DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články

Firma SpaceX se rozhodla, že dnes na texaské základně Starbase provede zkoušku WDR (Wet Dress Rehearsal), která obnáší kompletní simulaci předstartovních činností. Nejviditelnější součástí této zkoušky je plnění nádrží rakety SuperHeavy B11 a lodi Starship 29 pohonnými látkami. Oba stroje s průměrem těla 9 metrů pojmou dohromady okolo 5 000 tun zkapalněného kyslíku a metanu. Tento test je nezbytným krokem k ověření fungování celé sestavy, která se má vydat na 4. integrovaný let, jehož termín zatím neznáme. SpaceX totiž čeká na povolení od Federálního leteckého úřadu.

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Změny se sice dějí pomalu, ale jistě. V lednu 2015 byla spuštěna subdoména starty, na které jste do dnešního dne mohli nalézt přehled všech plánovaných orbitálních startů včetně doplňujících informací, jako je náklad nebo místo startu. Ovšem stejně jako každá jiná část našeho webu, je i tato subdoména závislá na lidské obsluze. Zde se opět sluší dodat, že každý člen redakce věnuje svůj volný čas našemu webu zcela zdarma. Z toho důvodu nemůžeme každý nepřetržitě sledovat informace o plánovaných startech a okamžitě aktualizovat všechny místa na webu. O správu subdomény starty se od jejího založení staral Miroslav Pavličko, za což mu patří obrovské poděkování a obdiv. Ovšem ne každý má neustále čas i po tolika letech a tak se v posledních měsících stávalo, že seznam nebyl aktualizovaný i několik týdnů. Navíc kvůli velmi specifickému systému správy, který je nevyhovující a našim dalším specifickým požadavkům jsme se rozhodli vytvořit zbrusu nový systém, který je od teď v provozu.

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.

V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat

Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.