o tom, že firma vytvořila speciální družicovou platformu se jménem Photon. Ale teď tu máme jednu novinku. Firma totiž 1. března oficiálně oznámila své plány na stavbu nové rakety, která bude silnější než Electron. Společnost navíc zůstala věrná nastavenému trendu pojmenovávání svých projektů a chystaná raketa s nosností osm tun na nízkou oběžnou dráhu dostala jméno Neutron. Podle tiskové zprávy firmy Rocket Lab má být tento nosič přesně šitý na míru vynášení družic z rozsáhlých družicových sítí, či na meziplanetární mise. Firma také zmiňuje pilotované mise, ale u toho bych byl trochu opatrný.
Megan McArthur, Robert Kimbrough, Akihiko Hošide a Thomas Pesquet – zástupci tří kosmických agentur tvoří posádku mise Crew-2. Půjde o druhý ostrý let lodi Crew Dragon a momentálně to vypadá, že by ke startu mohlo dojít 20. dubna letošního roku. Jelikož se tento termín nezadržitelně blíží, NASA začíná častěji vydávat fotky a videa z přípravy posádky na tuto misi. Dnes si ukážeme zhruba dvouminutový klip, na kterém můžete vidět nejen členy posádky během nácviku nejrůznějších situací, ale i při vyhodnocování výsledků.
V rámci prvního kroku pro odhalení podpovrchových lunárních tajemství se ESA obrátila na veřejnost s žádostí o posílání návrhů, jak detekovat, zmapovat a prozkoumat lunární jeskyně. Pět návrhů bylo vybráno k podrobnějšímu rozpracování formou studií. Z těchto pěti prací se postupně vyvinuly tři scénáře samotné průzkumné mise. V rámci první (viz videonávrh univerzity z Manchesteru) by šlo o předběžný průzkum vstupních otvorů a podzemních jeskyní, druhý scénář počítá se spuštěním sondy do prohlubně a prozkoumáním první části jeskyně. Třetí se pak zaměřuje na průzkum podzemních lávových tunelů pomocí autonomních roverů.
Mise Starlink s pořadovým číslem 17 si vybrala smůlu měrou vrchovatou. Z technických důvodů se její start tolikrát odložil, až ji nakonec předběhla nejen mise 18, ale i mise 19. Nyní se však mohou věci začít pomalu vracet do tradičních kolejí. Raketa Falcon 9 už čeká na rampě 39A, aby vynesla zmíněnou várku s číslem 17. Nosič před pár dny provedl statický zážeh a SpaceX zakrátko oznámila, že se startem počítá na pondělí ve 2:37 středoevropského času. Pokud Vás tedy tento nepříjemný čas neodradil, rádi Vás pozveme k našeho živě a česky komentovanému přenosu.
Další sedm dní plných kosmonautiky právě minulo a je tak ideální čas na pravidelný týdenní souhrn nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil odložení prvního startu nové těžké rakety New Glenn společnosti Blue Origin. Dalším tématem je velmi zajímavá zakázka pro mladou společnost Astra, jejíž raketa Rocket 3 má pro NASA startovat hned třikrát v rámci jedné mise. Dalšími tématy budou samozřejmě rover Perseverance, statický zážeh Starship SN-10, anebo přílet nákladní lodě Cygnus NG-15 k ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
