Štart rakety Kinetica-1
Čína úspešne vypustila raketu Kinetica-1 dňa 14.4.2026 o 6:03 hod. SELČ s ôsmymi družicami Jilin Gaofen-07 slúžiacich na DPZ z kozmódromu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila raketu Kinetica-1 dňa 14.4.2026 o 6:03 hod. SELČ s ôsmymi družicami Jilin Gaofen-07 slúžiacich na DPZ z kozmódromu JSLC.
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.
Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Společnost Amazon představila anténu Amazon Leo Aviation, kterou by její připravovaná družicová konstelace používala k poskytování gigabitových rychlostí komerčním letadlům.
Společnost Aerospace Corp. plánuje nabídnout průmyslu přístup ke svým odborným znalostem a zařízením prostřednictvím nového programu s názvem Government Furnished Talent (GFT).
Americký prezident podepsal 13. dubna zákon o inovacích a ekonomické bezpečnosti malých podniků (Small Business Innovation and Economic Security Act ), kterým obnovil klíčové zdroje financování pro začínající kosmické společnosti.
Náš eshop
Články
Díly tvořící centrální tělo nové evropské rakety Ariane 6 dorazily 18. ledna na evropský kosmodrom a nyní se již nachází v hale, kde bude probíhat sestavování samotné nosné rakety. Centrální tělo Ariane 6 tvoří první a druhý stupeň. Zatímco první stupeň vyrobila firma ArianeGroup ve francouzském Les Mureaux, horní stupeň pochází od stejné společnosti, ovšem z výrobního střediska v německých Brémách. Po připlutí do přístavu Pariacabo byly oba transportní kontejnery přemístěny do nové budovy, která bude sloužit k sestavování raket Ariane 6. Tato budova je součástí celého nově postaveného startovního komplexu pro tyto nosiče.
Neúspěšný let stanice OPS-1 sice nevyvolával v pracovnících konstrukční kanceláře CKBM a jejímu vedení v čele s Vladimirem Čelomějem libé pocity, nicméně jejich aktivita se nezastavila ani na chvíli. Zatímco se OPS-1 měnila na oblak trosek hořících v atmosféře, ve výrobním závodě Chruničeva šly plným tempem práce na zhotovení trupu, jež dostal označení No0101-2. Na přelomu roku byla konstrukce hotova a 2. ledna 1974 byl trup přepraven do CKBM v Reutovu k „vyplnění masem“, tedy osazení všemi systémy a aparaturami nutnými ke správnému fungování stanice. Práce v cechu č. 8 a následně v KIC (cech testování a kontroly) probíhaly na tři směny a za tři měsíce byla stanice hotova a připravena k přepravě na kosmodrom. 2. dubna speciální vlaková souprava vypravená z Reutova dorazila na místo určení – montážní halu na ploščadce 81 – a mohlo začít vykládání Almazu a jeho příprava na start. Práce dle zaběhlých zvyklostí do značné míry kopírovaly procesy, jimiž stanice prošla v KICu. Byly prověřovány veškeré systémy a subsystémy do nejmenšího detailu, následně byla stanice testována i ve vakuové komoře. Během přípravy se objevily i některé problémy. Asi největším byl
Občas se stane, že člověk na něco zapomene a než aby to napravil, tak před sebou onu zapomenutou věc stále tlačí. Něco podobného se stalo s naší anketou v pravém sloupci. 2. listopadu 2020 jsme vydali článek o nové anketě. Tato anketa se zaměřila na nejočekávanější události roku následujícího, tedy 2021. Tehdejší předpoklad byl, že zde anketa vydrží zhruba do ledna 2021, kdy bude nahrazena anketou o nejzajímavější okamžik skončeného roku 2020. To se však nestalo. Jednou jsem na to zapomněl, pak zase dostala přednost aktuální událost a tak anketa visela na webu pořád. V průběhu roku 2021 už bylo hloupé ji nahrazovat rekapitulací roku 2020, protože lidé v té době už na mnoho událostí zapomněli. A tak jsme za sebou stále táhli balvan staré ankety, u které jsme nevěděli, čím ji nahradit.
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Je známo, že Indie se snaží zařadit po bok zemí, které na oběžnou dráhu dostaly astronauta vlastní raketou. Velkolepé plány počítaly už se startem v roce 2021, ale nakonec se zdá, že dříve než v roce 2026 k tomu nedojde. Počínání překazil, jak menší rozpočet, tak komplikace spojené s pandemií COVID-19 a další kroky, které je třeba před startem ještě vykonat. Sami dobře víme, že v kosmonautice k odkladům dochází poměrně často a pravdou je, že vize ISRO byla až příliš optimistická. Důležitým krokem v programu je také testování. Astronauty bude vynášet upravená raketa GSLV Mk III, která bude muset být ještě certifikována pro lety s posádkou. V pilotované verzi bude mít označení HRLV Mk III (Human Rated Launch Vehicle). Pro tuto verzi ISRO nyní testuje motory horního stupně.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Říká se, že každý začátek je těžký. Pro firmu SpaceX to platilo doslova trojnásobně. Všechny tři první starty jejich první kosmické rakety Falcon 1 totiž selhaly v různých částech letu a nedosáhly oběžné dráhy. To se podařilo teprve až při čtvrtém startu. Po něm si už Falcon 1 připsal pouze jediný start, který byl také úspěšný. Malý Falcon 1 tedy měl nezastupitelnou roli na cestě k větší raketě Falcon 9 i dalším projektům firmy SpaceX.
Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která
Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měli tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
