Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.

Snímek zachycuje zhruba 1200 kilometrů širokou oblast, ve které je možné vidět řadu známých kráterů včetně relativně mladého kráteru Arzachel nalevo od středu. Vlevo dole je vidět výrazný sráz zvaný Přímý zlom, který protíná lávové pláně. Snímek vznikl složením deseti samostatných fotek stejné lokality s expozicí 2 milisekundy, aby se maximalizovala kvalita obrázku. Výsledek nakonec ještě prošel procesem doostření. Každý obrazový bod odpovídá přibližně 1,3 km na povrchu Měsíce. Pod touto fotkou je podepsána kamera L’LORRI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager), která má na sondě Lucy pořizovat černobílé snímky ve vysokém rozlišení. Tento přístroj provozuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory.

Kromě samostatných snímků se ale NASA pochlubila také mozaikou povrchu Měsíce. Ta vznikla z fotek pořízených 16. října mezi okamžiky 7,5 a 8 hodin po průletu kolem Země. Při maximálním přiblížení se sonda dostala jen na 360 kilometrů od naší planety, takže proletěla pod dráhou, kde krouží Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale zpět k mozaice – když sonda pořizovala fotky, ze kterých je složená, byla od měsíce vzdálená zhruba 230 000 kilometrů. Také v tomto případě platí, že sonda byla při focení mezi Zemí a Měsícem, takže pohled odpovídá tomu, co vidí pozemšťané. Na mozaice je ve spodní části vidět oblast jižních vrchovin, která je hustě posetá krátery. Vidíme také dávnou impaktní pánev Mare Imbrium, kterou kdysi dávno zalila láva. U levého okraje mozaiky je pak dobře vidět jasný a relativně mladý kráter Koperník.

Tato mozaika byla složena z 5 samostatných expozic o délce pouze 1 milisekundy a poté prošla doostřením. Pozorné oko si zřejmě všimlo, že snímek, který pokrývá nejhornější oblast u okraje Měsíce byl pořízen dříve, což vedlo k drobnému nesouladu v zarovnání obrazových bodů. Každý obrazový bod této mozaiky odpovídá přibližně 1,2 km na povrchu Měsíce. Také fotky pro tuto mozaiku vytvořila kamera L’LORRI, od které můžeme očekávat ty nejpodrobnější snímky ze sondy Lucy.

A na závěr tu máme ještě jeden samostatný snímek. Sonda Lucy jej pořídila 16. října přibližně 8 hodin poté, co u Země provedla svůj gravitační manévr. Také v tomto případě měla sonda perspektivu podobnou pozorováním ze Země, jelikož se nacházela mezi naší planetou a Měsícem. Níže přiložená fotografie ukazuje přibližně 1000 kilometrů široký pruh lunárního terénu, kterému dominuje už výše zmíněná dávná impaktní pánev Mare Imbrium. Ve spodní pravé části snímku je dobře vidět pohoří Apeniny, které je součástí okrajového valu Mare Imbrium – právě v této oblasti přistála v roce 1971 mise Apollo 15. Sonda Lucy byla v době pořízení tohoto snímku vzdálená 230 000 kilometrů od Měsíce.

Snímek vznikl pouze z jediné expozice o délce 1 milisekundy a prošel procesem doostření. Každý obrazový bod odpovídá přibližně 1,1 km na povrchu Měsíce. Také tuto fotografii má na svědomí přístroj L’LORRI.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image3_lunarhighlands.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image2_mosaic.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image1_imbrium_subframe.png