ThinkOrbital
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
Náš eshop
Články
Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší.
Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem z mise Axiom 3 a získat mnoho praktických poznatků. Focení na ISS není vůbec jednoduchá záležitost, nehledě na to, že se od astronauta často očekává perfektní až ohromující výsledek.
Brno bude ve dnech 22. a 23. října patřit vesmíru – na výstavišti se otevře unikátní Czech Space Pavilon. Návštěvníci si vyzkoušejí technologie, setkají se s odborníky i studenty a nahlédnou do světa kosmonautiky. Na zájemce čekají modely planet, interaktivní expozice, či letecké simulátory. Pavilon, do nějž je vstup pro všechny zdarma, vznikl ve spolupráci České cesty do vesmíru, VUT, Hvězdárny a planetária Brno a veletrhu Gaudeamus. Jedná se o jeden z vrcholů letošního Czech Space Weeku, celonárodní oslavy vědy a kosmických technologií. Vše se uskuteční v pavilonu G2 na brněnském výstavišti (naproti veletrhu Gaudeamus). Pokud dorazíte, čeká na Vás kosmický prostor v celé své rozmanitosti – od moderních technologií až po skutečné příběhy lidí, kteří pracují na vesmírných projektech. Na veletrh Gaudeamus každoročně proudí tisíce mladých lidí z celé ČR na začátku své kariéry. „Brno se dlouhodobě profiluje jako jedno z center vesmírného průmyslu v naší zemi. Jsem rád, že naše technická univerzita je uprostřed tohoto dění. Věřím, že unikátní vesmírný pavilon všem návštěvníkům ukáže, že v Brně a na VUT začínají cesty, které mohou vést až
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další věci. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát zvolil souhrn jedenácti letého sběru dat z družic Swarm, které studují magnetické pole Země a osvětlují záhady kolem magnetických anomálií. V dalších tématech nás čeká převoz lodi Orion do VAB, nový lunární modul s nosností tři tuny a přípravy na start japonské zásobovací lodi HTV-X. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již za pár dní vyrazí k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) historicky první exemplář japonské zásobovací lodě HTV-X, která nahradí vysloužilé a zastaralé nákladní kosmické lodě HTV. Jejich provoz skončil kromě toho také proto, že nebyl zrovna úplně finančně výhodný. Japonská kosmická agentura JAXA začala už v roce 2015 pracovat na návrhu stroje, jenž by dokázal HTV plně nahradit. Cílem nového programu lodi pojmenované HTV-X mělo být modernizovat servisní modul, optimalizovat kabeláž, snížit hmotnost a samozřejmě výrobní náklady. Výrobu pro agenturu JAXA zajišťuje společnost Mitsubishi Heavy Indistries a dále se na ní podílí třeba americká Sierra Space (dříve Sierra Nevada Corporation).
Odborníci z Evropské kosmické agentury společně s kolegy z firem ArianeGroup a MT Aerospace pracují na projektu pojmenovaném Phoebus. Jeho cílem je posoudit proveditelnost a výhody nahrazení kovových nádrží na horním stupni rakety Ariane 6 agentury ESA nádržemi z uhlíkových vláken vyztužených plastem. Ačkoliv lehký materiál nabízí možnost ušetřit na hmotnosti konstrukce stupně až několik tun, zatím nikdy nebyl takový přístup uplatněn v praxi, protože s sebou nese velké technologické výzvy.
Institut pro strukturu a design německé agentury DLR dodal na Institut kosmických systémů DLR v Brémách kvalifikační model přistávací nohy demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto ke zkouškám. Callisto je mezinárodně vyvíjený demonstrátor znovupoužitelné rakety, na kterém spolupracují agentury DLR z Německa, CNES z Francie a JAXA z Japonska. Primárním cílem projektu je vývoj a dozrání klíčových technologií pro budoucí znovupoužitelné rakety. Demonstrátor Callisto bude vybaven čtveřicí přistávacích nohou, které mají pohltit rázy při motorickém přistávání a po dosednutí zajistí, že raketa zůstane stát, aby mohla být přepravena a opětovně použita. Zodpovědnost za vývoj demonstrátoru přistávacích nohou byla přidělena Institutu DLR pro struktury a design ze Stuttgartu, který také zodpovídá za aerodynamický kryt rakety a její aerodynamické řídící povrchy.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují
Pokud nedojde k nějaké nečekané změně, měl by dnes v 18:50 SELČ začít ruský výstup do volného kosmického prostoru. Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij opustí přechodovou komoru modulu Poisk a během své kosmické vycházky třeba nainstalují experiment s pěstováním polovodičových krystalů na laboratorním modulu Nauka, ale také mají odstranit komerční kameru ze servisního modulu Zvezda a nebo vyčistit okna modulu Zvezda. Jejich počínání můžete sledovat v našem článku, kde najdete vložený přehrávač přímého přenosu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
