SMILE
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Společnost Intuitive Machines se dohodla na koupi společnosti, která provozuje pozemní komunikační stanice ve Spojených státech a Velké Británii, aby pomohla s vybudováním lunární komunikační sítě.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 13. května předložil návrh zákona o výdajích, který zamítá mnoho škrtů pro NASA navržených administrativou. Udržuje tak rozpočet NASA na stejné úrovni.
Společnost Varda Space Industries podepsala svou první významnou dohodu s farmaceutickou společností o vývoji vylepšených léků v prostředí mikrogravitace.
Společnost Northrop Grumman adaptuje technologie vyvinuté pro vesmírný dalekohled Jamese Webba do menšího navigačního systému zaměřeného na středně velké družice.
Náš eshop
Články
Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.
Po mírné odmlce v rámci tohoto seriálu jsme zpět a přinášíme Vám v pořadí již druhý díl Světa startupů. Jak už název napovídá, tento seriál se věnuje jednomu specifickému segmentu kosmického průmyslu. Jsou jím soukromé firmy, které se vyznačují inovativními, nekonvenčními postupy a počet jejich zaměstnanců zpravidla nebývá vysoký. To jim umožňuje rychle se adaptovat na změny a efektivně řešit nastalé problémy, což jim oproti velkým firmám poskytuje výhodu. Jsou tak schopné sami, nebo ve spojení s ostatními měnit zaběhlé postupy a v konečném důsledku celý trh. To vede k inovacím napříč celým průmyslem a velkým zpřístupněním komerčním zákazníkům. Tento seriál o podobných firmách informuje, vypichuje ty nejzajímavější a shrnuje jejich činnost.
Po měsících zkoušek na „falešné“ sondě JUICE se týmy z řídícího střediska agentury ESA v německém Darmstadtu spojily se skutečným hardwarem. Vůbec poprvé tak inženýři kontaktovali sondu, která sedí pod aerodynamickým krytem Ariane 5, aby provedli zkoušku síťového odpočtu. V rámci této zkoušky řídící centrum spojilo různé partnery a prvky mise pro závěrečný plně integrovaný test před startem. Včera tak do střediska kosmických operací ESA proudily signály z JUICE prostřednictvím kabelů, které budou odpojeny v okamžiku před startem, s čímž asistovali partneři mise Airbus a Arianespace.
Poslední díl seriálu Aktuality o Starship vyšel na našem webu už 16. ledna. Od té doby se toho hodně událo a je tak nejvyšší čas si dění zrekapitulovat. Událostí, které je potřeba probrat, je opravdu hodně. V lednu jsme se dočkali vůbec prvního WDR testu celé sestavy, kapalným metanem a kapalným kyslíkem byly naplněny nádrže Superheavy i Starship a nejen to. Byla tím odzkoušena celá sekvence odpočtu, která skončila aktivací systému FireX pod startovním stolem. V únoru se zaměříme na další velký milník, kterým byl statický zážeh všech třiatřiceti motorů na Superheavy. Dále se podíváme na práci kolem dodělávání startovní rampy, a nakonec se konečně dozvíte odpověď na otázku, kterou si všichni klademe už dva roky a tou je, kdy se dočkáme prvního orbitálního testu Superheavy Starship. Jelikož nám chybí pokrýt dění za téměř čtyři měsíce místo jednoho, doporučuji, abyste si vyhradili trochu více času. Nyní už ale opravdu nebudu nic zdržovat a můžeme začít.
Zítra ráno nás čeká start Falconu 9 s telekomunikační družicí Intelsat 40e. Za výrobu družice na platformě SSL-1300 je zodpovědná firma Maxar. Zajímavost je, že NASA uzavřela s firmou Maxar dohodu, že na jedné z komerčních družic bude umístěn přístroj TEMPO. Ten je určen především pro měření aerosolů, oxidu siřičitého, ozónu a dalších plynů v atmosféře nad Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Družice bude umístěna nad 91° západní délky, díky čemuž bude mít skvělý výhled na zmíněné oblasti. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.
Nosná raketa Saturn I se nezapsala do historie tak významně jako její nástupce Saturn IB nebo dokonce největší člen rodiny, Saturn V. Své místo (nejen) v programu Apollo ovšem má. Už proto, že svým pozdějším (a slavnějším) nástupcům vydláždila cestu. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě rakety Saturn I, obě jsou v Hunstville a dělí je od sebe jen pár kilometrů. Tento text velmi volně navazuje na články Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný (Kosmonautix, pátek 3. února 2023) a Saturn IB, který se podařilo (zatím) zachránit (Kosmonatix, 27. února 2023). Saturn I je z celé rodiny raket Saturn nejméně známý a nejvíce přehlížený. Přitom šlo nejen o prvního „rodinného příslušníka“, ale i první americký kosmický nosič vyvinutý pouze k civilním účelům. Jeho historie je přitom složitá a propletená a kdo by se jí chtěl zabývat opravdu podrobně, nechť vezme do ruky vynikající knihu Davida Bakera pojmenovanou výstižně Saturn I/IB rocket.
Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.
Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
