DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Kosmonautika je obor plný odkladů a proto je malým zázrakem, když se něco podaří urychlit a v tomto případě jde dost možná o zázrak nikoliv malý, ale dost velký. Když 12. července vyrazil Falcon 9 z rampy SLC-4E na misi Starlink 9-3, nikdo netušil, jak dramatický průběh bude tato mise mít. První stupeň sice úspěšně přistál na mořské plošině, ale horní stupeň se potýkal s únikem kapalného kyslíku, druhý zážeh kvůli poškození motoru neproběhl, dráha tak nebyla zakulacena a všech 20 družic Starlink se i přes velkou snahu ze strany SpaceX nepodařilo udržet na oběžné dráze. Federální letecký úřad FAA oznámil, že starty Falconů povolí, až se seznámí s výsledky vyšetřování od SpaceX. Zdálo se, že Falcony čeká pauza trvající týdny, spíše měsíce, což by mělo na celou americkou kosmonautiku neblahý vliv.
V minulém dílu našeho letního seriálu TOP 5 jsme hovořili o nejdůležitějších fyzikálních objevech kosmických observatoří v historii. Zahrnuli jsme tedy všechny observatoře, které kdy byly v kosmickém prostoru. V dalších pokračováních našeho fyzikálního miniseriálu ale svůj výběr upřesníme. Budeme se zabývat objevy, které provedly některé konkrétní sondy či teleskopy. Bude tak možnost si představit mnohem více téma než kolik jsme stihli v obecném přehledovém článku. Dnes se podíváme na předchůdce Webbova dalekohledu, v infračerveném záření pracující Spitzerův kosmický teleskop.
Budova Hertz 2.0, nejnovější přídavek pro technologické středisko ESTEC, měří na výšku 22 metrů a na přiložené fotografii se díváme do jejích útrob. Na snímku můžete vidět, že stěny komory jsou pokryty ocelovými deskami, které budou sloužit jako izolace vnitřního prostoru od vnějších rádiových signálů. Tato prostorná testovací hala totiž bude sloužit k vyhodnocování chování nové generace větších a výkonnějších kosmických antén, přičemž se začne s anténami pro druhou generaci navigačních družic Galileo. Vylepšená a rozšířená verze současné komory Hertz 1.0 (Hybrid European Radio Frequency and Antenna Test Range) se označuje jako Hertz 2.0 a bude patřit do kategorie CATR (Compact Antenna Test Range – kompaktní anténní zkušební stanice). Nenechte se však zmást prvním slovem z názvu. Kompaktní je pouze v tom smyslu, že je navržena tak, aby simulovala obrovské vzdálenosti spojené s vesmírnou komunikací v mnohem menší komoře.
Po zevrubném interním posouzení NASA včera oznámila svůj záměr nepokračovat ve vývoji projektu VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Agentura zmínila nárůst nákladů, odklady startu a rizika související s dalším růstem nákladů jako hlavní důvody odstoupení od realizace mise. Rover měl původně vyrazit k Měsíci koncem roku 2023, ovšem v roce 2022 si NASA vyžádala odklad startu na rok 2024, aby poskytla více času na testy landeru Griffin od firmy Astrobotic, který měl VIPER dopravit na povrch Měsíce. Od té chvíle se však vinou změn v harmonogramu a zpožděním na straně dodavatelů posunul termín připravenosti VIPERu na září 2025. Nezávisle na tom se jeho start v rámci programu CLPS na landeru Griffin taktéž posunul na podobné časové období. Pokračování projektu VIPER by vedlo ke zvýšeným nákladům, které by mohly způsobit narušení či dokonce zrušení dalších misí v CLPS. NASA již o svém záměru informovala Kongres.
Včera odpoledne našeho času se otevřela velká vrata haly na Michoud Assembly Facility u New Orleans a na volné prostranství vyjel druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS. Tento 65 metrů dlouhý válec o průměru cca 8,5 metru je určen pro misi Artemis II. Jedná se tedy o hardware určený pro první pilotovanou misi programu Artemis. Jeho vývoz byl navíc symbolicky načasovaný – 16. července jsme si připomínali 55. výročí od startu legendární mise Apollo 11. Speciální transportéry převezly centrální stupeň z montážní haly do útrob člunu Pegasus, který následně vyplul na cestu vstříc Floridě. Doprovod mu dělají dvě lodě BOSCO a KAITLIN OLIVIA, jejichž cestu po mapě můžete živě sledovat.
Od čtvrtého testovacího letu Super Heavy Starship je to již více jak měsíc a od té doby nevyšel na našem webu žádný článek, který by se mu detailně věnoval. Od toho je tu tedy primárně dnešní díl našeho seriálu Aktuality o Starship, ve kterém zrekapitulujeme čtvrtý testovací let, o němž máme spoustu nových informací, jež nebyly ihned po letu k dispozici, testování ramen Chopsticks v rámci přípravy na pátý let, přípravu prototypů Super Heavy B12 a Starship S30, nebo stavbu druhé startovní rampy.
Dnes se opět vypravíme na Mars za americkým roverem Curiosity, který se má stále čile k světu a provádí celou řadu zajímavých vědeckých pozorování. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Curiosity sice trápí degradace plášťů kol, ale to určitě neznamená, že nepokračuje ve své úžasné cestě. Abychom Vám poskytli informace z první ruky, budou následující slova patřit překladu anglického článku, který sepsala Emma Harris, postgraduální studentka Přírodovědného muzea v Londýně, zapojená do plánování úkolů marsovského roveru. Článek se týká plánování činnosti vozítka na 10. července roku 2024.
Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt
Na dnešní den je na Texaské základně Starbase plánován statický zážeh prototypu Super Heavy B12. Jde o nezbytný test, který je důležité provést před pátým letovým testem, přičemž je oficiálně potvrzeno, že se při něm SpaceX skutečně poprvé pokusí o zachycení vracející se Super Heavy pomocí mechanických ramen na integrační věži. Na tento test má SpaceX vyhrazenou dvanáctihodinovou uzavírku silnice a pláže poblíž startovní rampy od šesté hodiny ranní místního času, přičemž test může proběhnout kdykoli v tomto rozmezí. Co se týče parametrů zážehu, očekává se, že bude podobný tomu, který provedla Super Heavy B11, tedy zážeh všech třiatřiceti motorů při sníženém tahu po dobu přibližně osmi sekund. V rámci přípravy na statický zážeh provedla B12 ve čtvrtek 11. července zkoušku tankování a 12. července spin-prime test. Přímý přenos z testu můžete sledovat na kanále NASASpaceflight.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
