křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Články
Delegáti z téměř 200 států se sjeli do Dubaje na summit COP28 organizovaný Spojenými národy, aby zhodnotili kroky, které činí pro boj s klimatickou krizí. Jelikož družice hrají v procesu sledování a pochopení klimatických změn důležitou roli, uzavřela agentura ESA kontrakt s firmou Airbus, aby se družicová mise TRUTHS mohla posunout do další vývojové fáze. TRUTHS má za úkol poskytnout data, která vytvoří „zlatý standard“ klimatických měření, což dá zákonodárcům větší jistotu v data, která používají pro boj se změnou klimatu. ESA se dlouhodobě snaží zajistit, aby data, která na Zemi posílají její družice, byla co nejspolehlivější. Jenže jak si můžeme být jistí, že jsou měření z oběžné dráhy skutečně přesná – obzvláště pak když jde o data, která ovlivňují tak důležitý obor jako je boj se změnou klimatu?
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Aby se mohla budoucnost systému Galileo zhmotnit, pracují zástupci agentury ESA i evropských soukromých firem na vývoji ultrapřesných atomových hodin, zkušebních lavic jednotlivých systémů, ale i pozemních stanicích a řídícím segmentu. V neposlední řadě samozřejmě pracují i na samotných družicích. Před několika dny prezentovala firma Airbus Defence and Space, která staví šest družic Galileo druhé generace, první strukturu letového modelu. Systém Galileo má na oběžné dráze 28 družic a dalších 10 je připraveno k vynesení. Díky pokročilým technologiím patří evropský systém mezi nejpřesnější navigační systémy a využívají jej více než 4 miliardy uživatelů po celém světě. Galileo jim totiž dokáže určit pozici s metrovou přesností.
V útrobách haly RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) na Kennedyho kosmickém středisku se inženýři a technici pustili 28. listopadu do práce na pravém předním středovém segmentu druhé rakety SLS. Toto prvotní zpracování segmentů je prvním krokem před zahájením procesu sestavování, v rámci kterého vzniknou dva pomocné motory na tuhé pohonné látky, které budou pohánět raketu SLS při misi Artemis 2. Poté, co segmenty dorazily v září po železnici na kosmodrom, se experti věnovali inspekci jednotlivých dílů a také je překlápěli do vertikální pozice, aby bylo jisté, že pohonné látky i samotné segmenty jsou připraveny na integraci i start.
Nedělní oběd vám již jistě voní na stole a tak si jako zákusek můžete dát pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na přípravu nových laserových koutových odražečů pro družice GPS, které pomohou zpřesnit měření jiných družic na oběžné dráze. V dalších tématech nás čeká třeba úspěšný start čínské rakety poháněné motory spalujícími kapalný metan a kyslík. Podíváme se také na pár rekordních statistik při posledních startech raket Falcon 9 a nevynecháme ani plány Indie na vlastní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po sérii věnované řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova teleskopu aparaturou COSTAR se můžeme vrátit k popisu vědeckých přístrojů. V první generaci, která byla na palubě teleskopu už při jeho vypuštění na oběžnou dráhu, bychom našli také spektrometr s vysokým rozlišením GHRS. V době svého vzniku se však označoval pouze jako HRS. Tento přístroj pro pozorování v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra byl zaměřen primárně na stanovení složení, teploty a hustoty hvězd a rozsáhlých plynných oblaků ve vesmíru.
Galaxie, gravitačně vázané systémy hvězd a dalších kosmických objektů, jsou velmi často zkoumány předními astrofyziky i špičkovými kosmickými observatořemi. Odborníky, kteří se zabývají fyzikou vysokých energií, zajímají především galaktická jádra, konkrétně tzv. aktivní galaktická jádra. Jejich zástupců se v kosmu vyskytuje velké množství a také jednotlivých typů aktivních galaktických jader rozlišujeme celou řadu. Ostatně, na našem webu jsme už v jednom z delších článků hovořili o kvasarech. Dnes se ale podíváme podrobněji na blazary, zvláště pak na jeden zkoumaný sondou IXPE.
Když se před několika měsíci na veřejnosti objevila zpráva, že společnost Axiom Space nabídla České republice možnost dopravit našeho občana na Mezinárodní kosmickou stanici, kde by strávil přibližně 10 dní, rozbušila se srdce celé řadě fanoušků kosmonautiky v našem státu. Nabídka s cenovkou minimálně 1,25 miliardy korun (podle některých zdrojů až 1,6 miliardy) sice nebyla levná, ale přínosy pro českou ekonomiku by byly ještě větší. Naděje na prvního kosmonauta z České republiky však před pár dny utichly, když ministerstvo dopravy ústy šéfa odboru kosmických aktivit a výzkumu, Václava Kobery, oznámilo, že na misi nejsou finance. Tento článek bude trochu jiný, než jaké obvykle na našem webu vycházejí, jelikož půjde spíše o zamyšlení nad celou situací.
V minulém dílu jsme informovali o tom, že společnost Thales Alenia Space dokončila svařování primární struktury modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, která má být provozována na oběžné dráze Měsíce. Modul HALO je na levé straně fotografie už vyjmutý z přípravku, ve kterém byl svařen. Na pravé straně fotografie jsou připraveny k vzájemnému svaření díly pro mezinárodní obytný modul I-Hab. A právě tomuto modulu se budeme v dnešním dílu věnovat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
