Bílý dům
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Náš eshop
Články
Po několika pokusech o start rakety Alpha firmy Firefly Aerospace, které opakovaně kazilo špatné počasí, bychom se mohli již zítra (30. září) dočkat startu v 09:01 našeho času. Raketa Alpha je poměrně velká raketa. Na výšku měří 29 metrů, v průměru 1,82 metrů a její nosnost na nízkou oběžnou dráhu je přibližně 1 000 kilogramů. Náklad bude tvořit několik CubeSatů a PicoSatů. Jde především o náhrady družic, které byly zničeny při prvním letu.
Po desetiměsíční cestě kosmickým prostorem se americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test) podařilo poprvé v praxi demonstrovat metodu planetární obrany. Sonda 27. září v 1:14 SELČ úspěšně zasáhla cílovou planetku, jejíž dráhu se lidstvo poprvé pokusilo změnit. Řídící středisko na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu potvrdilo, že zásah byl úspěšný a proběhl v očekávaném čase. Mise DART, která je součástí širšího programu planetární obrany, měla vyzkoušet účinnost metody odklonu kosmického tělesa. Tyto nasbírané znalosti se budou hodit, až se jednou na kolizním kursu se Zemí objeví nějaká planetka či kometa. Zatím sice o žádném takovém riziku nevíme, ale to neznamená, že se na něj nemůžeme připravit.
Na Vandenbergově základně v Kalifornii jsou v plném proudu přípravy na start družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2) pro Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA. Agentura NASA pro kolegy z NOAA zajistila vývoj a konstrukci přístrojů, samotné družice a pozemních systémů, ale i vypuštění družic, které NOAA provozuje. Technici v průběhu září připravovali novou družici v útrobách Astrotech Space Operations, přičemž tato budova se nachází přímo na Vandenbergově základně. Družice JPSS-2 má na své palubě čtveřici pokročilých přístrojů, které budou sledovat počasí a vývoj klimatu na Zemi. Start je momentálně plánován nejdříve na 1. listopadu. Poletí se z rampy SLC-3 a využita bude nosná raketa Atlas V v konfiguraci 401. Nosič tedy bude mít aerodynamický kryt o průměru 4 metry, k prvnímu stupni nebude připojen žádný pomocný motor na tuhé pohonné látky a horní stupeň Centaur bude jednomotorový.
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.
V posledních letech se jako houby po dešti vyrojily nové firmy, které se snaží uchytit na stále rostoucím trhu malých raket. Patří mezi ně i společnost Relativity Space, kterou asi budete znát především díky tomu, že při výrobě svých nosičů široce využívá metodu 3D tisku. Společnost se chlubí, že od dodávky surových materiálů po dokončenou raketu uplyne pouze 60 dní. 3D tisk kromě zkrácení výrobního času také výrazně snižuje počet potřebných dílů. Prvním želízkem v ohni firmy Relativity Space je malá raketa Terran 1, která by mohla na svou první misi odstartovat ještě letos. Na floridské startovní rampě LC-16 zatím stojí pouze 24 metrů vysoký první stupeň, ale firma rozhodně nezahálí a provádí statické zážehy jeho devíti kyslíkometanových raketových motorů Aeon-1.
Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.
První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.
25. září v 0:25 středoevropského letního času, tedy o 32 minut později, než bylo plánováno, se na startovní rampě SLC-6 Vandenbergovy základny zažehly motory RS-68A, raketa Delta IV Heavy se zahalila do svého typického ohnivého závoje a vyrazila vstříc obloze. Působivá podívaná se však odehrála naposledy. Z této rampy už žádná Delta nepoletí. Zbývající dva starty raket Delta IV Heavy se odehrají na Floridě. Mise NROL-91 tak byla definitivní tečkou za starty této majestátní rakety z této rampy. Pojďme si nyní připomenout nejlepší fotky, které tuhle historickou událost zachycují.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
