sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-9)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pentagon

Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.

Dawn Aerospace

Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.

Licence pro Starship

Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.

Články

Test závěrečné fáze návratu vzorků z Marsu

Řetězec ambiciozních misí Mars sample return má po roce 2030 vést k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Vše vyvrcholí přistáním návratového pouzdra se vzorky do uzavřené oblasti v Utahu. Toto návratové pouzdro nebude vybaveno padáky a na povrch tedy dopadne nezbrzděně. Proto experti již delší dobu provádí testy spojené s návrhem tohoto pouzdra. Experti již dokončili shozové zkoušky pouzdra naplněného senzory z vrtulníku, které proběhly v Utahu. To však nebyly jediné testy této technologie, protože odborníci se přesunuli na Langleyho středisko v Hampton, stát Virginia. Na zdejším Landing and Impact Research Facility probíhaly také shozové zkoušky. Získané údaje následně pomohou vylepšit počítačové modely všech souvisejících aspektů. V roce 2022 se mají výzkumníci vrátit do Utahu a pokračovat v testech.

Rusko otestovalo protidružicovou zbraň

Ve včerejším krátkém článku jsme Vás informovali o mimořádné situaci, kdy se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela uchýlit do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. Kolem orbitálního komplexu totiž v dopoledních hodinách našeho času s rozestupem 93 minut prolétly neupřesněné cizí objekty a na plánování úhybných manévrů již nebyl čas. Uzavřelo se tedy několik průlezů mezi moduly a posádka se schovala v kosmických lodích. Úlomky stanici naštěstí minuly a astronauti se mohli vrátit do útrob stanice. V dalších hodinách se začaly objevovat střípky informací, ze kterých postupně vyplynulo, že Rusko podle všeho během pondělního rána otestovalo protidružicovou zbraň na vlastní družici. Právě její úlomky měly ISS ohrozit.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Více než 400 tun špičkové techniky ve výšce 400 kilometrů nad Zemí.

ISS dnes dvakrát ohrozila kosmická tříšť

Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí.

Gateway (listopad 2021)

V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.

Zkouška oddělení demonstrátoru LOFTID

Inženýři NASA úspěšně dokončili pozemní zkoušky systému, který příští rok umožní provést test nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator). Ten poletí na raketě Atlas V jakožto sekundární náklad. Při startu, který je zatím plánován na září 2022, má být především vynesena družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2), což bude třetí zástupce rodiny družic JPSS, které provozuje agentura NOAA.

Kosmotýdeník 478 (8.11. – 14.11.)

Další týden napěchovaný událostmi z kosmonautiky je za námi a je tedy správný čas si připomenout ty nejzajímavější kosmonautické informace v našem týdenním přehledu. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma bere start mise Crew-3, která dostala zcela nový exemplář lodě Crew Dragon. Podíváme se na vylepšení, která tato loď má i na to, kdy nás čeká další pilotovaný let. V dalších zprávách se budeme věnovat například odkladu přistání člověka na Měsíci, anebo šestimotorovému zážehu lodi Starship S20. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2021_45

Vesmírná technika: Rakety Percheron a Conestoga-1

Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.

Malá laboratoř určená pro Venuši

VMS alias Venus Mass Spectrometer bude jedním z pěti přístrojů na palubě sestupového modulu sondy DAVINCI. ta má startovat v roce 2029 a stane se první americkou sondou, která po 40 letech vstoupí do atmosféry Venuše. Cílem mise je prozkoumat Venuši a určit, zda někdy v historii mohla být obyvatelná. Vědci by také rádi porozuměli, jak je možné, že se proměnila v tak nehostinný svět, jakým je dnes. Atmosférická sonda by měla zhruba hodinu klesat plynným obalem Venuše a během té doby bude pořizovat chemická měření, zaznamenávat údaje o teplotě, tlaku, či větru, ale také v infračervené části spektra snímkovat okolí, než dosedne na povrch planety. Úkolem přístroje VMS bude pohlcovat během sestupu plyny, analyzovat je a poskytovat informace o chemickém složení atmosféry a potenciálních souvislostech s mineralogickým složením povrchu.

ŽIVĚ A ČESKY: První porce Starlinků pro 4. skupinu

Zatímco první skupina (též se říká slupka, vrstva či úroveň) systému Starlink je dokončena, ze druhé proběhl zatím jeden start, třetí ještě ani nezačala a čtvrtá čeká na svůj první start. K tomu by mělo dojít 12. listopadu ve 13:40 SEČ. SpaceX provedla 11. listopadu statický zážeh, ovšem nosič byl poté sklopen do horizontální polohy, což mohlo naznačovat odklad. Ještě během noci však byla raketa opět vztyčena. Zatím to tedy vypadá, že start proběhne, ačkoliv se očekává jen šedesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by ke startu 53 komunikačních družic opravdu došlo, budeme pro Vás mít připraven tradiční česky komentovaný přenos.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.