Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Články
Na našich stránkách se v nepravidelných intervalech objevují zprávy o tom, jak přímo kosmická technika pomáhá lidem na Zemi. Zde je další ukázka toho, proč je i v takových zemích, jakou je Indie, výhodné mít vlastní kosmický program. Družce Cartosat-2S pro dálkový průzkum Země odhalila výrazný pokles půdy v oblasti města Joshimath. Na základě výsledků proběhla evakuace. Vláda v oblastech s největším poklesem půdy přesunula obyvatelstvo na bezpečnější místa na základě informací od agentury ISRO. Podle zprávy byl pokles půdy zaznamenán už mezi dubnem a listopadem 2022, byl však pozvolný. Během této doby klesl Joshimath o 8,9 cm, ale mezi 27. prosincem 2022 a 8. lednem 2023 se intenzita sedání půdy zvýšila a město se jen v tomto období propadlo o dalších 5,4 cm. Tedy za pouhých 12 dnů.
V srpnovém dílu byla fotografie z montáže makety modulu HALO, kterou Northrop Grumman stavěl pro výcvik posádek. Na dnešní náhledové fotografii k článku je tento tréninkový model již v Johnsonově vesmírném středisku, kam byl dodán v týdnu před Vánocemi. Zde budou astronauti trénovat na svoje budoucí mise. Modul HALO bude součástí stanice Gateway, která má vzniknout na oběžné dráze Měsíce. Dokončení svařování konstrukce a testování letového exempláře modulu HALO se očekává v Itálii na začátku roku 2023. Poté bude HALO přepraven do výrobní budovy společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně, kde začnou inženýři instalovat různé komponenty, aby byl modul připraven k letu.
Nabitý startovní harmonogram firmy SpaceX nám v lednu 2023 zatím naservíroval tři starty raket Falcon. Už ve středu nedlouho po poledni bychom se mohli dočkat čtvrtého letošního startu této firmy. 18. ledna ve 13:10 SEČ má totiž z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s již šestou navigační družicí systému GPS 3. generace. Jelikož tyto družice mívají své přezdívky, můžete se setkat nejen s označením GPS III-06, ale i Amelia Earhart na počest známé průkopnice letectví. Falcon 9 poletí s podruhé použitým prvním stupněm, který se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG. Horní stupeň dopraví zhruba čtyřtunový náklad na dráhu přechodovou ke střední oběžné dráze. Družice se pak pomocí vlastního pohonu přesune na finální střední oběžnou dráhu (kruhová ve výšce 20 200 kilometrů se sklonem 55°). Také tento přenos pro Vás budeme živě a česky komentovat. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete si náš přenos pustit.
Prvními živočichy, kteří nahlédli za mezinárodně uznávanou hranici atmosféry, byly drobounké mušky Drosophila melanogaster– octomilky. Jejich suborbitální let ze základny White Sands na trofejní raketě V-2 v únoru 1947 byl prvním, rozhodně ne však posledním svého druhu. Jak Američané, tak Sověti postupně začali posílat do vesmíru na krátké návštěvy opice, psy, králíky, myši a další pokusná zvířata. Pokaždé se však jednalo o lety v řádu minut. Až 3. listopad 1957 přinesl změnu: první živá bytost zamířila na orbitální dráhu. Ubohá fenka Kudrjavka (oficiálně známější pod jménem Lajka) si však neměla své slávy užívat příliš dlouho. Dnes již víme, že uhynula několik hodin po startu v důsledku přehřátí organismu. Ani v případě, že by vše fungovalo tak, jak bylo naplánováno, Lajku by nečekalo nic dobrého. Tehdejší technologie neumožňovala návrat umělé družice zpět do atmosféry. Od okamžiku, kdy se nosná raketa odpoutala od rampy, byl Lajčin osud zpečetěn. Bylo však jasné, že dříve nebo později bude problém návratu nutno vyřešit, protože na řadu měl nevyhnutelně přijít také let s člověkem
Premiérový letový exemplář rakety Vulcan od United Launch Alliance (ULA) míří na kosmodrom. Hardware pro první certifikační misi (Cert-1) přepravuje transportní loď RocketShip, která míří na Mys Canaveral, kde proběhnou předstartovní přípravy. Nosič nové generace opustil 13. ledna výrobní areál ve městě Decatur (stát Alabama) a vydal se na cestu dlouhou skoro 3500 kilometrů, která vede přes řeky i volné moře. RocketShip je dobře manévrující a na zakázku pro ULA vyrobené plavidlo k přepravě raket schopné proplouvat jak hlubokými, tak i mělkými vodami. Loď měří na délku 95 metrů a najdeme na ní i obytné a stravovací prostory pro šestnáctičlennou posádku, ale i strojařskou dílnu, nebo pokročilé počítače usnadňující navigaci. Nakládání hardwaru pro Vulcan proběhlo v rámci oslav, které se uskutečnily u příležitosti úspěšného dokončení prvního letového hardwaru. Šlo totiž o dlouho očekávaný okamžik, který nastal díky neúnavné snaze postavit a otestovat novou raketu, která podle ULA změní podobu startovacího průmyslu.
Po téměř měsíc a půl trvající přestávce našeho seriálu Aktuality o Starship opět nastal ten pravý čas, shrnout si dění kolem programu Superheavy Starship. Minule jsme se podívali na nejsilnější statický zážeh v historii SpaceX, kryogenní testování celé sestavy, statické zážehy vakuových Raptorů na základně McGregor, mohli jsme spatřit hned několik družic Starlink druhé generace v budově pro integraci nákladu a také jsme se podívali na nové informace o systému HLS. Dnes nezačneme ničím jiným než programem dearMoon, jelikož v prosinci byla oznámena posádka účastnící se této mise. No a nebyl by to správný díl Aktualit o Starship, kdybych Vás v něm ochudil o statické zážehy, tentokrát jeden Superheavy B7 a jeden Starship S24. Dále se podíváme na velice zajímavý simulátor, který sloužil k testování svorek, nebo držáků chcete-li, na orbitálním startovním stole, anebo na vylepšení, kterými prošel prototyp Superheavy B7. Mimo jiné na Vás také čeká hromada nádherných fotografií i pár zajímavých videí.
V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.
Další týden utekl jako voda a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podrobněji podíváme na dynamiku antarktických ledovců, strojové učení a družice Sentinel. Co z tohoto mixu plyne, se dozvíte na začátku Kosmotýdeníku. Budeme se věnovat také už třetímu a čtvrtému čínskému startu v letošním roce, či jaké vědecké přístroje by mohla nést česká družice Slavia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Je začátek roku 2023 a my už tu máme první start Falconu Heavy. Zajímavostí je, že Falcon Heavy má za sebou celkem čtyři starty (tento je pátý) a je to zároveň již třetí mise pro Americké ministerstvo obrany. Primárním nákladem bude družice CBAS-2, vyrobená firmou Boeing, která míří na geosynchronní oběžnou dráhu a bude sloužit pro vojenskou komunikaci. Předchůdce této družice CBAS-1, byl vypuštěn na Atlasu V 551 v roce 2018 v rámci mise AFSPC 11. Hmotnost družice se pohybuje mezi 2-3 tunami. Co se týče rakety, tak oba boční stupně již jednou letěly a to 1. listopadu 2022, na misi USSF-44, kdy oba přistály na pevnině. Centrální stupeň bude stejně jako u minulé mise zahozen ale oba boční stupně by měly opět přistát na pevninských plochách LZ-1 a 2. Stejně jako při misi USSF-44, kdy byl náklad též dopravován přímo na geosynchronní dráhu, bude druhý stupeň vybaven speciální šedou vnější dodatečnou izolací nádrže, aby se zabránilo zamrzání, anebo naopak odpařování pohonných látek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
