NASA
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Články
Z posledních týdnů člověk snadno získá pocit, že se z fanoušků kosmonautiky, kteří sledují naše živě a česky komentované přenosy, stanou noční tvorové. Série přenosů realizovaných v rozmezí pár hodin po půlnoci totiž bude pokračovat i v noci na pátek. A pozor! Čekají nás hned dvě komentované starty! Významem jsou neporovnatelné – v 1:10 našeho času má z kosmodromu Vostočnyj odstartovat raketa Sojuz-2.1b se sondou Luna-25. Jde nejen o nejdůležitější letošní start ruské kosmonautiky z hlediska vědeckého výzkumu, ale také se jedná o pokračování programu Luna po 47 let dlouhé pauze. Druhý komentovaný přenos naopak může leckomu připadat tuctový, ale my už dobře víme, že i tyhle starty umí často přinést nečekané zážitky. Ve 3:55 našeho času má z Floridy odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-9. Pokud Vám tedy nevadí hluboká noc, rádi Vás u obou přenosů přivítáme.
V roce 1963 ukončil ministr obrany Robert McNamara program X-20 Dyna Soar a upřednostnil projekt MOL. Výzkum vztlakových hypersonických těles s možností operovat za hranicí zemské atmosféry přinášel mnoho technických otázek, které bylo třeba vyřešit. I při znalosti vlivu tzv. „tupého tvaru“ návratového tělesa na tepelné namáhání stroje bylo třeba provést i praktické zkoušky. Zkoušky se netýkaly jen samotného tvaru tělesa, ale i materiálů, které budou schopny odolat vysokým teplotám během návratu do atmosféry, mechaniky letu a navádění. Odpovědí na tyto otázky se staly projekty 1366 (Aerodynamics and Flight Mechanics) a 1368 (Structural Configuration Concepts for Aerospace Vehicles). Oba tyto projekty byly součástí programu 750A (Mechanics of Flight) v rámci Applied Research Program. Jednalo se tedy o zkušební stroje, které se vydají za hranice atmosféry a poté se vrátí, aby prokázaly vědecká měření nebo poukázaly na nové problémy. Právě tyto stroje měly přinášet užitečné informace už pro program X-20 a i když ten byl zrušen, jejich práce neskončila.
Dnes odpoledne v 16:45 našeho času by měli dva ruští kosmonauti zahájit výstup do volného kosmického prostoru označovaný jako VKD-60. „Sergej Prokopjev obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Dmitrij Petělin Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Jakmile oba kosmonauti vystoupí do volného prostoru z přechodové komory modulu Poisk, bude na ně čekat hned několik úkolů. Jedním z hlavních úkolů je třeba doplnění protimeteorické izolace na modul Rassvet. Jde o místa, na kterých byla dříve připojena přechodová komora ŠK a radiátor RTOD, které byly v uplynulých měsících přemístěny na modul Nauka.
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Společnost Firefly aerospace dnes představila projekt, který má zajistit rozšíření jejích služeb na oběžné dráze. Jedná se o řadu vysoce mobilních a škálovatelných orbitálních prostředků Elytra, přičemž tento projekt byl dříve označován jako Space Utility Vehicle. Elytra má nabídnou robustnější řešení podle potřeb zákazníků z hlediska orbitální mobility, hostování nákladů, dopravy na určitou dráhu, či servisování i v cislunárním prostoru a dál. Po vypuštění na malé či středně silné raketě firmy Firefly bude Elytra schopna obstarat servis celého životního cyklu vládních či komerčních misí.
Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
V úterý 8. srpna nás čeká další start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink. Start je v plánu na šestou hodinu ranní z rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. Stejně jako při přechozích startech se i tentokrát budou vynášet družice Starlink V2-mini. Jde o zmenšenou verzi Starlinků V2, které se budou vynášet pomocí Super Heavy Starship. Informace o počtu družic a prvním stupni zatím nebyly zveřejněny. O přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat přibližně 660 kilometrů od místa startu.
Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.
Zatím poslední start věnovaný budování sítě Starlink proběhl 28. července a tak je po více než týdenní pauze opět čas na pokračování. V akci bude opět raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopraví 22 družic v2 mini. Start z floridské rampy číslo 40 je momentálně plánován na pondělních 3:00 SELČ, ale pozor – meteorologové slibují na tento termín pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. V případě dalších zítřejších vhodných oken se však bude situace zlepšovat až k luxusní 80% pravděpodobnosti dobrých podmínek. Je tedy poměrně pravděpodobné, že první avizovaný termín nemusí vyjít a SpaceX se o start pokusí až později během pondělního rána. My budeme každopádně připraveni Vám zajistit přímý přenos a do článku budeme také vkládat aktualizace v případě odkladů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
