sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

Články

Teleskop SPHEREx začíná pracovat

Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu, ne jen její velkou část, aby zaznamenal pozice stovek milionů galaxií ve 3D. Pomůže tak zodpovědět řadu velkých otázek spojených s naším vesmírem. 1. května teleskop zahájil rutinní vědeckou službu. Dennodenně pořídí zhruba 3600 jedinečných snímků, které ve výsledku pomohou vytvořit mapu vesmíru, jaká tu ještě nebyla. Poskytne tak nové pohledy na původ našeho vesmíru, galaxií a složek nutných pro život v naší Mléčné dráze.

VV_2025_04

Vesmírné výzvy – Duben 2025

Podstatnou část z dubnových Vesmírných výzev si zabere pro sebe pilotovaná kosmonautika. Hned v úvodu se podíváme na první start pilotované kosmické lodě na polární dráhu. Zajímavostí je, že se jednalo o privátní misi podnikatele v oblasti kryptoměn jménem Čchun Wang a zajistila ji svou lodí společnost SpaceX. Dále se koukneme na rotaci posádek ruské části ISS pomocí lodí Sojuz MS-26 a Sojuz MS-27. Svou posádku obměnila i čínská kosmická stanice, tam se jednalo o lodě Shenzhou 19 a Shenzhou 20. V druhé části pořadu se podíváme na průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson, starty družice Biomass, sdílené mise Bandwagon-3 a tří misí pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay.

Experiment PRIME-1 na misi IM-2 fungoval

Americké experimentální zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment 1) bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí ještě předtím, než se k Měsíci vydají pilotované mise z programu Artemis. Po krátkodobé službě na povrchu Měsíce mohl tým díky chování PRIME-1 oslavovat. „Mise PRIME-1 potvrdila, že náš hardware pracoval i v těch nejdrsnějších podmínkách, ve kterých jsme jej kdy testovali,“ říká Janine Captain, hlavní spoluřešitelka a výzkumná chemička na Kennedyho středisku na Floridě a dodala: „I když se to nepodařilo přesně podle plánu, jde o obrovský skok vpřed v přípravě poslání astronautů zpět na Měsíc, aby tam budovali udržitelnou budoucnost.“

Příprava iontových motorů sondy Psyche. Foto: NASA/JPL-Caltech

Inženýři řeší problém s pohonem sondy Psyche

Inženýři z mise Psyche se snaží zjistit, co způsobilo nedávný pokles tlaku v okruhu přívodu pracovní látky do pohonného systému. Sonda Psyche spoléhá na iontový pohon, který na čtyřech iontových motorech využívá elektrickou energii ke generování tahu tím, že vyvrhují nabité ionty xenonu. Sonda Psyche zahájila své motorické manévry v květnu 2024. 1. dubna 2025 byl zaznamenán pokles tlaku v přívodním potrubí xenonu z původních 248 kPa na 179,3 kPa. Sonda samotná na tuto mimořádnou situaci zareagovala přesně tak, jak měla. Poté, co zjistila anomálii, deaktivovala své motory a čeká na vyřešení situace.

Zkoušky hybridního motoru pro lunární přistání

V rámci programu Artemis budou k dopravě astronautů na povrch Měsíce a zpět využity pilotované lunární landery z programu HLS (Human Landing System) od firem SpaceX a Blue Origin. Když budou landery přistávat a vzlétat z Měsíce, budou spaliny z jejich raketových motorů ovlivňovat horní vrstvu lunární „půdy“, které se říká regolit. Když se před přistáním zažehnou motory landeru, aby zpomalily jeho sestup, mohou vytvořit v přistávací oblasti krátery a také snížit stabilitu podloží pod landerem. Odvržené částice regolitu pak míří vysokou rychlostí všemi směry.

Raketa Alpha bohužel opět selhala

Šestý start malého nosiče od firmy Firefly Aerospace, o kterém jsme psali třeba v nejnovějším díle Kosmotýdeníku, se několikrát odkládal. Nakonec se raketa odlepila od startovní rampy SLC-2W na Vandenbergově základně v Kalifornii 29. dubna v 15:37 SELČ. První stupeň pracoval úspěšně, ale separace prvního a druhého stupně nebyla hladká. Z dostupných informací se zdá, že v období mezi separací stupňů a zážehem motoru horního stupně došlo ke ztrátě prodloužené části trysky raketového motoru Lightning. V úvahu připadá, že horní část prvního stupně při separaci mohla do motoru narazit. Tím, že motor přišel o prodlouženou část své trysky, ztratil významnou část tahu.

V Brně vzniká 5 metrů vysoká kostra družice ROSE-L

Pokud jste žili v domněnkách, že se český kosmický průmysl zaměřuje pouze na CubeSaty a další drobné systémy, které můžete snadno položit na stůl, dnešní článek Vás zřejmě dost překvapí. V čisté místnosti firmy S.A.B. Aerospace v areálu brněnského VUT totiž z kompozitních panelů složili strukturální kostru evropské družice ROSE-L (Radar Observing System for Europe in L-band). Tato konstrukce je vysoká lehce přes pět metrů a váží okolo půl tuny. Rozměrově se jedná o největší kus hardwaru pro kosmickou misi, který byl kdy v České republice postaven.

kosmoschůzka

Dubnová Kosmoschůzka 2025

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 30. 04. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška přinese zajímavé informace o misi Fram2 a dále k 35. výročí Hubblova kosmického teleskopu si připravil přednášku Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 30. dubna 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Fram2 – Jiří Myška 35 let HST – Vítězslav Škorpík     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202504.png

Mrazová komora prověří i lunární skafandry

Až se američtí astronauti v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc a poté se vydají někam dál po Sluneční soustavě, setkají se s podmínkami, které jsou tvrdší než cokoliv, co lidé kdy zažili. Aby se prověřilo, že skafandry nové generace ochrání astronauty, musí se začít používat nové verze zkoušek a také jedinečná komora CITADEL (Cryogenic Ice Testing, Acquisition Development, and Excavation Laboratory), která se nachází na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.