sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Radian Aerospace

Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

Články

Sonda Parker Solar Probe dokončila 16. průlet v blízkosti Slunce

27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.

Koroljov během neformálního setkání dva dny před Gagarinovým startem

Vostok – úsvit věku kosmického (30. díl)

Dva dny před Gagarinovým startem při neformálním setkání v altánu nad Syr-Darjou Sergej Koroljov vyjádřil přesvědčení, že již v roce 1962 bude k dispozici nová trojmístná kosmická loď „Sever“. Její první stopy bychom našli na jaře 1959, postupně nabrala podobu nám známé lodi Sojuz, nicméně plánované rozměry i hmotnost byly o polovinu větší. Jak se ale (nejen) v kosmonautice až příliš často stává, koncept nikdy nebyl v dané podobě realizován. Jeho místo na konci roku 1962 zaujala loď 7K, která posléze, podle celkového projektu „vláčku“ pro oblet Měsíce, jehož byla součástí, obdržela jméno Sojuz. Jenže než měla být hotova, uběhlo by poměrně mnoho času, který bylo třeba nějak vyplnit. Mnozí měli za to, že potenciál lodí Vostok ještě zdaleka není vyčerpán a byla by škoda od projektu ustoupit a čekat, než bude hotov Sojuz. A ještě v létě 1963 to skutečně vypadalo, že Vostok-6 nebude poslední pilotovanou lodí 3KA. Pakliže si vážený čtenář již trochu zvykl na neustále se měnící směr a mantinely programu, asi tuší, jaký byl nakonec výsledek…

Youtube kanál Time4Space

Time4Space – nový podcast o kosmonautice

Čtenáři tohoto portálu, kteří sledují sociální sítě, si možná povšimli příspěvku na těchto komunikačních kanálech, který byl zveřejněn minulý týden. Oznamoval spuštění nového podcastu věnovaného kosmonautice. Podcast Time4Space není sice přímo spojen s Kosmonautixem, přesto má mnoho styčných bodů. V první řadě si klade za cíl být platformou pro popularizaci kosmonautiky pro všechny věkové kategorie a také pro širokou paletu fanoušků – jak naprostých laiků, tak i těch, kteří se kosmonautice dlouhodobě věnují. První epizoda podcastu je již zveřejněna a další budou pravidelně následovat.

QUVIK bude poskytovat klíčová pozorování zdrojů gravitačních vln, říká Norbert Werner

Český kosmický průmysl společně s akademickými pracovišti už v minulých letech zvládl splnit mnoho složitých výzev a čeští experti se podíleli na mnoha velkých kosmických misích například pro Evropskou kosmickou agenturu. Nyní však přichází čas postoupit o další schod vzhůru a postavit ambiciózní českou družici. Tady už se nebavíme o CubeSatech s hmotností v řádu jednotek kilogramů (byť i jejich mise jsou velmi užitečné), ale o skutečných „plnohodnotných“ družicích či sondách. Jedním z ambiciozních projektů, které se uchází o realizaci, je i QUVIK, tedy teleskop zaměřený na ultrafialové záření. O projektu jsme si povídali s Norbertem Wernerem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.

VT_2023_26

Vesmírná technika: Systém SIC&DH a datová úložiště Hubbleova teleskopu

Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.

Galactic_01

Kosmotýdeník 563 (26.6. – 2.7.)

Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VV_2023_06

Vesmírné výzvy – červen 2023

Červnové Vesmírné výzvy zahájí mise CRS-28. Pak se podíváme na dva americké a jeden ruský výstup vně ISS. Návratu lodi Shenzhou 15 bude patřit další reportáž. Poletí Čech na ISS? To je otázka následujícího příspěvku. V další části nás čeká několik startů, konkrétně NROL-68, Satria a Transporter-8. Monitorovat budeme i dění na Starbase. Závěr bude věnován, jak už se ve Vesmírných výzvách stalo zvykem, startům čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší důležitou vědeckou misi

Při dnešním startu Falconu 9 má být vynesen velmi zajímavý náklad. Jedná se samozřejmě o evropský teleskop Euclid, který bude pozorovat ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Z jeho dat bude v budoucnu možné vytvořit 3D mapu vesmíru. Vědci si stále nejsou jisti, co temná energie a temná hmota vlastně jsou. Pozorováním vývoje vesmíru za posledních 10 miliard let může Euclid odhalit, jak se rozpínal a jak se formovala struktura v průběhu kosmické historie – a z toho mohou astronomové odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. Teleskop Euclid měří na výšku 4,7 metru, v průměru měří 3,7 metru. Je vybaven zrcadlem o průměru 1,2 metru a dvěma kamerami – NISP a VIS. První zmíněná slouží pro pozorování blízkého infračerveného spektra a druhá (VIS) pro viditelné spektrum. První stupeň Falconu, který poletí na tuto misi má za sebou pouze jeden start a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 692 kilometrů od místa startu.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2023)

Posádka mise Artemis II ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Hammock Koch a Jeremy Hansen zahájila 21. června výcvik na desetidenní let kolem Měsíce. Převážná část výcviku bude probíhat v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu v maketě Orionu a v simulátoru Orionu. Význam makety spočívá v nácviku práce s vnitřním vybavením Orionu. Během první fáze výcviku se astronauti seznamují s klíčovými systémy kosmické lodi. Učí se, jak používat systémy podpory života, lékařské a cvičební pomůcky, kuchyňku a podobně. Výcvik v simulátoru Orionu bude zahrnovat trénink ruční pilotáže se zvláštním zaměřením na simulované setkání a přiblížení k hornímu stupni ICPS, který bude během kosmického letu sloužit jako cílový objekt. Posádka se bude zdokonalovat v ovládání zobrazovacích a audio systémů. Bezpečnost posádky na cestě kolem Měsíce a bezpečný návrat zpátky domů k rodinám je tou nejvyšší prioritou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.