sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA, DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.
Ve včerejším Kosmotýdeníku jsme se věnovali kromě jiného také indické lunární misi Chandrayaan-3, konkrétně o hibernaci vozítka Pragyan. O den později, tedy dnes, agentura ISRO oznámila, že do hibernace přešel dnes ve 4:30 SELČ také lander Vikram. Jenže ještě předtím provedli Indové jedno překvapení. Lander nejprve složil své výklopné experimenty ChaSTE a ILSA, ale také sjezdovou rampu, kterou využil rover Pragyan. Po přijetí povelu pak lander zažehnul své motory, vystoupal přibližně do výšky 40 centimetrů, provedl úhyb do strany o 30 – 40 centimetrů a opět měkce dosedl. Připsal si tedy úspěšné experimentální poskočení a překonal tím úkoly své mise.
Hubbleův dalekohled je i přes své stáří a vypuštění Webbova dalekohledu stále jedním z nejpokročilejších teleskopů v kosmickém prostoru. Ačkoliv se občas objevovaly názory, že by bylo možné po spuštění dalekohledu Jamese Webba ukončit jeho provoz, Hubble nám dnes a denně prokazuje, že stále představuje pro astronomický výzkum velký přínos. Nedávno jsme se na našem Webbu bavili o pozorování relativistického výtrysku z první zaznamenané srážky neutronových hvězd. Dnes se podíváme na jiný nedávný výsledek, vysvětlení jedné ze záhad týkající se kup galaxií.
Firma SpaceX dosáhla v posledních měsících úctyhodného startovního tempa navzdory tomu, že téměř výhradně dvě rampy – kalifornskou SLC-4E a floridskou SLC-40. Floridská rampa 39A v minulých měsících obsloužila pouze menší počet misí, které však vyžadují delší čas na přípravu – ať už je řeč o startech Falconu Heavy, pilotovaných lodí Crew Dragon nebo nákladních lodí Dragon 2. Pokud bychom se podívali do statistik, zjistili bychom, že zatím poslední misí, která z této rampy odstartovala a nepatřila mezi případy zmíněné v minulé větě, byla mise Starlink 5-3, ke které došlo 2. února. V noci na pondělí se však dočkáme po téměř přesně půl roce návratu Starlinků na tuto historickou vzletovou rampu. SpaceX má v průběhu noci hned několik termínů vhodných pro start, přičemž ten první nastane v 1:25 SELČ.
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Primárním zdrojem elektrické energie Hubbleova teleskopu jsou fotovoltaické panely. Když však kosmická observatoř přelétává nad neosvětlenou stranou Zeměkoule, musí čerpat energii ze šesti nikl-vodíkových akumulátorových baterií. Ty původní, které byly na palubě HST už při jeho vypuštění v roce 1990, vydržely více než 100 000 nabíjecích / vybíjecích cyklů a k jejich výměně došlo až při poslední servisní misi amerického raketoplánu k HST v roce 2009.
Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.
Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.
Srpnové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím jiným než úspěšným přistáním mise Chandrayaan-3 u jižního pólu Měsíce. Ruská kosmická agentura tolik štěstí s Lunou-25 neměla, průběh její mise mapuje další reportáž. Dále se budeme věnovat dění u ISS, nejprve startu mise Crew-7, pak výstupu ruských kosmonautů do kosmického prostoru, poslednímu startu rakety Antares 230+, při kterém vynesla loď Cygnus NG-19 a také startu lodi Progress MS-24. Potom se podíváme na Starbase. Na závěr nás čekají starty Intelsat Galaxy 37 a Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
