GHGSat
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Společnost Intuitive Machines uvádí, že akvizice výrobce družic Lanteris Space Systems otevře firmě nové příležitosti, od účasti na projektu Golden Dome až po vývoj lunárního modulu s posádkou.
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Náš eshop
Články
Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To znamená, že nás čeká již šedesátý díl našeho živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne opět v osm hodin večer. Vysílání, které potrvá obvyklé dvě hodiny, nemá pevně daný scénář. O tématech, která se budou probírat, rozhodujete Vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz, který Vás zajímá, do našeho chatu na YouTube. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás u našeho pořadu přivítáme.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie Access to Space, která definovala další vývoj vesmírné techniky. Snahou bylo vyvinout novou techniku, která přinese výrazné snížení nákladů na let a významné zvýšení bezpečnosti letu. Jako první stroj, který jsme probrali byl demonstrátor DC-X Delta Clipper, u kterého si mnohý čtenář při pohledu na zkušební lety může říct, že to vlastně zná. I když se Delta Clipper nikdy nedostal za hranice zemské atmosféry, pomohl v rozvoji technologie RLV. Dalším strojem, kterým se budeme zabývat, bude X-33, který se však nedostal z fáze prototypu, který byl asi z 85 % hotov.
První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon. Během zhruba tři a půl roku dopravil na oběžnou dráhu přes 860 družic o celkové hmotnosti přesahující 260 tun. To jsou čísla, jakých nedosáhnou ani mnohé státy! Právě tento stupeň byl v poslední době často tím, který posouval hranice znovupoužitelnosti. Právě on se pyšnil tím, že jako první letěl počtrnácté, popatnácté, pošestnácté, posedmnácté, poosmnácté i podevatenácté. Poslední zmíněný rekord si připsal 23. prosince, kdy v rámci mise Starlink 6-32 vynášel 23 družic Starlink 2. generace mini. Přestože úspěšně přistál na mořské plošině Just Read the Instructions, byla to jeho poslední mise – podvacáté už nepoletí.
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Poslední týden druhého výcvikového bloku v European Astronaut Centre byl nabitý přednáškami o systémech ISS, trochu i o vesmírném právu a opět nechyběl ani fyzický trénink. Tady je shrnutí, jak
Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která
Týden byl zaměřený hlavně na školení ve fotografování a natáčení video materiálů, zejména v prostředí orbitální stanice. Měli jsme možnost prodiskutovat tuto problematiku i s tureckým astronautem
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
