Zenk Space
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Náš eshop
Články
Obecnou mantrou poslední doby se (nejen) v kosmonautice stala znovupoužitelnost. Přestože první kosmickou lodí, jež byla od počátku koncipována k tomu, aby vozila opakovaně posádky na orbitální dráhu, byl americký raketoplán, teprve dnes se tomuto přístupu díky novým komunikačním kanálům a internetu dostává zasloužené pozornosti těm, kteří do kosmonautiky opět tento přístup zavádějí. V čele snah o mnohonásobnou použitelnost stojí dnes zcela poprávu společnost SpaceX. Jen skuteční fanoušci kosmonautiky však vědí, že tvrzení o raketoplánu coby první recyklovatelné kosmické lodi není tak zcela pravdivé. Již v šedesátých letech se objevil projekt kabiny, kterou by bylo možné opakovaně využít k letům s posádkou. Tento projekt se podařilo dotáhnout pouze do fáze testovacích bezpilotních letů, nicméně koncept byl potvrzen a prověřen. Vzhledem k zaměření tohoto seriálu se již vážení čtenáři jistě dovtípili, že řeč je o stroji z dílny Vladimira Čeloměje a jeho konstrukční kanceláře CKBM. Stroj s indexem 11Ф74 a poměrně nenápaditým názvem VA (Возвращаемый Аппарат – návratový aparát) byl rozhodně nevšedním kouskem techniky a v mnohých ohledech předběhl svou dobu…
Na úterních 13:00 SEČ je plánován start nosné rakety Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M. Tento nosič má startovat z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti a nákladem při této misi bude družice Meridian-M n°20L. Tato telekomunikační družice by měla zamířit na velmi protáhlou oběžnou dráhu Molnija (900 × 39 000 km se sklonem 65° vůči rovníku). Družice programu Meridian-M mají duální režim. Primárně slouží armádní komunikaci, ale využívají se i k civilním účelům. Výrobcem této komunikační družice je výrobní závod ISS Rešetněv a odhaduje se, že družice neváží více než dvě tuny. Jejím úkolem by mělo být zajištění komunikace s loděmi a letouny, které se pohybují v oblasti Severního ledového oceánu, ale i s pozemními stanicemi na Dálném Východě a na Sibiři.
V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.
Evropská kosmická agentura podpořila vývoj 3D tiskárny IMPERIAL, která dokáže vytvářet produkty výrazně větší, než je ona sama. Překonává tak jednu z častých překážek 3D tisku, tedy omezený výrobní prostor. Takzvané „aditivní výrobní procesy“ jsou mimořádně důležitou technologií, která může usnadnit pilotované mise do vzdálenějších končin od Země. Co se týče této konkrétní 3D tiskárny, byl při jejím vývoji od začátku kladen důraz na její využívání mimo zemský povrch. Inženýři očekávají, že by tato technologie mohla jednou vyrábět struktury, nástroje či náhradní díly, které budou zrovna potřeba.
Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zatímco v minulých dílech věnovaných americkým či sovětským jaderným štěpným reaktorům v kosmonautice byla řeč o projektech, které se buďto vůbec nedostaly do kosmického prostoru, nebo šlo o jedinou misi, dnes to bude jinak. Sovětský jaderný štěpný reaktor Buk (alias BES-5) se totiž mezi roky 1967 a 1985 dostal na oběžnou dráhu Země v celkem 36 případech! Primárně měla tato technologie sloužit k napájení radarových družic pro sledování lodí a ponorek v oceánech.
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Dvanácté použití prvního stupně jsme tu ještě neměli. Starty s družicemi Starlink se již pro mnoho lidí mohly stát rutinou, ale posouvání rekordů v podobě počtu startů prvního stupně, se rutinou asi nestane. První stupeň, který byl vybrán pro tuto misi má označení B1051 a čeká ho už dvanáctý let. Start Falconu 9 proběhne ve 04:23:40 našeho času a odstartuje z rampy SLC-40. Družice Starlink budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 304 × 317 kilometrů a sklonem 53,2°. Přistání prvního stupně proběhne na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat 641 kilometrů od místa startu. Aerodynamické kryty po přistání do vody vyloví loď Doug, která bude čekat 670 kilometrů od místa startu.
Už vloni, když k ISS vyrazila loď Sojuz MS-19 s herečkou a režisérem, šlo o čistě ruskou výpravu. Tehdejší Sojuz ale na stanici ISS strávil jen pár dní. Sojuz MS-21 je ale jiný – jeho posádku tvoří opět trojice Rusů, ale jejich pobyt na ISS bude trvat zhruba půl roku – čeká na ně nefalšovaná dlouhodobá expedice. Lodi velí Oleg Artěmjev, který vyráží na třetí kosmickou misi. Spolu s ním vyráží na ISS nováčci Denis Matvějev a Sergej Korsakov. A aby toho nebylo málo, tak nás hned v den startu čeká i připojení k ISS – premiéru si v tomto případě odbude vloni připojený uzlový modul Pričal. Jak start, tak i připojení Vám nabídneme v rámci komentovaných přenosů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
