křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Co nabízíme

Články

NIAC – Sny o budoucnosti #6 ALF

Agentura NASA financuje v rámci programu NIAC projekty, jejichž praktické uplatnění se nedá v blízké době očekávat. Na druhou stranu je potěšující sledovat, jakými směry by se v budoucnu mohla kosmonautika vydat. V rámci programu NIAC se setkáváme s projekty, které vypadají, jako kdyby opustily sci-fi knihy a filmy. Kdo ví, možná se u některých z nich ukáže, že tudy cesta nevede, ale i to je pokrok. U některých se však cesta ukáže a třeba za pár desítek let vznikne projekt založený na daném konceptu. Jak na tom bude projekt skrytý pod zkratkou ALF (celým názvem Add-on to Large-Scale Water Mining Operations on Mars to Screen for Introduced and Alien Life), nám ukáže až budoucnost. A teď už bude zbytek článku pokračovat přímou citací z klávesnic autorů tohoto projektu.

Delta Iv Heavy

Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)

Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2024_15

Vesmírná technika: Vývoj rakety Redstone MRLV

V počátcích praktické kosmonautiky bylo velmi běžné využívat poznatky a techniku původně vyvinuté pro armádu. Pro náš dnešní díl je důležitá balistická raketa krátkého doletu PGM-11 Redstone vyvíjená v letech 1950 až 1952 a vyráběná v následujících devíti letech. Z ní dále vznikla modernější balistická raketa středního doletu PGM-19 Jupiter, ale také kosmická nosná raketa Juno I a suborbitální rakety Jupiter-A, Jupiter-C, Redstone Sparta a pro program Mercury klíčová raketa Redstone-MRLV. Právě na její vývoj si posvítíme v tomto dílu, kde si také představíme nové problémy, které museli inženýři pracující na programu Mercury řešit.

S Webbem za hlubokým nebem – 10. díl

Sotva uplynul týden a jsme tu s dalším dílem našeho seriálu. Možná se divíte, že tak brzy, ale vězte, že jsem oba díly připravoval společně. Kromě mnoha jiných zajímavých výsledků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba byla totiž nedávno zveřejněna série snímků, které zachycuje blízké spirální galaxie. Jedná se o galaxie všech možných typů, tvarů i velikostí vzdálené od 80 do 20 milionů světelných let. Tyto byly zobrazeny v rámci jediného pozorovacího programu, proto ostatně vědci uveřejnili všechny obrázky najednou. A protože jsou spirální galaxie jedny z nejkrásnějších objektů ve vesmíru, jak ostatně dokazuje i zmíněná galerie, rozhodl jsem se, že se na ně podíváme v tomto speciálním díle našeho seriálu.

Teleskop TESS přerušil vědeckou práci

Americký kosmický teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vstoupil 8. dubna do tzv. bezpečného režimu a dočasně tak přerušil provádění svých vědeckých pozorování. Pozemní tým nyní pilně analyzuje situaci a pátrá po příčině vstupu teleskopu do tohoto režimu, ke kterému došlo během naplánovaných inženýrských činností. Samotná družice je podle zpráv z agentury NASA v dobrém technickém stavu. Experti budou pokračovat v rozborech anomálie a souběžně se snaží rozjet proces, který by měl v následujících dnech vrátit TESS zpět do režimu sběru vědeckých dat.

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno opustil stránky knih či stříbrné plátno. Ještě tento měsíc by měla být pomocí rakety Electron vynesena technologie Advanced Composite Solar Sail System pro sluneční plachtění nové generace. Po startu ze startovního komplexu 1 na Novém Zélandu by tato technologie mohla přinést významné pokroky pro budoucí kosmické cestování a lepší chápání našeho Slunce i celé Sluneční soustavy. Sluneční plachetnice využívají jako pohon tlak slunečního záření a mohou se podle potřeby otočit ke Slunci (nebo opačně), aby se od jejich odrazivé plachty odrážely fotony, což sondou pohne. Tato metoda eliminuje těžké pohonné systémy a může umožnit dlouhodobější a levnější mise. Ačkoliv dojde ke snížení hmotnosti, sluneční plachetnice byly limitovány materiálem a strukturou svých ramen, která slouží velmi podobně jako stěžně klasických plachetnic. A právě to by NASA chtěla do budoucna změnit.

Maketa modulu Lunar I-Hab

Maketa modulu Lunar I-Hab pro kosmickou stanici Gateway, kterou hlavnímu dodavateli Thales Alenia Space v italském Turíně dodala firma Liquifer Space Systems, dokončila přebírací kontroly a je připravena k praktickému použití. Tato maketa představuje plnorozměrovou repliku obytného modulu a pomůže inženýrům doladit design interiéru skutečného exempláře modulu Lunar I-Hab. Cílem všech zapojených expertů je zajistit, aby se budoucí astronauti mohli v útrobách modulu pohybovat efektivně a přitom bezpečně.

NEOWISE poskytuje astronomům cenná data

Mise NEOWISE provozovaná pod taktovkou agentury NASA zveřejnila data z desátého roku svých infračervených pozorování. Nejnovější balík dlouhodobých pozorování zachycuje, jak se kosmické objekty mění v průběhu delších časových úseků. Astronomové, kteří se specializují na tento typ výzkumu, sledují, jak se u vzdálených proměnných hvězd mění jejich jas, ale mohou také sledovat záblesky vzdálených černých děr, které vznikají, když díra požírá okolní hmotu. Jenže NEOWISE se speciálně zaměřuje na naše kosmické okolí. Vytváří totiž dlouhodobá infračervené pozorování využitelná při výzkumu hmoty ve Sluneční soustavě s hlavním důrazem na komety a planetky.

ŽIVĚ A ČESKY: Angara A5 potřetí, Falcon 9 poprvé

Ruská raketa Angara A5 neodstartovala ani na druhý pokus, tentokrát podle informací od Michala Václavíka kvůli softwarové chybě při zážehu motorů RD-191. Došlo tak k odkladu startu o dalších dvacet čtyři hodin a nyní je plánován na 11. dubna opět v 11:00 našeho času. Pokud ale půjde vše podle plánu, měl by tři hodiny po Angaře startovat Falcon 9 na misi USSF-62. Primárním nákladem by měla být na oběžnou dráhu vynesena meteorologická družice WSF-M SV-1. Její úkol bude měřit tloušťku ledu, hloubku sněhu, vlhkost půdy nebo rychlost a směr větru na povrchu oceánů. Sekundární náklad bude tvořit družice Athena a dva 6U CubeSaty TRYAD.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.