Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jelikož při prvních misích Apollo nikdo netušil, zda s sebou astronauti z Měsíce nevědomky nepřivezli nějakou skrytou hrozbu, musela být velká pozornost věnována způsobu, jak zacházet s astronauty po návratu z Měsíce. Výsledkem byl proces, který měl co nejvíce omezit kontakt nechráněné posádky a přivezeného nákladu s pozemským prostředím. Součástí prvních misí proto byla i karanténa, ve které posádky strávily několik dní. I tady ale platilo, že čím více jsme se o Měsíci v průběhu jednotlivých misí dozvídali, tím více se zprvu striktní pravidla uvolňovala.
V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.
Kdo se v sobotu ráno brzy probouzí, máme pro Vás tip na sledování přímého přenosu ze startu Falconu 9 s telekomunikační družicí Eutelsat Hotbird 13F. Tato družice je postavena na platformě Eurostar-Neo, její hmotnost je 4 500 kilogramů a udávaná životnost je 15 let. Bude umístěna nad 13. stupněm východní délky a spolu s družicí Hotbird 13G (která bude vypuštěna až po 13F) nahradí tři dosluhující družice Hotbird 8, 9 a 10. Družice by měly přenášet přes 1 000 televizních kanálů do více než 135 milionů televizních přijímačů. Co se týče rakety, tak první stupeň B1069 poletí poprvé a pokusí se o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 663 kilometrů od místa startu. Na závěr tu máme jednu zajímavost a tou je, že toto bude 100. start Falconu 9 z rampy SLC-40.
Kosmické loď Crew Dragon se měla 13. října v 1:05 SELČ odpojit od Mezinárodní kosmické stanice, ale z důvodu špatného počasí byl odlet odložen. Nový termín byl nejprve stanoven na stejný den v 16:05, pak v 16:50 SELČ a nakonec byl odlet kvůli špatnému počasí odvolán. Podle posledních informací by mělo odpojení proběhnout 14. října v 17:35 našeho času a přistání se očekává ve 22:50. Na Zemi se po půlročním pobytu vrátí Kjell Lindgren, Robert Hines a Jessice Watkins z USA, ale i Samantha Cristoforetti z Itálie. Právě italská astronautka včera předala velení nad stanicí svému ruskému kolegovi Sergeji Prokopjevovi, který se stal novým velitelem pokračující 68. dlouhodobé expedice.
Vážení čtenáři, dámy a pánové. V prosinci loňského roku odstartoval do kosmického prostoru na raketě Ariane 5 vesmírný dalekohled Jamese Webba, dlouho vyvíjený a toužebně očekávaný infračervený teleskop, vlajková loď astronomie tohoto desetiletí. Po úspěšném přeletu do okolí Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce – Země, rozložení dalekohledu a kalibraci přístrojů začala konečně vědecká pozorování. Jejich první výsledky jsme si zde již představili v článcích z 12., respektive 13. července. Velmi si vážíme toho, že Váš zájem o tento špičkový kus techniky a jeho objevy neustal. Z toho důvodu, a také kvůli tomu, že lze důvodně očekávat další významné objevy posunující o velký kus naše současné poznání, jsme se rozhodli přistoupit k seriálu, který bude v pravidelných intervalech pokrývat nejzajímavější vědecké dění kolem Webbova dalekohledu.
Předevčírem jsme Vás zvali ke sledování přímého přenosu ze zvedání Starship 24, která měla být usazena na Super Heavy B7. V noci na 12. října se ramena chopsticks opravdu ujala lodi Starship, kterou pomalu vyzvedla nahoru a poté došlo k jejímu usazení na Super Heavy. Po několika hodinách byla Starship od rakety odpojena, což vedlo ke spekulacím, zda spojení proběhlo v pořádku. Zakrátko se však loď vrátila na své místo, takže pokud šlo o chybu, podařilo se ji vcelku rychle vyřešit. SpaceX si tak může odškrtnout další úkol před prvním orbitálním letem. Práce je však pořád hodně – na dnešek, zítřek i pondělí jsou naplánovány uzavírky silnice, což naznačuje, že by mohly začít první testy kompletní sestavy. V tomto článku si ukážeme ty nejpovedenější fotografie pořízené během či po spojení B7 a S24. O náhledový snímek dnešního článku se postaral Elon Musk.
V dubnu jsme vydali článek, který se věnoval vývoji svinovacích fotovoltaických panelů. V podobném duchu se ponese i dnešní článek, ve kterém si posvítíme na jinou zajímavou technologii a její příběh. Marsovský kráter Jezero je plný nebezpečí – od kameny posetých svahů až po malé krátery. To z něj činí složité místo pro přistání. Přesto si sem v rámci mise Mars 2020 NASA dovolila poslat svůj rover Perseverance. Jeho přistání se nakonec navzdory složitým podmínkám podařilo a nezpochybnitelný podíl na tom měla i vylepšená navigační technologie. A právě té se budeme dnes věnovat.
Dnes ve 2:50 našeho času odstartovala z japonského kosmodromu Kagošima (hlavně v anglických textech se můžete setkat i s názvem Učinoura) malá japonská raketa Epsilon na svou celkově šestou misi. Na palubě nesla celkem osm družic o celkové hmotnosti 110 kilogramů, jejichž vizualizace můžeme vidět na náhledovém obrázku tohoto článku. Malé družice AMATERU-I (QPS-SAR-3) a AMATERU-II (QPS-SAR-4) měly sloužit k pozorování Země. Malá družice RAISE-3 zase měla testovat nové technologie. Stejný úkol měly mít i CubeSaty FSI-SAT, KOSEN-2, MAGNARO, MITSUBA a WASEDA-SAT-ZERO. Ani jedna z těchto družic se však nakonec na oběžnou dráhu nedostala. Raketa totiž během práce třetího stupně selhala.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
