DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
V posledních letech se na našich stránkách objevovaly převážně články, které informovaly o odchodu známého astronauta či astronautky. Stalo se zvykem vydávat články mapující životy těchto mužů a žen. Kosmonautika však není jen o astronautech, i když jsou nejvíce v popředí. V pozadí mnoha projektů stojí celá armáda odborníků, o kterých pravděpodobně za celý svůj život neuslyšíte. Neznamená to však, že by některý z nich nemohl být veřejně známý. Jednou z těch výjimek je Edward „Ed“ Stone. Jeho jméno možná nikomu nic neřekne, ale projekt, na kterém pracoval celých 50 let, jako projektový vědec, už znají všichni. Tím projektem, stále živým projektem, není nic menšího, než mise sond Voyager 1 a 2.
Po opravdu nezvykle dlouhé době mezi dvěma starty Falconu 9 se na dnešní třiadvacátou hodinu plánuje start s telekomunikační družicí Astra 1P. Stavbu družice zajistila firma Thales Alenia Space, přičemž provozovatelem bude lucemburská společnost SES S.A. Družice má za úkol pokrývat především televizním vysíláním oblast Španělska, Německa a Francie. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1080, který poletí podeváté a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions. Ta bude čekat přibližně 672 kilometrů od místa startu.Po opravdu nezvykle dlouhé době mezi dvěma starty Falconu 9 se na dnešní třiadvacátou hodinu plánuje start s telekomunikační družicí Astra 1P. Stavbu družice zajistila firma Thales Alenia Space, přičemž provozovatelem bude lucemburská společnost SES S.A. Družice má za úkol pokrývat především televizním vysíláním oblast Španělska, Německa a Francie. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1080, který poletí podeváté a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions. Ta bude čekat přibližně 672 kilometrů od místa startu.
Nová evropská raketa Ariane 6 je stále blíže ke svému prvnímu startu. Evropa tuto událost s napětím očekává, jelikož jí opět otevře dveře pro lety do kosmického prostoru. Ariane 6 má být všestranná a univerzální a má umožnit vynášení celé řady unikátních nákladů. V tomto seriálu se zaměřujeme na pestrou skupinku nákladů, které budou vyneseny v rámci prvního startu. Tentokrát nás však čeká velmi specifické téma. Téma, o kterém se zase tolik nemluví, ačkoli je důležité podobně jako nosná raketa. Od doby, co do kosmu létají CubeSaty, bylo třeba najít způsob, jak je univerzálně vypouštět z adaptéru nosné rakety. Pokud se snažíte vyvinout platformu, která má umožnit jednoduchý a levnější přístup do kosmického prostoru (standardizovanou kostičku, kterou si osadíte svými přístroji), byla by škoda, kdyby to celé selhávalo na unikátnosti připojení k adaptéru každé rakety – tím by narůstala koncová cena. Vypouštění by totiž mělo být taky standardizované! A k tomu slouží družicové deployery. My se dnes podíváme na jeden německý, který se postará o vypuštění CubeSatů během prvního letu Ariane 6.
14. června se na cestu ke startovní rampě vydala horní sestava premiérové rakety Ariane 6. V útrobách aerodynamického krytu, který se po startu vertikálně rozdělí na dvě poloviny, je hardware tvořený 17 experimenty, deployery, družicemi a návratovými pouzdry. Tato široká paleta misí pochází od kosmických agentur, soukromých firem, univerzit a mladých zájemců o obor – viz náš seriál Pionýři prvního letu Ariane 6. Horní sestava rakety byla převezena z haly, kde proběhlo uzavření aerodynamického krytu. Po ranním přesunu na rampu byla sestava vyzvednuta a usazena na vrchol Ariane 6.
První přístroj Evropské kosmické agentury, který přistál na Měsíci, zaznamenal přítomnost negativně nabitých iontů na povrchu Měsíce, které zde vznikají interakcí se slunečním větrem. Evropští experti, kteří se starají o přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface) potvrdili úspěch své vědecké mise, která se vydala na odvrácenou stranu Měsíce na palubě čínské sondy Chang’e 6. Objev nové složky plazmatu na povrchu Měsíce otevírá nové brány ke studiu kosmické fyziky, ale i pro pilotované a robotické mise v éře obnoveného průzkumu Měsíce.
Agentura NASA oznámila úspěšný přechod Hubbleova teleskopu na alternativní provozní režim, který využívá pouze jeden gyroskop. Od 14. června se tak teleskop vrátil ke každodenní vědecké službě. Jak samotný dalekohled, tak i jeho vědecké přístroje, jsou ve stabilním stavu a fungují normálně. Legendární teleskop vstoupil 24. května do tzv. bezpečného režimu kvůli přetrvávajícím problémům s jedním z jeho gyroskopů, které měří rychlost úhlového pohybu teleskopu a jsou součástí systému, který určuje a řídí směr, kam dalekohled míří. Gyroskop v průběhu posledních šesti měsíců stále častěji poskytoval chybné údaje, což opakovaně přerušilo vědecký provoz. Na základě toho se pozemní tým rozhodl přejít z režimu využívajícího tři gyroskopy na režim s gyroskopem jediným, což má umožnit konzistentní vědecká pozorování a zároveň zachování jednoho gyroskopu pro budoucí využití. Agentura tuto změnu oznámila 4. června na telekonferenci.
Vážení čtenáři, když jsem měl tu čest být poctěn úkolem sestavit tento Kosmotýdeník, byl jsem docela rád, že za sebou nemáme tak bláznivě úžasný týden plný prvního startu Starlineru a prvních přistání Super Heavy a Starship do oceánu. Ale znáte to, i v týdnu, kde se žádné převratné události v kosmonautice nestaly, záhy objevíte spoustu zajímavých informací. A proto jsme tu s Kosmotýdeníkem nejen pro příjemné nedělní čtení. Jeho hlavním tématem je mise Voyager, a to jednak z toho pozitivního pohledu, že Voyager 1 už zase posílá vědecká data, ale i z toho životně lidského, že jsme se rozloučili s Edem Stonem, který to celé tak nějak dával dohromady a sondy jej přežily. Nechybí ani krátké okénko do aktuálního dění, přehled z Kosmonautixu a tradiční fotka a video týdne.
Družice ADRAS-J od japonské firmy Astroscale úspěšně pokračuje ve své misi. Družice vypuštěná letos v únoru raketou Electron měla za úkol přiblížit se k vysloužilému hornímu stupni rakety H-IIA, fotit jej a vyzkoušet si pohyb v jeho blízkosti. Získané zkušenosti chce její majitel, společnost Astroscale, využít v budoucnu při konstrukci družic, které by se aktivně spojily s vysloužilými umělými kosmickými objekty a stáhly je do atmosféry. Družice ADRAS-J se zatím přesunula do vzdálenosti 50 metrů od horního stupně a úspěšně provedla jeho pozorování z fixního bodu.
V květnu 2024 se nám konečně podařilo vyjet na delší cestu do Francie a sousedních zemí. Tu jsme totiž začali plánovat ještě před tím, než se v březnu 2020 rozjela pandemie COVIDu-19. Z důvodu špatné epidemiologické situace jsme ji několikrát odsouvali. Ale jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré. V tomto případě jsme si ujasnili, co všechno bychom vlastně chtěli vidět a jak cestu pojmout. Takže když jsme se letos v lednu rozhodli, že letos je na naši cestu ten správný rok, věřili jsme, že další odklad nutný nebude. Množství odkladů ostatně náš výlet spojuje s mnohými kosmickými misemi, které jsou nekonečnými odklady proslulé.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
