Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měly tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.
Zdroj: http://spaceflight101.com/
Raketu Atlas V vyvinula společnost United Launch Alliance, která vyvinula rakety Delta IV, Delta II, Atlas V a nyní připravuje zbrusu novou raketu Vulcan, která by se měla dočkat svého premiérového letu v letošním roce. Dnešní misi ale vynese raketa Atlas V ve verzi 511 a jak je u označení Atlasů zvykem, tak z čísla 511 můžeme rozluštit tři informace. První číslo udává rozměr aerodynamického krytu respektive jeho průměr, druhé číslo nám prozradí, kolik pomocných stupňů na tuhé pohonné látky bude k raketě připojeno a třetí číslo nám značí, kolik motorů má druhý stupeň Centaur. Atlas V tedy poletí s krytem o průměru 5 metrů, bude připojen jeden pomocný stupeň a na stupni Centaur je jeden motor. Je tu ještě jedna zajímavost o verzi 511. Ještě nikdy nestartovala. Půjde tedy o její premiérový let.
Závěrečný přehled:
- Místo startu: SLC-41, Mys Canaveral, Florida
- Čas startu: 21. ledna 20:00 SEČ
- Raketa: Atlas V 511
- Náklad: Družice GSSAP-5 a GSSAP-6
- Hmotnost nákladu: Mezi 1 300 – 1 400 kg
- Oběžná dráha: Geosynchronní oběžná dráha
K tomuto startu nebudeme vysílat česky komentovaný přenos, ale pokud budete mít zájem, můžete se na start podívat živě na YouTube kanálu společnosti ULA. Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, kliknutím na tento odkaz se dostanete na přenos od ULA.
Zdroje informací:
https://everydayastronaut.com/
https://www.ulalaunch.com/
https://space.skyrocket.de/
Zdroje obrázků:
https://spacecoastdaily.com/…/ULA-Atlas-V-Rocket-Launch-Cape-Canaveral-1.jpg
https://spaceflight101.com/afspc-6/wp-content/uploads/sites/101/2016/08/GSSAP-USAF.jpg
Díky za link na přenos, ten start s jedním boostrem je zajímavý. Člověk si snadno představí 4, 3 nebo 2, kde je tah v ose, ale s jedním to musí být náročné. Tady by se podrobný, komentovaný přenos hodil, zvláště, když to bylo poprvé i naposledy. Asi zajímavější, než opakované Falcony.
Start Atlasu s jedním urychlovacím stupněm není tak vzácný. Verze 411 letěla už šestkrát a od aktuální verze 511 se lišila jen menším aerodynamickým krytem. Na tomto startu byla zajímavá raketa, to ano. Ale o nákladu jsem zase tolik informací nedohledal, abych mohl s klidem říct, že si takový přenos mohu dovolit udělat, aby byl atraktivní. Ano, o verzi 511 by se něco říct dalo, ale o nákladu samotném by to bylo sotva na minutu. Proto jsme se rozhodl přenos nedělat a raději toto téma zpracuju v sobotu v Krátkých vesmírných zprávách.
Máme představu jak moc je USAF odpovědné za sledování kolizí objektů na oběžné dráze? Orientace na nízké oběžné dráhy resp geosynchronní dráhu samotného satelitu mi inklinuje spíše k vojenskému využití a trasování mezikontinentálních raket:-(
Osobně bych to na mezikontinentání rakety moc neviděl. Na ty se zaměřují jiné systémy. V USA jde hlavně o systém SBIRS. Ten má sice pár družic i na geostacionární dráze, ale spíše potřebuje družice na protáhlých drahách, které pokrývají okolí severního pólu, přes který by případná útočná raketa pravděpodobně mířila.
Využití těchto družic je ale podle mého názoru jiné. Americká armáda provozuje na geostacionární dráze celou řadu družic – od průzkumných až po komunikační. Ze strategických důvodů potřebuje sledovat rizika, která těmto družicím mohou hrozit – ať už jde o rizika pasivní či aktivní. Pasivním rizikem je srážka s kosmickou tříští, aktivním rizikem je pak nějaká družice cizího státu, která by se mohla pokusit jakýmkoliv způsobem vyřadit z provozu nějakou americkou strategickou misi.
Děkuji za reakci p. Majer.
Není vůbec zač. 😉